Koupili přes 100 mobilů, úředníkům jich dali deset. Magistrát ztrhal hospodaření Technické správy komunikací
Více než stovka mobilů a desítky počítačů ležely nerozbalené ve skladech. Mezi úředníky se jich dostal jen zlomek. A veřejné zakázky v řádech stovek milionů zase dělili tak, že se dostaly do mírnějšího režimu. Tak podle zprávy pražského magistrátu, s jehož neveřejnou částí se iROZHLAS.cz seznámil, vypadalo hospodaření Technické správy komunikací. Kontroloři u 55 veřejných zakázek odhalili více než sedm desítek podezření na správní delikty.
Magistrátní odbor kontrolních činností provedl v Technické správě komunikací (TSK) takzvanou veřejnosprávní finanční kontrolu za rok 2016. Donedávna příspěvková organizace města – dnes akciová společnost, ve které je Praha jediným akcionářem – vedla podle kontrolorů až na drobné nedostatky účetnictví podle zákona. Pochybení odhalili například v inventarizaci majetku.
„Vnitřní kontrolní systém nelze vzhledem ke zjištěným nedostatkům hodnotit jako zcela funkční, a to zejména v oblasti oprav, nákupu a vyřazení služebních vozidel, pořízení výpočetní techniky, personální agendy. Organizace porušila zákon o registru smluv, neboť v roce 2016 nezveřejňovala smlouvy a objednávky nad 50 tisíc korun v registru smluv,“ vyjmenovávají kontroloři.
Řečí čísel: u sledovaných 55 veřejných zakázek bylo zjištěno – mimo jiné – 73 nedostatků, které podle nich mohou být správními delikty.
Zavřít do skladu
Loni 23. prosince to v Technické správě komunikací vypadalo na předčasné Vánoce. Vedení pražské příspěvkové organizace tehdy přislíbilo, že pořídí přesně 114 mobilních telefonů, a to za bezmála 400 tisíc korun bez DPH.
TSK v hledáčku policie
Technická správa komunikací se stará například o mosty a tunely, spravuje dopravní značky, parkoviště nebo komunikace. Celkově se stará o majetek hlavního města v hodnotě desítek miliard korun. Letos v březnu zasahovala v TSK - pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Praze - Národní centrála proti organizovanému zločinu, a to kvůli veřejným zakázkám. Jak později popsal server iROZHLAS.cz, policie viní tři osoby a jednu firmu z manipulace veřejných zakázek. Obviněný podnikatel - alespoň podle detektivů - psal podmínky k veřejným zakázkám a určoval firmy, které ve výběrovém řízení posloužím jako křoví. Úředníci ho poslouchali. První podezřelé machinace navíc detektivové datují už do roku 2013. Celý text si můžete přečíst ZDE.
„Při jejich fyzické kontrole bylo zjištěno, že k datu 22. 6. 2017 jich bylo zaměstnancům organizace přiděleno pouze cca 10 kusů na základě předávacích protokolů, ostatní kusy telefonů (nerozbalené v originálních krabičkách) se nacházely v uzamčené skříňce,“ stojí ve zprávě magistrátních kontrolorů, kteří poté v TSK prováděli hloubkovou kontrolu.
V prosinci 2016 přitom správa komunikací nakoupila ještě padesát počítačů. Jejich osud byl ale podobný: zaměstnanci dostali do užívání třináct z nich, dalších zhruba 35 počítačů (kontrolorům totiž nebyl doložen přesný počet) bylo „ve skladu v nerozbalených krabicích“.
„Pořízení počítačů tak neodpovídalo aktuální potřebě. Vzhledem k probíhající záruční lhůtě a rychlému morálnímu zastarání výpočetní techniky nelze tento poustup hodnotit jako účelný a hospodárný,“ zhodnotili to nakonec magistrátní kontroloři v interní zprávě, se kterou se server iROZHLAS.cz seznámil a jejíž závěry projednala na svém zasedání i Rada hlavního města.
Jak dělit veřejné zakázky
Další pochybení magistrátní úředníci odhalili ve veřejných zakázkách. Podle nich došlo například k porušení zákazu diskriminace, u některých zakázek zase nebylo zřejmé, na základě čeho byla stanovena její předpokládaná hodnota. To sice zákon, jak připomínají v dokumentu kontroloři, výslovně neukládá, lze to ale dovodit ze zásady transparentnosti, kterou zákon o veřejných zakázkách předpokládá. V některých případech zase TSK neodůvodnila cenu dodatečných prací (viz box Magistrát popisuje chyby v TSK).
Magistrát popisuje chyby v TSK
- zadavatel v některých případech nesplnil povinnost spočívající v odůvodnění ceny dodatečných prací;
- otevírání obálek neproběhlo v některých případech v souladu se zákonem o veřejných zakázkách;
- zadavatel v některých případech stanovil lhůtu pro podání nabídky kratší, než povoluje zákon o veřejných zakázkách;
- v některých případech zadavatel stanovil technické kvalifikační předpoklady v rozporu se zákonem, respektive diskriminačním způsobem, když nevypovídaly o vyšší kvalitě poskytovaných služeb nebo požadavek byl nepřiměřený a neodpovídající předmětu veřejné zakázky, zadavatel tak zúžením okruhu potenciálních uchazečů ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Nakonec kontroloři upozorňují na to, že Technická správa komunikací některé veřejné zakázky dělila. Jmenovitě: například při rekonstrukci pražské komunikace Bělehradská zadávala organizace „každou z etap veřejné zakázky jako samostatnou podlimitní zakázku“.
Zákon sice dělení zakázek připouští, ovšem ne způsobem, aby se některá z nich dostala do mírnějšího režimu zákona. „Pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky nerozdělil, činila by celková předpokládaná hodnota částku ve výši 108 180 000 korun,“ píší kontroloři k rekonstrukci Bělehradské v neveřejné části dokumentu. To je více než dvojnásobek limitu pro takzvanou významnou veřejnou zakázku, jejíž hodnota podle zákona činí 50 milionů korun, a má proto ještě přísnější pravidla.
„Rozdělením veřejné zakázky na tři etapy v rozporu se zákazem (v zákoně o veřejných zakázkách; pozn. red.) se tak zadavatel (Technická správa komunikací) uvedeným zpřísněním vyhnul,“ stojí dále v dokumentu. Podle kontrolorů totiž nelze dělit zakázky, které mají „věcnou, funkční, časovou a místní“ souvislost, což rekonstrukce jedné komunikace měla. Na podobná pochybení upozorňuje magistrát i u veřejných zakázek „Štěrboholská spojka“, „Spořilovská, protihluk“ nebo „Lipská, SÚ“.
(Ne)jistá náprava
Podle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě musí kontrolovaná osoba - v tomto případě Technická správa komunikací - přijmout nápravná opatření bez zbytečného odkladu. Magistrát by si to měl posléze ověřit další kontrolou v příštím roce. Jenže v případě TSK už to tak neplatí. Totiž: rok 2016 byl přípravou na zmíněnou transformaci z příspěvkové organizace na akciovou společnost.
„Nápravná opatření vyplývající z protokolu o kontrole nelze v rámci příspěvkové organizace uplatnit, neboť činnosti, kterých by se nápravná opatření týkala, již vykonává obchodní korporace,“ stojí v závěru důvodové zprávy.
Pro detail klikněte na obrázek:
A právě tento argument uvedla správa komunikací jako důvod, když ji server iROZHLAS.cz požádal o vyjádření k jednotlivým pochybením. „Kontrola se týkala hospodaření příspěvkové organizace Technická správa komunikací hl. m. Prahy, nikoliv akciové společnosti Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s. .Akciová společnost nemá právo se vyjadřovat k hospodaření jiného subjektu,“ vzkázala bez dalšího mluvčí TSK Barbora Lišková. Na doplňující dotaz - tedy na koho je možné se obrátit s žádostí o vyjádření - už nereagovala.
Tento fakt kritizuje pražský zastupitel Adam Zábranský (Piráti), který na výsledky kontroly upozornil. „Z kontroly mimo jiné vyplynul i jeden z důvodů, proč byla TSK přetransformována na akciovou společnost. Městské firmy totiž magistrátní úředníci kontrolovat nemohou. Ideálním řešením by bylo, kdyby pražská Rada z pozice jediného akcionáře uložila TSK provedení forenzního auditu zadávání veřejných zakázek,“ myslí si Zábranský.
Pokud se taková závažná pochybení objevila za loňský rok, je podle něj otázkou, jak vypadalo hospodaření technické správy komunikací v předchozích letech. „Tato kontrola odhalila nejen neschopnost vedení největší příspěvkové organizace Prahy, ale evidentně i politické krytí, které má vedení TSK od náměstka (Petra) Dolínka a předchozích garnitur,“ myslí si zastupitel Zábranský. „Bez dlouhodobého politického krytí by totiž nebylo možné, aby se na takto rozsáhlé porušování zákona přišlo až nyní,“ doplnil.
Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek (ČSSD) to ale odmítá. Politické krytí tam podle jeho slov ani být nemohlo. Kontrolní mechanismy jsou podle jeho slov „jasně nastaveny“.
„Některá ta zjištění jsou velmi závažná a vyvodíme z toho důsledky. Teď si necháváme zpracovat právní analýzu, která nám řekne, zda z toho vyplývá nějaká trestněprávní odpovědnost a podle toho budeme postupovat dál.“
pražská primátorka Adriana Krnáčová
V minulosti podle něj žádná kontrolní zpráva na pochybení v TSK neupozornila. „Od čeho jsou kontrolní mechanismy města a firem? Od toho, aby nacházely nedostatky. A já nemůžu provádět fyzické kontroly městských firem a příspěvkových organizací. Za prvé bych to ani sám nezvládl a za druhé mi to nepřísluší,“ odpověděl Dolínek na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Sdělení magistrátních kontrolorů nicméně považuje za závažné, a proto chce vědět, zdali se jedná o úmyslné jednání, případně kdo za tyto chyby může. „A jestli tam je nějaká trestněprávní odpovědnost, aby se vyvodila. Proto ty kontrolní mechanismy máme. A žádné politické krytí tam být nemůže. Kdo chybuje, ten nemá v průmyslu co dělat,“ uzavřel Dolínek. Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.