Nebylo to jednoduché, ale dokázal jsem se tu prosadit, říká jediný český fotbalista ve Švýcarsku Macek
V šestnácti letech zamával Zlínu a vyrazil na zkušenou do Itálie – v dresu turínského velkoklubu Juventusu strávil několik let, než se přesunul do švýcarského Lugana. Ačkoliv ho postihla nepříjemná zranění, na své angažmá v zemi sýrů a čokolády nedá dopustit. Nejen o svých zdravotních patáliích, podmínkách pro život či ambicích do budoucna vypráví Roman Macek v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Před pár dny jste se vrátil ze soustředění ve Španělské Marbelle. Jaké to bylo?
Ve Švýcarsku se hraje klasickým systémem jaro-podzim, tím pádem je prostor i pro druhou přípravu. Ten týden nám pomůže se skvěle připravit na druhou půlku sezony. Podmínky jsou skvělé, počasí je výrazně lepší než doma.
2:16
Zimní přípravu v Česku absolvují jen dva fotbalové kluby. Ostatní celky míří za teplem do zahraničí
Číst článek
Byli jste ve stejném místě jako Slavia a Sparta, nepotkali jste se?
Ano, je to tak. Nejprve jsme byli na stejném hotelu s Feyenoordem, následně je vystřídala Slavia. Ale ty hotely jsou tak velké, že se vůbec potkat nemusíte. V Marbelle bylo v tu chvíli spousta týmů, například norské Bodø/Glimt nebo Como ze Serie A. Je to hodně využívané středisko na fotbalové přípravy, to kvůli perfektnímu servisu a počasí.
Jak je těžké se z takových podmínek adaptovat na chladnější počasí v Luganu?
Je to změna. V Marbelle je ideální počasí na dvoufázové tréninky, takže návrat do podnebí Lugana je náročnější. Ačkoliv je Lugano nejteplejším místem Švýcarska, tak to znát je. Největší rozdíl je logicky v kvalitě hřišť.
Soutěž začínáte poměrně brzy, již v neděli doma hostíte v tabulce druhou Basilej, která má o bod méně než vy. Je teď již jasným sezonním cílem prvenství v soutěži?
Za tu dobu, co tu jsem, se hodně věcí změnilo, hlavně po příchodu majitelů, kteří vlastní také Chicago Fire v MLS. Byla zamýšlená velká čistka kádru, jak to již chodí s novými vlastníky. Před touto sezonou jsme sice nikde veřejně neřekli, že chceme titul, ale s ohledem na kádr bylo jasné, že to v hlavě máme. Na čele tabulky jsme hodně nalepení na sobě, my jsme ale na podzim poztráceli spoustu bodů, i díky pohárovým zápasům v Evropě. Pokud zvládneme úvod jara, tak máme šanci.
Zranění a pozice v kabině
V Luganu působíte takřka sedm let, jak se za tu dobu proměnila vaše pozice?
Můj příběh je zajímavý, ale i komplikovaný. Do Lugana jsem přišel ještě za starého vedení, přivedli mě na na hostování. Poté mě chtělo Lugano odkoupit, protože jsem věděl, že je někdy lepší být natvrdo součástí klubu než chodit po hostováních.
Čtyři dny po odkoupení jsem si nešťastně zranil chodidlo, což řadím mezi jedno z nejnegativnějších zranění kariéry. Ne tím, že by bylo vážně, ale tím, že bylo špatně řešeno. Místo toho, abych chyběl pár týdnů, jsem nakonec chyběl třináct měsíců. Tyto bolístky se řešily injekcemi, což se nakonec ukázalo jako fatální. Šlo o vážnou alergickou reakci na špatné léčení.
2:02
Čech, který trénoval s Ronaldem. ‚Je strašně fajn,‘ popisuje Macek
Číst článek
Pak nastal covid, takže se ta pauza ještě prodloužila. Potom nebylo jednoduché dokazovat lidem v Luganu, že na to mám. Poté dorazilo americké vedení, které mělo za cíl přestavbu kádru, a já byl na odchodu. V době, kdy se už řešil můj odchod, se mi stalo nešťastné zranění na tréninku, kdy mě sestřelil spoluhráč a zranil mi vazy v koleni. Tato dvě zranění mě dost ovlivnila. Paradoxně jsem z toho zranění vytěžil nejvíce, protože jsem se dokázal uzdravit, nabrat svaly a poté jsem zažil dvě nejhezčí sezony v kariéře. Minulou sezonu hodnotím pozitivně,v dubnu dokonce přišla i přednominace do reprezentace.
Tyto dvě sezony jasně ukázaly, že tu mám silnou pozici – v kabině mě všichni respektují, jsem i zástupce kapitána. Právě já a kapitán jsme jediní, co přišli ještě za starého vedení. To se ukázalo i v úvodu této sezony, kdy se řešil přestup a já kvůli tomu nemohl být zapsán na soupisku pro Konferenční ligu. Já jsem v Luganu spokojený, je to ambiciózní klub a plánuje i nový stadion. Ale víme, jak to chodí, ne vždy je lehké přesvědčit nové vedení, že chcete být součástí jejich projektu.
V létě vám končí smlouva, což znamená, že již teď můžete vyjednávat s jinými kluby.
Ano, tohle je pro mě citlivé téma. Řekněme, že již v létě jsme řešili přestup. Ale znovu říkám, nikdy nešlo o to, že bych byl já nebo klub nespokojení. Ve spoustě klubů preferují hráče, do kterých investovali. Já si ohromně vážím toho, že jsem přesvědčil i nové vedení o svých kvalitách a zůstal jsem tu spolu s kapitánem jako jediný od starého vedení. Kdyby se v létě objevilo něco, co by dávalo smysl jak mně, tak klubu, tak jsem mohl odejít, to samé teď v zimě.
Za posledních šest let jsem byl dvakrát na odchodu – jednou to překazilo zranění, podruhé mě vedení nepustilo. Samozřejmě nejsem spokojený s první půlkou sezony, kterou dost ovlivnil ten můj možný letní přestup, kvůli kterému jsem nemohl být zapsaný na soupisku pro Konferenční ligu.
Jste takřka sedm let ve Švýcarsku, v lize, která dost často prodává hráče do prestižních lig, takže by bylo logické myslet si na posun výše.
Myslím si, že je potřeba být nohama na zemi. První půlku sezony jsem toho příliš neodehrál, nebylo to zrovna kvůli velké konkurenci, ale spíše kvůli nějakým interním neshodám. Vím, že i když jsem v prvním týmu švýcarské ligy, je pro mě momentálně nejdůležitější, aby se zvýšila moje minutáž a navázal jsem na své dvě úspěšně sezony v tomto klubu.
Návrat do Zlína
Lugano však není jediným klubem, který vede ligu, a vy jste s ním spjatý. Lídrem druhé ligy je i Zlín, jehož jste odchovancem. Sledujete ho?
Zlín sleduji. Sledoval jsem jak roky, kdy bojoval o sestup, tak i teď, kdy vede druhou ligu. Je teprve polovina sezony a vím, že druhá liga je ošemetná, takže radši nebudu nic předpovídat. Je obrovsky těžké se po sestupu dostat zpět, takže jim držím palce.
Dokázal byste si jednou představit návrat do Zlína?
V Česku jsem nikde jinde nehrál a pořád ke Zlínu mám velkou citovou vazbu. Nikdy nevíme, co se v budoucnu stane, ale představit bych si to jistě dokázal.
Kanton Tiscino, ve kterém Lugano leží, je švýcarským kantonem s největším procentuálním zastoupením seniorů. Jak se zde žije?
Já nejsem ten typ, který by nějak vyhledával noční život, takže je pro mě klidné město ideálním místem pro profesionální kariéru. Je pravda, že nás trochu mrzí menší počet fanoušků, protože tu tolik mladých lidí není a Lugano je hlavně hokejové město. Ale co se týče města, tak to je nádherné a kamkoliv bych se v rámci mé kariéry přesunul, tak bude těžko v tomto ohledu Luganu konkurovat. Je to i nejteplejší místo ve Švýcarsku. Nic tu člověku nechybí.
Místo fotbalu strach o život. Íránská rozhodčí musela kvůli politickému tlaku utéct ze země
Číst článek
Kanton Tiscino byl v historii dlouho součástí Itálie, což je znát dodnes. Mluví se tu italsky, hodinu jízdy odsud je Milán. Jak vám tohle vyhovuje?
Ano, je to tu jako v Itálii. Přes den je tu spoustu lidí, ale po pracovní době jich dost odjíždí za hranice do Itálie, to je asi půl hodiny autem. O víkendech je tu velký klid, moc lidí tu nepotkáte. Pro mě to žádná velká změna oproti mému působení v Itálii nebyla.
Ve Švýcarsku nehraje příliš Čechů, čím to je?
Byl tu Martin Frýdek, se kterým jsem se potkal, ale jinak to může být i tím, že je dost těžké se sem dostat. Je tu Young Boys Bern, který sází na mladé hráče. Lausanne je součástí francouzského Nice, které sem umisťuje hráče, které chce rozehrát. V neposlední řadě i Grasshopper Zürich, který koupili Američané.
Není to jen o fotbale – spousta klubů teď vychovává hráče pro jiné kluby, chce nakoupit a poté prodat. Není jednoduché se tu udržet, ale věděl jsem, do čeho jdu. Ačkoliv jsem nikdy nebyl hlavní tváří klubu, tak jsem si dokázal vybudovat silnou pozici, na což jsem pyšný.
Na závěr odbočíme mimo fotbal. Co vám dělá radost kromě fotbalu?
Jsem klidnější typ, co se soustředí primárně na fotbal, ale v pauze si rád užiji čas s rodinou a přítelkyní. Jsem sportovní typ, takže mi dělá radost pohyb.
