Zásah na Moravě pro mě byl psychicky náročnější než v Bejrútu, říká hasič ze speciálního týmu
Jiří Pokorný, člen speciálního hasičského týmu USAR, který se zaměřuje na průzkum sutin a vyprošťování lidí, byl jedním z mnoha členů integrovaného záchranného systému, který zasahoval na jižní Moravě po čtvrteční katastrofě v podobě tornáda, které za sebou zanechalo destrukci až na 1200 zničených domů. „Škody, které jsem viděl v Moravské Nové Vsi, mi připomněly Bejrút,“ řekl pro server iROZHLAS.cz.
„Byl čtvrtek večer. Ráno jsem skončil svou čtyřiadvacetihodinovou směnu a těšil se na klidný zbytek dne. Okolo půl desáté, když začalo být jasné, že se schyluje k něčemu strašnému, mi zazvonil telefon. Volalo mi operační středisko, že aktivuje tým USAR,“ vzpomíná hasič, jak začal jeho zásah na Břeclavsku.
Škody po tornádu půjdou do miliard, řekl Grolich. Bouře zasáhla 1200 domů, 60 je k demolici
Číst článek
Do půl hodiny si sbalil, co potřeboval, a vyrazil na základnu, kde se postupně shromáždil jeho tým.
„Na stanici muselo jít všechno rychle,“ říká Pokorný s tím, že postupy v případě zásahu mají nacvičené. Nachystali si techniku a vybavení, a ještě před půlnocí vyrazili na cestu do Moravské Nové Vsi.
Najdi a zachraň
Jednotka USAR je zaměřená na zásahy typu „najdi a zachraň“, tedy prohledávání trosek a vyprošťování lidí v obydlených oblastech. Na místě se ale dozvěděli, že nikdo není pohřešovaný. „Náš velitel zásahu při tomhle zjištění neváhal a řekl, ať se pustíme do tradiční hasičské práce a pomáháme místním, jak to jen jde,“ vzpomíná.
Začali s kolegy chodit dům od domu a nabízet místním své zkušenosti a prostředky. Jako první se pustili do rozebírání střechy venkovního stání auta, které se kdykoli mohlo zřítit na její majitele, kteří se skrz něj chtěli dostat na zahradu, aby tam mohli začít s likvidací škod.
Pomáhali i psychicky
Pomoc profesionálních hasičů ale nespočívala pouze v manuální práci. „Byla tam paní, co si potřebovala o tom, co se stalo, popovídat. Chtěla to ze sebe dostat. Fascinovalo mě, že se snaží celou situaci brát s nadhledem, ale zároveň jsem jí viděl na očích, že ztráta všeho, co měla, ji tvrdě zasáhla,“ říká soucitně Pokorný.
Jako profesionál se prý snažil držet emoce na uzdě, ale v nitru musel myslet na to, co se kolem něj děje. Lidé, které katastrofa postihla, se i přes všechno semkli a odhodlaně se pustili do likvidace suti a práce, která s tím souvisí. „Člověk to musí zažít. Bylo to skoro až neuvěřitelné. Všichni spolupracovali jako jeden. Dojalo mě to,“ uvádí hasič.
Jako v Bejrútu
Pokorný se v minulosti účastnil různých misí, z toho bylo několika v zahraničí. Mezi ty nejdrsnější, které mu přišly na mysl, patřil zásah po zemětřesení v Nepálu a výbuch dusičnanu amonného v Bejrútu, který srovnal se zemí kus města. „Škody, které jsem viděl v Moravské Nové Vsi, mi připomněly Bejrút. Nárazová vlna po výbuchu způsobila něco podobného,“ srovnává.
Zásah na jižní Moravě pro něj byl ale psychicky náročnější než mise, kterých se účastnil v zahraničí. „Když slyšíte a vidíte krajany, tak vás to zasáhne víc než u lidí, které neznáte. Na stranu druhou, stejný jazyk odstranil komunikační bariéru a umožnil nám lepší koordinaci,“ vysvětluje.
OBRAZEM: Hasiči i dobrovolníci pracují na úklidu zkázy po tornádu. Lidé poskytují i materiální pomoc
Číst článek
Důležitou součástí jejich práce byl po celou dobu statik. „Součástí našeho týmu je statik. Ten procházel budovu po budově a rozhodoval, kam musí přijít vzpěry nebo které části střechy se musí zabezpečit, aby nedošlo ke zbytečným zraněním,“ informuje a dodává, že bez statika se žádný obdobný zásah nikdy neobejde.
Zásah po řádění tornáda měl, například oproti povodním, ale jednu výhodu. „Při živelních katastrofách vás na konci vždycky čekají rozsáhlé likvidační práce. U povodní musíte nejprve vysušit všechny prostory, dostat z nich bahno, a až pak se můžete pustit do likvidace sutin a zničeného majetku. To zabere spoustu času a protáhne dobu zásahu. V Moravské Nové Vsi jsme se mohli do práce pustit hned,“ snaží se najít alespoň nějaké plus na tragické události.
