• Místo, kde by mohla stát první česká gigafactory, zalila po zářijových extrémních deštích voda.
• Vedení obce Dolní Lutyně i místní se zajímají, jak to ovlivní záměr investora – voda ve výšce několika desítek centimetrů podle nich totiž dokazuje, že průmyslový park u Dolní Lutyně nedává smysl.
• Státní developer (SIRS) i autoři nedávno zveřejněné studie záplavového území ale tvrdí, že data z poloviny září potvrzují jejich dřívější výpočty. A že opatření, která v okolí zamýšleného průmyslového parku plánují, ochrání před vodou nejen park, ale i okolní obce.

Původní zpráva Dolní Lutyně/Praha 6:35 24. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je sobota, 14. září. Moravskoslezský kraj se už od čtvrtka potýká s extrémními dešti, nejprve se rozlévá řeka Opava a její přítoky, později u Ostravy a Bohumína také řeka Odra. Povodeň zasahuje desítky obcí a měst v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Škody jdou do desítek miliard korun.

Stejně jako na řadě dalších míst v Moravskoslezském kraji sledují s obavami stoupající hladinu řek a potoků ve svém okolí také obyvatelé Dolní Lutyně a její části Věřňovice.

Pozemky o ploše téměř tří set hektarů, které se mezi nimi nacházejí, a které si vytipovala Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS) k umístění strategického projektu obrovské továrny na výrobu baterií do elektroaut, se postupně zaplavují vodou. Lidé sdílejí fotografie a videa z lokality také na sociálních sítích.

„Pole pro gigafactory u Nové Vsi z mostu nad D1. V tomto místě by mělo být její technické zázemí, čistička odpadních vod a trafostanice…“ píše jeden z diskutujících a přikládá z místa dvě fotografie – pole zcela zatopeného vodou.

Podobné video zatopených pozemků sdílí také lídryně Pirátské strany v Moravskoslezském kraji Zuzana Klusová. „Zde má stát gigafactory! V povodňové zóně – nesmysl. Vítejte ve Věřňovicích, právě teď,“ napsala v příspěvku.

Podle starosty Dolní Lutyně Pavla Buzka (STAN) šlo z velké části o dešťovou vodu, kterou nedokázala půda vstřebat. Hladina v místě dosáhla až několika desítek centimetrů. Díky velké zemědělské ploše ale zůstala na polích a do okolních vesnic se nakonec nerozlila, přesto ale natekla do sklepů přilehlých domů.

„Voda tam byla, protože to množství srážek bylo extrémní. Způsobila to nejen dešťová voda, ale také místní potok Lutyňka, kde se protrhla hráz. Nešlo o záplavovou vlnu. Voda tam ale stála na docela velké ploše,“ popisuje situaci v místě plánovaného průmyslového parku Buzek, který se plánuje státního developera SIRS ptát, jestli i po tomto pokládá záměr na výstavbu průmyslového parku u Dolní Lutyně za reálný.

S povodní počítáme

Že se území zatopilo, nepopírá ani ředitel developmentu SIRS David Petr. „Území má poměrně vysokou hladinu spodní vody. A zemědělská půda tam není schopná srážkovou vodu odbavit,“ říká s tím, že se ale ani během extrémní povodně nestalo na těchto pozemcích nic, s čím by státní developer nepočítal.

Průběh povodně totiž na tomto území údajně přesně odpovídal datům z nově vypracované záplavové studie, kterou zástupci projektu průmyslového parku představili na začátku září.

24:46

Karvinsko gigafactory potřebuje, míní poslanec. Je to záplavová oblast, varuje krajská zastupitelka

Číst článek

Studie vycházela z dat získaných během povodní v letech 1997 a 2010. A zjištěná data její autoři ještě jednou přepočítávali ve vztahu k letošní extrémní povodni.

„Posbírali jsme materiály z terénu. Fotografie, videa, různá svědectví, abychom věděli, kudy ta voda natékala, kde přetékala, a to jsme analyzovali. Zároveň jsme provedli výpočet ze sledovaných průtoků a na našem matematickém modelu jsem simulovali aktuální situaci,“ popisuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál jeden z autorů studie Filip Urban z firmy Vodohospodářský rozvoj a výstavba s tím, že se jejich modely ukázaly jako správné. „Došli jsme k pro nás až překvapivé shodě,“ dodává.

Podívejte se na povodňovou mapu v území mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi, kde chce stát umístit gigafactory. Kam sahá hladina při pětileté, dvacetileté a stoleté vodě:

Na základě těchto dat navrhli autoři studie také protipovodňová opatření, která mají chránit nejen průmyslový park, ale i okolní vesnice. Hlavním odvodňovacím prvkem mají být odvodňovací kanály okolo celého areálu. Ty mají nahradit stávající odvodňovací příkopy.

„Dojde k jejich přeložení a rozšíření jejich funkcí. Nové kanály jsou navrženy jako složená koryta s větší průtočnou plochou tak, aby byla schopná převádět velkou vodu, která do celého území natéká z okolí a pak se na těchto pozemcích drží,“ vysvětluje Urban.

Koryto má být podle návrhu patnáct metrů široké s hloubkou dva metry a umístěné v zelených pásech. Podle autorů studie se počítá s výsadbou stromů nebo osetím břehů. „Máme důvěru v to, že navržená opatření budou plnit svou roli a plánovaný průmyslový park s těmito řešením nezhorší místní podmínky,“ zdůrazňuje Urban. Vodu mají kanály odvést dále za obec Dolní Lutyně do řeky Olše.

Urban při tom odmítá, že by toto řešení nějak ovlivňovalo hladinu řeky či ohrožovalo další obce v její blízkosti. „I tohle posouzení jsme prováděli a vyšlo nám, že to nebude mít na vodní toky dále po proudu vliv,“ ujišťuje Urban.

Opatření v okolí plánovaného průmyslového parku by podle Urbana měla fungovat také ve vztahu k plánovaným protipovodňovým opatřením Povodí Odry či chystaným infrastrukturním stavbám. „Nechceme aby opatření fungovala jen v krátkodobém hledisku. Budou fungovat i při úpravách na potoce Lutyňka, při vybudování vysokorychlostní železnice i při stavbě přeložky silnice první třídy,“ podotýká Urban.

Další opatření? Můžeme jednat

Přestože Urban ujišťuje, že jsou navrhovaná řešení dostatečná, je podle ředitele developmentu SIRS Davida Petra pochopitelné, že starostové okolních obcí mají po zářijové povodních z úprav obavy. I proto státní developer starostům Bohumína a Dolní Lutyně údajně navrhl, že by stát mohl v oblasti tato opatření ještě vylepšit – a to s ohledem na požadavky obcí.

Stát chce na Karvinsku gigafactory za 200 miliard. Místo není pro průmysl vhodné, ozývá se od starostů

Číst článek

„Myslím si, že podobná debata bude v kontextu aktuální situace určitě namístě. Může to být další z věcí, které může tento průmyslový park iniciovat, byť zdůrazňuji, že sám o sobě situaci v daném území nezhoršuje,“ říká a dodává, že území už je tak samo o sobě podmáčené, že velkou schopnost zachytávat srážkovou vodu aktuálně nemá.

„Jde o území bývalých rybníků. I proto tam jsou od 60. let vybudovány meliorační kanály, aby byla ta voda sváděná dál. I s tímto tedy náš návrh od začátku počítá – tedy, že srážková voda bude částečně zachytávána. Máme povodím Odry předepsaný poměr vody, aby nedošlo ke zvýšení hladiny okolních toků, a aby nedošlo ani k ohrožení ptačí oblasti,“ podotýká s tím, že s vodou, která se v oblasti zachytí, by se dále pracovalo.

„Je potřeba zdůraznit, že dvě stě osmdesát hektarů toho parku nebude souvisle vybetonováno. Budou tam zasakovací objekty, svod srážkových vod ze zpevněných ploch a podobně. To je běžný postup u zastavených území,“ uzavírá s tím, že závěry celé studie odsouhlasilo i Povodí Odry jako správce toku.

Závěry studie pak dostaly k dispozici nejen obce, ale i občanský spolek Zachovejme Poolší, který vystupuje proti výstavbě gigafactory, a samotný investor. Ten ani přes informace o zatopeném území zatím ze svého záměru necouvá. „Investorovi jsme závěry představili včetně základního návrhu protipovodňových opatření. Považuje je za dostatečná,“ uzavírá Petr.

Tomáš Pika, Klára Filipová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít