„S vodou musím hodně šetřit. Například se dva vykoupeme a pak s tou vodou ještě zaliju rajčata,“ směje se pan Jiří u své chalupy ve Starých Hamrech. Vodu bere ze studny, do ní ale nateče jen to, co naprší. „Kdysi voda byla, teď je ale počasí jiné,“ všímá si horal pomalu měnícího se klima v Beskydech.

Podle náměstka ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pro hydrologii Jana Daňhelky jsou růstem teploty a suchem ohrožené nejvíce právě obce ve středních a nižších polohách, kde se téměř nevytvářejí sněhové zásoby.

„Důsledkem toho je, že takový ten vrchol množství vody, který obvykle nastává v březnu či na přelomu dubna, se nám posouvá třeba do února,“ říká Daňhelka.

Před třemi lety podle něj ztratilo Ostravsko statut oblasti s dostatkem vody. Tehdejší sucho nabouralo víru, že zdejší vodohospodářská soustava je kvůli nedokončenému rozvoji těžkého průmyslu předimenzovaná.

„Většina modelů předpokládá spíš snížení srážek v průběhu letních měsíců v celkovém množství, což by byla nepříjemná varianta z hlediska dopadu na výskyt sucha. Každopádně vyšší teplota znamená vyšší výpar,“ dodává Daňhelka.

Průmysl na vodě

„Všechny továrny v regionu jedou na vodu a potřebují obrovská kvanta vody,“ upozorňuje na ekonomický dopad sucha ředitel ČHMÚ Ostrava Dušan Židek. „A ve chvíli, kdy by voda došla, nebo by to bylo omezené jen na zásobování obyvatel, továrny zavřou. A když už to zavřou, tak je to takové domino,“ uvádí Židek.

Podle meteorologů stát není připravený na zvládnutí sucha. Kromě zadržování vody v krajině by se mělo investovat do snižování spotřeby vody v průmyslu nebo zemědělství.

Michal Polášek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít