Rozhodnutí Donalda Trumpa ukončit financování zahraničního rozhlasového vysílání vyvolalo ohlas v mnoha zemích. Někteří čeští politici navrhují, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda platili místo Američanů Evropané. „Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Jan Farský (STAN). „Cesta ke shodě bude velmi složitá,“ namítá jeho kolega Tomáš Kubín (ANO).

Pro a proti Praha/New York 23:43 19. března 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pane Farský, vy jste se společně s kolegyní Danuší Nerudovou (za STAN) obrátili i na Evropskou komisi ve věci financování Rádia Svobodná Evropa. Znamená to, že podle vás by toto vysílání měli platit Evropané?
Jan Farský (STAN): Předně považujeme za chybu, že by to vysílání mělo skončit, protože má obrovské preventivní účinky v tom, aby změkčovalo případné agrese.

Ve chvíli, kdy je v Rusku tak silná propaganda, která Západ vykresluje jako nepřítele, tak je potřeba lidem ukázat i skutečnost a realitu, jak Evropa vypadá. Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo. Takže je na místě i to, že by se Evropa zapojila do financování.

Pane Kubíne, měla by financování převzít Evropa?
Tomáš Kubín (ANO): Já bych začal ještě jinak. Tady se hovoří poměrně hystericky o tom, že Trump „zastřelil“ Svobodnou Evropu. Trump tím svým výnosem zmrazil na 30 dní financování agentury, pod kterou Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda spadají a bude se rozhodovat, co s nimi dál. Nejde jenom o Svobodnou Evropu.

Samozřejmě že by to byla chyba, kdyby tyto rozhlasové stanice – a všechny, které pod agenturu spadají – skončily. Byla by to obrovská škoda. Ale mluvím z vlastní historické zkušenosti, kdy to pro nás byly opravdu jediné zdroje informací před pádem komunismu.

Rádio Svobodná Evropa žaluje mediální agenturu. Konec financování je podle něj proti americké ústavě

Číst článek

Neshodneme se rozhodně na tom, že by se Evropa měla podílet na financování. To beru jenom z praktického hlediska. Ono to v podstatě totiž není vůbec možné.

Informační válka

Proč to není možné?
Kubín: Ten subjekt, samotná agentura USAGM (Agentura Spojených států pro globální média, pozn. red), je založená americkým zákonem. Má ve svých preambulích a stanovách naprosto jasně, exaktně řečeno, že vyjadřuje, chrání americké zájmy, vyjadřuje americkou ideologii.

Nevím, jakým způsobem by se to potom sladilo s evropskou politikou, zvlášť ve vzrušených dobách, jako je teď po nástupu Trumpovy administrativy. To je jedna věc.

Druhá věc je, zrovna konkrétně Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda nemají právní mechanismus, aby mohly do rozpočtu přijímat jakékoliv peníze mimo agentury USAGM. Pokud by na to chtěla Evropa přispívat, tak by musela peníze posílat právě přes tuto agenturu, což je nepravděpodobné, protože to je provázané přes Kongres a přes rozpočet Spojených států.

Musela by se řešit nějaká úplně jiná cesta, možná nějaká nepřímá podpora konkrétních projektů nebo nějaký hybridní model, to znamená financovat to společně s USA. Ale to by musel Kongres schválit. Vyžadovalo by to poměrně komplikovanou, politicky asi neprůchodnou dohodu a tak dále. Ta cesta je těžká, složitá.

7:49

Bojím se, že dlouhodobé řešení pro Svobodnou Evropu nebude možné kvůli financím, říká redaktor Brod

Číst článek

Já bych rozhodně nebyl vůbec proti tomu, aby se nějakým způsobem na chod stanic přispívalo, konkrétně na ty, o které nám jde nejvíc, to znamená Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Ale myslím si, že ta cesta prostě není vůbec jednoduchá.

Co si myslí Jan Farský? Je to proveditelné v praxi, kdyby už nakrásně došlo k tomu rozhodnutí, že Evropa by se chtěla nebo byla ochotna finančně podílet?
Farský: Říká se, že kde je vůle, tam se najde i cesta. To je tento případ. Jsem rád, že jsme ve shodě v tom, že to vysílání je pro Evropu, pro náš kontinent, důležité. Je to otázka bezpečnosti.

Dneska konflikty probíhají v různých úrovních. Jedna je ta konvenční, kdy Putin zaútočil tanky na Ukrajinu. Ale tomu předcházela i informační válka, kdy se snažil ovlivnit veřejné mínění na Ukrajině tak, aby to pro něj bylo jednodušší. Případně se snaží Rusko ovlivnit veřejné mínění v některých státech tak, aby tam lidé ve volbách rozhodli způsobem, který je pro Rusko blízký a Rusku ten stát v podstatě odevzdá. Nebo je také možnost si stát koupit.

Ale toto je jedna z otázek a z klíčových prvků bezpečnosti Evropy, abychom v této oblasti dále figurovali. Takže když máme stejný cíl, a to jsem rád, že na tom se shodneme, tak je to o tom, jak najít cestu.

To rozhodnutí padlo před pár dny z pozice amerického prezidenta. I v Americe je zpochybňované a je otázka, jak se k tomu postaví Kongres, jak se k tomu postaví soudy. Ostatně nebylo by to poprvé, co rozhodnutí Donalda Trumpa soudy ruší nebo pozastavují.

V tomto případě myslím, že je důležité, že se Evropa hlásí ke své odpovědnosti a k tomu, že nechce být už jen tím, koho vodí Amerika za ručičku a o koho se stará, ale že se o své zájmy také stará sama. A to je tato chvíle.

Způsob financování

Pokud tedy věříte tomu, že nějaký mechanismus, nějaký způsob financování by se našel, kolik peněz by bylo potřeba podle vás, podle nějakých hrubých odhadů?
Farský: Celý rozpočet je někde ke 4 miliardám korun, což se ale týká celého vysílání. Jenom namátkou, to jsou tak 2,5 až 3 procenta českého rozpočtu na obranu. Nejsou to žádné finance, které by se – i v rámci evropského rozpočtu, kde už by to byly zlomky promile – nemohlo podařit najít.

A skutečně je to otázka bezpečnosti, to není nějaká nadstavba. I proto to rádio v roce 1949 vznikalo, aby ten tlak, který přichází z nedemokratických zemí na ty demokratické, nebyl natolik koncentrovaný, až by je ohrožoval.

Čínská státní média oslavují Trumpovy škrty v Hlasu Ameriky a Rádiu Svobodná Asie

Číst článek

Jsou to i 30. léta, kdy vysílání z Německa do Sudet způsobilo to, co pak na konci 30. let vedlo k drtivým vítězstvím německy orientovaných stran v Sudetech a k druhé světové válce. Informace je součástí bezpečnosti a součástí obrany. Proto má smysl to financovat. Prevence je daleko levnější než potom bránit tankům.

Vidí to podobně Tomáš Kubín? Teď se ptám samozřejmě na tu částku. Hovoříme v teoretické rovině, ale dokázali by to Evropané ufinancovat, aniž by je to nějak moc bolelo?
Kubín: Já bych se úplně oprostil od té ideologické – v dobrém slova smyslu – věci, protože na tom se všichni asi shodneme. Pojďme k té praktické stránce. Celá agentura, pod kterou spadá taky Rádio Svoboda, měla za posledních deset let rozpočet osm miliard dolarů. To, co Trump a jeho administrativa vyčítají, je bezhlavé utrácení peněz.

Agentura si například teď vyjednala pronájem nové budovy, doteď sídlí na molu za indiánským muzeem. Konkrétně Hlas Ameriky se pořád jmenuje, oficiálně i neoficiálně. A mají se přesunout na Pennsylvania Avenue, kde by měli platit čtvrt miliardy dolarů ročně, z čehož je mimochodem každý rok devět milionů dolarů provize pro realitního makléře. To jsou věci, které vadí Trumpově administrativě.

V České republice Rádio Svoboda sídlí v novém objektu, který byl postavený speciálně pro ně, a platí tam měsíčně – odhadem, ty údaje nejsou dostupné, ale podle těch čtverečních metrů se dá usoudit nějakých 12, 15 milionů korun.

Třeba by byla cesta, kdyby Česká republika – a pozor, nezapomeňme na to, že mluvím speciálně o České republice – řekla: Budeme přispívat na ten nájem, a tím pádem snížíme náklady. A proč mluvím o nás? Protože každý stát, každá země v Evropské unii má úplně jiné zájmy.

Dovedu si představit, že některé státy by to vůbec nechtěly financovat z nějakých důvodů, že je to nezajímá. Pak tam máme státy, které už dnes vysílají, to máme BBC. Dobře, to není součást Evropské unie, ale počítáme je k Evropě. BBC má zahraniční vysílání, Francouzi vysílají také.

Myslím si, že cesta ke shodě bude velmi složitá. Ale jak říkal kolega, když je vůle, tak se cesta najde. Ale není to skutečně tak jednoduché jako to, co čteme v novinových titulcích: „Navrhujeme, aby Evropa financovala vysílání.“ Takto se to opravdu nesmí zjednodušovat.

Dokážou se evropské státy shodnout, jakou službu má Rádio Svobodná Evropa poskytovat a do kterých zemí vysílat? Poslechněte si celou diskusi europoslanců v audiu na začátku článku.

Jan Bumba, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít