Váhání Německa a Francie nad podporou Ukrajiny má obchodní i historické kořeny, tvrdí filozof Kroupa
Jaké výsledky zatím přinesla ruská agrese na Ukrajině? Co nám řekla nejen o obou aktérech, ale i o zbytku Evropy? Hostem Osobnosti Plus je filozof Daniel Kroupa. Podle něj výsledek už máme: víme, že ruská armáda opředená mýty neporazitelnosti nebyla schopna porazit za pět měsíců mnohonásobně slabšího soupeře.
Druhý výsledek současného konfliktu lze očekávat a je také nebezpečný. „Je možné, že se z války stane zamrzlý konflikt, který se povleče léta. To je velmi reálný scénář,“ uvádí bývalý politik.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí s filozofem Danielem Kroupou
„Většina z nás by si přála, aby ukrajinská armáda konečně dostala zbraně, kterými může čelit ruské přesile. Pak by byl žádoucí ten výsledek, že ruská armáda bude vytlačena z oblastí, které zatím obsadila. Jedině to by mohlo vést ke změně režimu v Rusku.“
Výtka v tomto případě směřuje především k Německu a Francii. „Nechtějí si zřejmě pokazit dobré vztahy s Ruskem. Někteří váhají a s oporou teorie realismu v mezinárodních vztazích čekají a čekají, která síla převáží, a k té se pak přidají.“
„Obávám se, že tento takzvaný politický realismus stojí za váháním Olafa Scholze, který dokonce za Německo mnoho nasliboval a zatím dodal jen málo.“
„Snažili se hlavně, aby se nestřílelo, a tu strašnou nespravedlnost, která za tím byla, se pokoušeli zahladit.“
Daniel Kroupa
Takový postoj byl prý zjevný už za bývalé kancléřky Angely Merkelové. „Když Rusko v roce 2014 přepadlo Ukrajinu, tak k tomu ona i francouzský prezident Hollande přistupovali, jako by to byl spor dvou rovnocenných stran.“
„Snažili se hlavně, aby se nestřílelo, a tu strašnou nespravedlnost, která za tím byla, se pokoušeli zahladit. Když teď vypukla ruská invaze na Ukrajinu, tito politici se vyjadřovali tak, že je především potřeba, aby každý ustoupil a síly se vyrovnaly.“
Kroupa vidí jako hlavní příčinu silné obchodní zájmy Německa v Rusku. Zejména plynovody Nordstream 1 a 2. „Představa, že je Putin uzavře a bude se třeba orientovat jinam, jim tehdy komplikovala život.“
Česko jako havěť
„Není ale za tím primárně jen byznys,“ dodává filozof. „Je to dlouhodobé mentální nastavení těchto politiků podložené různými historickými studiemi.“
Filozof uvádí vlastní zkušenost: „Když jsme zjistili, že francouzský parlament chce hlasovat proti vstupu České republiky do NATO, jeli jsme do něj lobbovat. Přijal nás tehdy bývalý prezident, který byl přátelský, ale řekl, že nám od Ruska nic nehrozí a že si to Rusové nepřejí.“
„My jsme se jevili z toho velmocenského pohledu jako taková ta havěť někde mezi Německem a Ruskem, která dělá jen potíže. Nakonec se to podařilo překonat a byli jsme do NATO přijati.“
Německo i Francie už ale svůj postoj přehodnocují. „Němečtí Zelení mají nově pohled, který je velmi blízký tomu našemu. Také Emmanuel Macron zveřejnil jeden ze svých hovorů s Vladimirem Putinem, takže nepochybně svůj postoj změnil.“
„Realistická politika je politika síly. My velcí si mezi sebou budeme dělat dohody a rozdávat karty a ti malí ať se nám do toho nepletou. Proti tomu je jedinou obranou Evropská unie, kde se i s těmi malými musí počítat,“ konstatuje Daniel Kroupa.
Co si Daniel Kroupa myslí o kauze Dozimetr spojené s hnutím STAN a TOP 09? Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.
