Zbraně bez čísel a návody na výrobu omamných látek. Ústavní soud vyhověl stížnosti muže o vrácení dědictví
Ústavní soud vyhověl stížnosti muže, jenž se domáhá vydání zbraní a výpočetní techniky zabraných v trestním řízení. Zabrání obecně nebezpečných věcí podle soudu nesmí být odůvodněno paušálně. Trestní řízení bylo vedeno proti stěžovatelovu synovi, který zemřel, a stíhání tak bylo zastaveno. Otec je správcem pozůstalosti a jediným zjištěným dědicem.
Pokud lze nebezpečná data oddělit či odstranit, je nutné vlastníkovi výpočetní techniky zbytek dat i zařízení vydat, uvedla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
O sepsání závěti mají v Česku stále častěji zájem i mladí lidé. Předcházejí tak sporům v rodinách
Číst článek
„Jednalo se o relativně nezvyklou věc v trestním řízení, kdy věci jsou zabírány osobě, která nespáchala žádný trestný čin. Otec žádal o vydání věcí a soudy nezvážily, že je bezúhonnou osobou, jenom konstatovaly, že se jedná o obecně nebezpečné věci. O tom nebylo v dané věci pochybností. Ale soudy musí splnit povinnost zabývat se tím, zda lze zbraně upravit, nebo je ve vztahu k osobě, která má zbrojní průkaz, lze vydat. A u výpočetní techniky se musí zabývat tím, zda lze škodlivý obsah oddělit od jeho nosičů,“ odůvodnila rozhodnutí ÚS Zemanová.
Městský soud v Praze odmítl zabavené věci vydat s tím, že jsou obecně nebezpečné a slouží k trestné činnosti. Podle jeho zjištění byly některé ze zbraní podomácku upravené, byla z nich odstraněna výrobní čísla nebo byly použity ke střelbě. Zbraně také byly nabízeny na internetu.
Výpočetní technika byla zabrána na základě zjištění, že se obžalovaný pohyboval na anonymních internetových tržištích. Zařízení obsahují šifrovací klíče pro minulé i budoucí transakce, komunikaci s kupujícími, návody na výrobu omamných látek či změnu a padělání dokladů.
Ústavní soud vyhověl
Muž proti usnesení podal stížnost, kterou Vrchní soud v Praze zamítl. Obrátil se proto na Ústavní soud a domáhal se zrušení rozhodnutí obecných soudů v částech týkajících se zabrání střelných zbraní a výpočetní techniky.
V českém soudnictví se zvětšuje prostor na uplatnění žen, konstatuje ústavní soudkyně Zemanová
Číst článek
Ústavní soud stížnosti vyhověl pro porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces, a to v obou částech. Případem se znovu bude zabývat městský soud.
„Soudy při zabrání věcí za situace, kdy je odebírají někomu jinému než pachateli, nemohou postupovat paušálně a zabrat veškeré věci pouze se souhrnným odkazem na to, že by mohly případně sloužit ke spáchání zločinu. Toto nebezpečí nelze dovozovat jen z hypotetické možnosti. Soud nesmí bez rozumných podkladů předpokládat, že jednotlivec, kterému věc náleží, s ní bude nakládat nečestně nebo nezákonně,“ dodala Zemanová.
Věc trestního práva
Pro Zemanovou bylo v úterý veřejné vyhlášení nálezu na Ústavním soudu první. Prezident Petr Pavel bývalou prezidentku Soudcovské unie jmenoval ústavní soudkyní 5. června.
„Vyhlášení se velmi podobá vyhlašováním soudních rozhodnutí, kterých jsem vyhlásila v předchozí praxi hodně. Není to tedy něco, na co bych nebyla zvyklá. Ale je nezvyklé to, že je to věc trestního práva, které jsem před tím nikdy nesoudila,“ řekla.
Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001. Před Ústavním soudem působila jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu.
V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na přípravu a výběr soudců, podmínky působení a výběr funkcionářů a problematiku státní správy soudů.
