Rusko chce Česko pod svou kontrolou. To nesmíme dopustit, varuje ministr Lipavský
Prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin mají v úterý odpoledne jednat o navrhovaném příměří na Ukrajině. Kyjev s ním souhlasí, Moskva k němu ale má mnoho výhrad. „Přál bych si, aby zavládl mír, ale takový, který povede k tomu, že Rusko už nebude schopno nás ohrožovat imperiálními ambicemi,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ministr zahraničí Jan Lipavský. Rusko podle něj chce dostat Česko opět pod svou kontrolu. „To nesmíme dopustit,“ apeluje.
Na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost jste řekl, že důležitou součástí obrany je i celospolečenská odolnost a připravenost přispívat k obraně Evropy. Budu parafrázovat argument části obyvatel Česka, kteří jsou proti pomoci Ukrajině. Podle nich Rusko neohrožuje bezpečnost Česka a má zájem jen o Ukrajinu, aby nemělo NATO u svých hranic. A proto to není podle nich naše válka. Z čeho vycházíte, když říkáte, že ruský imperialismus prahne po obnovení sféry vlivu, kam v očích Moskvy patří i Česko?
Vycházím z toho, co říká ruské politické vedení, ať už Vladimir Putin, ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, nebo různí ideologové, kteří v rámci debat nebo projevů hovoří o tom, co je – kdybych je měl parafrázovat – přirozená sféra ruského vlivu.
Vycházím z toho, co ruští diplomaté na různých fórech předkládají jako své podmínky k míru na Ukrajině. A chtěl bych zdůraznit, že předtím, než začala plnohodnotná válka proti Ukrajině, invaze, která trvá již přes tři roky, bylo jedním z požadavků, aby se evropská bezpečnostní architektura navrátila do roku 1997. Chtěl bych upozornit, že Česko vstoupilo do NATO v roce 1999.
Vnímají nás, chtěli by, abychom byli opět pod jejich kontrolou a vlivem. To nesmíme dopustit.
Ukrajina je v tuto chvíli to skutečné bojiště, kde se tvrdě válčí. Přál bych si, aby se přestalo střílet, aby zavládl mír, ale musí zavládnout takový mír, který povede k tomu, že Rusko už nebude schopno nás těmito imperiálními ambicemi ohrožovat.
Skutečně se neválčí jenom o Krym nebo o nějaké východní části Ukrajiny. Rusko má záběr a záměr daleko širší.
Na konferenci jste také řekl, že Ukrajina bude bez garancí bezpečnosti a suverenity, bez záruk proti dalším útokům Moskvy zdrojem rizika neklidu pro evropský kontinent. Rusko v pondělí odmítlo jakékoliv zahraniční vojáky na ukrajinském území, kteří by zajišťovali případný klid zbraní. Dovedete si představit jiný způsob bezpečnostních garancí pro Ukrajinu?
Pokud teď zavládne, řekněme, ticho na frontě, přestane se střílet, přestanou létat drony, tak to neznamená, že Česko bude automaticky v bezpečí.
Víme, že Rusko už několikrát proti Ukrajině udělalo agresi. Skončilo to Minskem I, Minskem II. A kde jsme byli za pár let? Opět se válčí.
Trump si bude telefonovat s Putinem. Jednat mají o navrhovaném příměří na Ukrajině
Číst článek
Jedna věc je, že se přestane střílet, a druhá věc je, aby se znovu nezačalo střílet. Proto mluvím o tom, že Ukrajina musí mít dostatečné bezpečnostní garance tak, abychom měli bezpečnost na evropském kontinentu, aby nám třeba opět nehrozil příliv uprchlíků nebo ekonomická nestabilita vyvolaná různými vlivy, nevím, vysokou inflací, energetickou válku a podobně.
A to všechno samozřejmě vnímají třeba i zahraniční investoři, kteří by chtěli v Česku postavit novou továrnu. Dívají se, jestli je Evropa v bezpečí, nebo není.
To znamená, ten úkol je daleko širší, ten úkol je daleko větší. Určitě se bavme o tom, jak zastavit palbu, ale v tuto chvíli musíme mít na paměti naši vlastní bezpečnost. K tomu je potřeba mít odolnou společnost, je potřeba investovat do armády, proto navyšujeme výdaje na obranu. Je to naprosto nezbytné. Musíme v tom pokračovat.
A zároveň musíme umět správně pojmenovat hrozby a rizika, která v zahraničí leží. Ruský imperialismus je teď hrozbou, která je nám nejbližší a nejintenzivnější.
Jak zásadní je z vašeho pohledu dnešní telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem? Může nastat nějaký zásadní posun, protože diplomacie je poměrně křehká disciplína, nebo si oba prezidenti spíš jen sdělí své postoje?
Myslím, že je to velmi zásadní moment. Uvidíme, jaké z toho budou výstupy. To se podle mě dozvíme záhy a z různých tiskových výstupů. Je to určitě v tom dnešním zrychleném světě další významný moment.
Unikát Rádia Svobodná Evropa
Jednal jste také s unijními lídry o pokračování Rádia Svobodná Evropa, jejíž financování chce vláda USA ukončit. Ale takových institucí, které vláda USA odmítne financovat s odůvodněním úspor, bude v Evropě mnohem víc. Má Evropská unie jasno, do jaké míry chce přebírat úlohu a zájmy Spojených států? Protože třeba evropské státy, jako je Velká Británie, Francie nebo Německo, mají vlastní vysílání zaměřené do zahraničí, koneckonců i Český rozhlas.
Rádio Svobodná Evropa je určitý informační maják. Pro nás byl v době komunistického útlaku, v době komunistického Československa. A dneska jsou to desítky milionů posluchačů v zemích okolo nás. Je to 10 procent obyvatel Ruska nebo Běloruska.
Ruská propaganda změnila kurz. Agresivní tón vůči USA zmizel, s Trumpem se ale Kreml může spálit
Číst článek
Víme, že v době různých krizí se všichni obyvatelé těchto zemí obrací i k Rádiu Svobodná Evropa. Je to unikátní informační kanál, který do určité míry může snést srovnání třeba se službami, které jste zmínila. Ale tato instituce má historii 75 let. Jsou tam redakce v jazycích jednotlivých zemí, pracují tam občané nebo bývalí občané z různých zemí, z různých oblastí, třeba z Íránu Radio Farda, které je velmi oblíbené u mladých obyvatel v Íránu.
Je to skutečně unikátní instituce. Není to humanitární nebo rozvojový projekt, který třeba možná i delší dobu systematicky Spojené státy skrze USAID podporovaly. Toto je instituce jako taková.
Nevíme, jaké jsou americké záměry. Vidíme, že jim teď chtějí zastavit financování. Myslím, že je v zájmu nás zemí v Evropě, kde již vládne demokracie a svoboda, aby se to dostalo i do zemí, ve kterých rozhodně není demokracie a svoboda samozřejmostí, kde je tvrdý útlak proti médiím. Jenom poznamenám, že celá řada novinářů z Rádia Svobodná Evropa je uvězněných. Někteří za to zaplatili historicky i životem.
Je otázkou, jestli je Evropa připravena se o tu instituci dál starat nebo vybudovat něco podobného. Jsem rád, že to dneska zvedl i Martin Dvořák (ministr pro evropské záležitosti, STAN – pozn. red.) na jednání Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, že má v uvozovkách sedm podpisů. Dál se radíme a zkoumáme, jakým způsobem pokračovat.
Ještě k jedné věci. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS na konferenci varovala před nahrazením Severoatlantické aliance nějakým evropským řešením. A věří, že americká administrativa má zájem na pokračujícím spojenectví s Evropou. Mluvil jste o tom, že musíme být připraveni budovat nová společenství, pokud se stávající instituce nedokážou s úkolem zajistit evropskou bezpečnost vyrovnat. Trochu mi z toho vyplývá, že vaše víra není úplně stoprocentní.
My ale ve skutečnosti říkáme to samé. Já jsem mířil spíše k neschopnosti dohody na úrovni Evropské unie, která vedla k tomu, že máme koalici ochotných. Je dobře, že je zpátky ve hře Velká Británie jakožto stálý člen Rady bezpečnosti a jedna z jaderných velmocí. A samozřejmě je to dlouhodobě vojensky jedna z nejsilnějších zemí v Evropě.
Zároveň potřebujeme silné NATO. Musíme mluvit s Amerikou. Musíme si vzájemně vysvětlovat postoje, byť už to možná není v uvozovkách taková selanka, ale je to trochu drsnější jednání. Ale čím silnější bude Evropa, tím bude dialog i s Amerikou dávat více smysl. Takže v tomto smyslu my ve skutečnosti s paní ministryní říkáme velmi podobnou věc, byť třeba v tom akcentu jsme možná každý mířili trochu někam jinam.