Ruská armáda změnila taktiku. Používá stejnou jako v Čečensku, říká vojenský expert

Uběhly dva týdny od začátku války a ukrajinská armáda stále odolává ruským útokům. Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky překvapují silou svého odporu. Situaci pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus zhodnotil odborník v oblasti vojenství Dušan Rovenský.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bytový dům v Borodjance po zásahu ruského ostřelování

Bytový dům v Borodjance po zásahu ruského ostřelování | Zdroj: Reuters

Je možné s jistotou říct, že ruská armáda změnila taktiku?
Můžeme vidět velmi radikální odklon od toho, co se dělo v prvních dnech invaze. Ruská armáda tehdy pravděpodobně počítala s rychlým obsazením klíčových měst výsadkovými jednotkami a jednotkami speciálních sil, příjezdem tankových a motorizovaných jednotek a pacifikací ukrajinského odporu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Dušanem Rovenským, zástupcem šéfredaktora časopisu ATM zaměřeným na vojenství

Nyní je jasné, že nic takového se konat nebude. Ruská armáda tedy přešla na taktiku, kterou dobře známe z předchozích konfliktů. Například v Čečensku používala v masivní míře dělostřelectvo a letectvo k oslabení obrany protivníka, následně podlomila morálku a obsadila území pozemním útokem.

Bude se ruská armáda ještě intenzivněji zaměřovat na ukrajinské civilní cíle?
Určitě. Střílení po civilistech samozřejmě není primárním cílem. Města slouží jako opěrné body ukrajinské armády. Ruská armáda se primárně zaměřuje na vojenské cíle a přitom zasahuje i obytné domy.

3:49

Desítky tisíc Ukrajinců uvízly v Egyptě. Někteří se chtějí vrátit a bojovat, jiní zvažují cestu do Evropy

Číst článek

Ale je možné, že důvodem útočení na civilní cíle je snaha Ruska vyvolat humanitární katastrofu, vyvolat uprchlickou vlnu a vyslat statisíce nebo miliony lidí do západní Evropy. Vlna by zahltila západní země, které by se musely zaměřit na zvládání humanitární katastrofy místo podporování ukrajinské armády.

Kde teď ruská armáda postupuje nejrychleji a čím to je?
Nejdále armáda postoupila na jihu Ukrajiny, kde zaútočila z Krymského poloostrova. Část těchto jednotek postoupila směrem na východ k Mariupolu, a další část se naopak obrátila na západ a dnes (v úterý) útočí na město Mykolajiv. Důvodů může být více.

Ukrajinská obrana na jihu nemusela být tak silně vybudovaná jako na severu nebo na východě země. Ruské jednotky zde také mohly být lépe vedeny. Ovšem i na jihu jsou v posledních dnech postupy spíše v řádech kilometrů, nikoliv desítek kilometrů, jak tomu bylo na začátku. Je zřejmé, že prvotní plán invaze se rozpadl.

26:08

Politolog Duleba: Putin tuhle válku vyhrát nemůže, Ukrajina se pro Rusko stane dalším Čečenskem

Číst článek

Jsou ruské jednotky druhého sledu stále připravené v záloze a my zatím sledujeme útoky pouze prvosledových jednotek?
Není tomu tak. Ruská armáda nasadila veškeré síly, které měla připravené k invazi. Vyslala do boje i zálohy a nejlepší jednotky, které byly během prvních dnů v záloze. Ještě jí zbývá poměrně dost sil v jiných částech Ruska, ale to jsou jednotky nižší kvality. Ty by se musely přesunout až k Ukrajině.

Jejich kvalita techniky a personálu je nižší, stejně jako bojová hodnota jednotek. Pokud by tyto jednotky do války vstoupily, nebudou mít takové výkony jako ty, které jsou na Ukrajině nyní.

Existuje stále hypotetická možnost použití jaderných zbraní?
To nemůžeme předvídat. Doufám, že k použití jaderných zbraní nedojde.

Profily, auta i oblečení. Rusové, kteří podporují ruskou invazi na Ukrajinu, se ‚zdobí‘ písmenem Z

Číst článek

Tajné služby, například britská vojenská rozvědka, často vyjadřují překvapení nad silou ukrajinského odporu. Byla Ukrajina na konflikt dostatečně vojensky přichystána?
Ukrajina měla na přípravu ke konfliktu osm let a je vidět, že čas nepromarnila. Vybudovala po Rusku a Turecku třetí početně nejsilnější armádu v Evropě. Naopak ruská armáda konflikt podcenila a Ukrajinci podávají na svoje možnosti velice dobré výkony.

Na 20 000 lidí z celého světa vyjádřilo ochotu odjet bojovat po boku Ukrajinců. Mohli by Ukrajině tito „legionáři“ výrazně pomoci nebo jejich snaha naopak přináší rizika nebo možné komplikace?
Vesměs jde o lidi s vojenskými zkušenostmi. Jsou to bývalí vojáci, mnozí z nich například příslušníci speciálních sil, lidé s velice dobrými vojenskými znalostmi a návyky. Na druhé straně existuje riziko, že je Rusko využije propagandisticky.

Vladimir Putin řekne, že je potřeba denacifikovat Ukrajinu. Řekne, že opravdu na Ukrajině Rusové bojují proti evropským fašistům, kteří chtějí zničit ruský národ. Je to munice pro ruskou propagandu.

Jan Pokorný, ind Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme