Pavel jmenoval novou ústavní soudkyni Křesťanovou, v týmu bude třetí ženou. Fremrovu nominaci odsunul
Novou ústavní soudkyní v úterý jmenoval prezident Petr Pavel Veroniku Křesťanovou. Nominaci dosavadní místopředsedkyně pražského Městského soudu Senát schválil minulou středu v tajné volbě. Původně měl být jmenován také místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr. Pavel si však chce nejdříve vyjasnit jeho působení v komunistické justici.
„Jsem rád, že mohu do sestavy Ústavního soudu jmenovat další ženu. Navíc ženu, která má široký právní záběr od advokacie, přes soudy, ale také celoživotní náplň v přípravě a vzdělávání nových právníků. Navíc také ženu, která je nejenom zdrženlivá, ale i odvážná tam, kde bude potřeba,“ řekl při jmenování Pavel.
Křesťanová se chce na Ústavním soudu řídit heslem rychlost, ale ne zbrklost. Plánuje být odvážná a zároveň zdrženlivá. Ráda by i nadále vyučovala.
Fremr, Křesťanová a Ronovská budou ústavními soudci. Senát schválil všechny Pavlovy kandidáty
Číst článek
Na ústavní soudkyni navrhl Křesťanovou prezidentovi její domovský Městský soud v Praze. Podle ní se tam zájemci o tuto funkci sami nehlásili. „Vybrala mě paní předsedkyně s vedením soudu a se souhlasem soudcovské rady, což je pro mě opravdu obrovská čest. I právě proto, že pocházím z advokacie, že nejsem od kolébky soudkyně,“ popsala.
„Šla jsem do toho opravdu s pokorou. Chtěla jsem uspět – člověk nejde do takové situace, že by uspět nechtěl. Vůbec jsem ale neočekávala žádný počet a je to potěšující,“ uvedla Křesťanová před jmenováním pro Radiožurnál poté, co ji podpořil Senát. Místopředsedkyně pražského Městského soudu získala 48 ze 67 hlasů senátorů, neměli k ní větší výhrady.
Křesťanová je známá také jako odbornice na právo duševního vlastnictví, ve kterém je držitelkou ocenění Právník roku. Dlouhodobě pracovala v advokacii, přednáší i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V minulosti například působila i jako rozhodce u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře.
Do obměněné sestavy Ústavního soudu vstupuje jako třetí žena. Z Pavlových nominantů již před ní brněnskou instituci posílili ústavní právník Jan Wintr, soudci Josef Baxa a Daniela Zemanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská.
Otazníky u Fremra
Fremr zatím ústavním soudcem nebude. Prezident si prověří informace o jeho rozhodování v minulosti
Číst článek
Původně měl společně s Křesťanovou být do funkce jmenován i místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr, to nakonec ale Pavel odsunul.
„Vnímám, že se objevily nové informace a mnoho faktických, někdy i velice emotivních vyjádření. V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ vysvětlil.
Prezident tím reagoval na dopis, který mu zaslali senátorka Hana Kordová Marvanová (ODS a TOP 09) a senátor Marek Hilšer (STAN). Uvádějí v něm, že Fremr podle historických záznamů odsoudil v 80. letech víc než stovku lidí za emigraci.
Jeho kandidatura je proto podle Hilšera nevhodná: „Cítili jsme povinnost o tom pana prezidenta informovat, pokud o té věci nevěděl. Robert Fremr tyto věci neuvedl na jednání Senátu.“
Nechci dát prostor pochybnostem o morální integritě jakéhokoliv kandidáta na ústavního soudce. S vážností proto sleduji i nové informace, které se objevily v souvislosti se jmenováním Roberta Fremra. Podrobím je důkladné analýze právníků a historiků a prozatím jmenování odložím. pic.twitter.com/4KzAxCZ03D
— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 7, 2023
Robert Fremr podle dokumentů z Archivu hlavního města podepsal před rokem 1989 celkem 145 takových rozsudků. Kromě toho byl taky soudcem v kauze Olšanské hřbitovy, kterou zmanipulovala StB. Odložení svého jmenování prý respektuje, víc věc nekomentoval.
Činnost soudce Fremra za minulého režimu začne zkoumat taky tým odborníků z Ústavu pro studium totalitních režimů. Zaměří se u toho třeba na kauzu Olšanských hřbitovů. Fremr v ní odsoudil tři mladíky na základě důkazů, které zmanipulovala komunistická StB.
