Milice společně s Američany bojovaly v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát. Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího situaci analyzuje.

„S obavou sleduji plány na přesun amerických jednotek v Sýrii a možný vojenský zásah Turecka. Další násilí odnesou obyčejní lidé. Stále platí, že situaci lze řešit pouze politicky a diplomaticky. Doufám, že nedojde k pokusům o nucený přesun uprchlíků. Mezinárodní právo musí být respektováno,“ napsal ministr na twitteru.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček České tiskové kanceláři řekl, že hlava státu situaci analyzuje. „Za klíčové samozřejmě považuje, aby v Sýrii konečně zavládl mír a země mohla přistoupit k návratu uprchlíků a rekonstrukci,“ uvedl mluvčí.

Ekonomické sankce

Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák dal v pondělí nad vývojem na turecko-syrské hranici najevo znepokojení. Je podle něj třeba turecké kroky bedlivě sledovat. „Kurdové nesmí být hozeni přes palubu,“ uvedl Jindrák na twitteru.

„Syrské demokratické síly s hlavní účastí Kurdů byly klíčovým spojencem Západu v boji proti Islámskému státu. Předhodit je teď agresi tureckého režimu by byla jednoduše zrada a neúnosné prodlužování krvavého syrského konfliktu. Pomoci by mohly ekonomické sankce iniciované Evropou,“ uvedl v úterý k situaci předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Stažení amerických vojáků

Spojené státy daly v neděli najevo, že stáhnou své vojáky ze syrského Kurdistánu. Turecký představitel, jehož citovala agentura Reuters, počítá s tím, že turecká vojenská operace začne po stažení všech Američanů, což podle tohoto zdroje může trvat i týden. Kurdové označili přístup Američanů za zradu.

Turecko řadí milice YPG k teroristům a ke spojencům své zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ankara je podle ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua odhodlána „vyčistit syrské pohraničí od teroristů a zajistit bezpečnost Turecka“.

Turecko chce u hranic na severovýchodě Sýrie vytvořit bezpečnou zónu, která má podle něj mít zásadní význam pro stabilitu a mír v regionu. Mají tak být vytvořeny podmínky nutné pro návrat syrských uprchlíků.

Podpora bezpečné zóny

Premiér Andrej Babiš (ANO) v září po schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v OSN uvedl, že země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, záměr na vytvoření bezpečné zóny pro uprchlíky v severní Sýrii podporují.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ale minulý týden v Lánech řekla, že slovenské ministerstvo zahraničí takové opatření nepodporuje.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít