Kvůli čemu Hrad nechtěl zprávu o extremismu? Přečtěte si pasáže o hnutí SPD
Vyjádření představitelů SPD Tomia Okamury jsou někdy radikálnější než výroky tradičních extremistických stran, uvádí zatím neschválená výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu. Právě o danou pasáž se zajímal Hrad, podle něhož „pranýřování politických stran“ do dokumentu nepatří. Část o SPD ale ve zprávě, kterou bude projednávat vláda, zůstala. Redakce iROZHLAS.cz, která má materiál k dispozici, zveřejňuje pasáže týkající se hnutí.
„Hnutí SPD není z pohledu definice ministerstva vnitra extremistickým subjektem. Oficiálně se distancovalo od totalitních ideologií a ani skrytě, například prostřednictvím symboliky, se k nim nehlásí. Vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté a nezřídka k nim zaujímá i podobné názory,“ píše se například v dosud nezveřejněné a vládou neschválené zprávě o extremismu na území Česka za rok 2017, kterou vydává ministerstvo vnitra.
Bezpečnostní rada státu poslala na vládu zprávu o extremismu v Česku, včetně zmínek o Okamurově SPD
Číst článek
Dokument vycházel v předchozích letech vždy ve druhé polovině května. Letos se ale její vydání zpozdilo a ani v polovině prosince není text schválený.
Server Aktuálně.cz už v létě informoval, že jedním z důvodů zdržení měly být i výhrady Hradu. Ten měl kritizovat, že se v chystaném dokumentu objevilo právě hnutí SPD. „Je nepřijatelné, aby autoři pranýřovali politické a jiné subjekty jen proto, že nesdílejí jejich pohled na určité společenské jevy,“ napsal Hrad v připomínkách dle serveru.
Hrad na tom, že se ve zprávě o SPD psát nemá, stále trvá. „Výtky samozřejmě nadále platí. Je nepřijatelné, aby jacísi anonymní ministerští úředníci svévolně ostrakizovali demokraticky zvolenou parlamentní stranu. Příště se může terčem takové zvůle stát jiná politická strana. Jde o nebezpečný precedent,“ napsal serveru iROZHLAS.cz ve čtvrtek v SMS mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Dokument teprve minulý týden prošel Bezpečnostní radou státu. Pasáže o SPD v textu přitom i přes výtky Hradu zůstaly. Nyní bude zprávu projednávat vláda.
Redakce iROZHLAS.cz zveřejňuje ty stránky dokumentu, které se hnutí SPD věnují. Jelikož ale zpráva ještě neprošla kompletním schvalovacím procesem, výsledný text se ještě může změnit.
Fiala: Na zprávu mají vliv neziskovky
V dokumentu je mimo jiné napsáno, že předseda hnutí Tomio Okamura se dopouští xenofobní rétoriky. Místopředseda SPD Radim Fiala ale rétoriku hnutí za xenofobní nepovažuje.
„Pro nás je důležité, že je tam jasně napsáno, že SPD není extremistická strana. Jestli je za xenofobní rétoriku považováno to, že zde nechceme muslimskou invazi imigrantů, tak my to za xenofobní rétoriku nepovažujeme,“ uvedl ke zprávě redakci iROZHLAS.cz Fiala.
Stíhání Okamurovců
Bývalý tajemník hnutí Jaroslav Staník čelí stíhání za to, že měl na půdě sněmovny posílat menšiny do plynu. Poslanec Miroslav Rozner (SPD) zase zpochybňoval utrpení Romů v táboře v Letech. Nazval ho pseudokoncentrákem, policie ho proto chce stíhat.
Podle něj se hnutí do dokumentu vnitra dostalo kvůli tlaku neziskových organizací. „Na různých ministerstvech, krajských úřadech, institucích působí neziskové organizace, jejichž hlavním smyslem je dělat ideologizaci politiky, byť to vypadá, že možná zdarma nebo že jsou neziskové. Ale my to vidíme úplně jinak a já si myslím, že mají vliv na psaní těchto zpráv,“ dodal.
SPD je jedinou stranou zastoupenou v Parlamentu, o níž se v dokumentu píše. „Volby do Poslanecké sněmovny jasně ukázaly, že významná část veřejnosti pociťovala migraci jako skutečné bezpečnostní riziko. Hnutí SPD, které svou kampaň založilo téměř výhradně na strašení před údajnou ‚islamizací‘, z těchto obav dokázalo jako jediné z protiimigračních uskupení vyzískat největší prospěch,“ stojí ve zprávě.
Pro hnutí ve sněmovních volbách hlasovalo přes 538 tisíc lidí a zisk 10,64 procenta z něj udělal čtvrtou nejsilnější politickou stranu v Česku.
Dokument zmiňuje už jenom o politické subjekty, které ve sněmovně nejsou. Jedná se o Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, Národní demokracii, která kandidovala v koalici ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU a hnutí Generace identity a Pro-Vlast.
Populisté vytlačili extremisty
Podle autorů zprávy došlo v Česku z hlediska šíření nenávisti v relativně krátké době k výrazným strukturním změnám. „Politická témata dříve typická pro pravicové extremisty dnes daleko účinněji nastolují populisté,“ vysvětlují autoři.
Policie žádá sněmovnu o vydání Roznera ke stíhání kvůli výrokům o táboře v Letech u Písku
Číst článek
Hlavní hrozbou jsou podle nich subjekty xenofobně-populistické, které nahradily tradiční pravicově extremistické subjekty. „Navenek otevírají jinak legitimní politická témata (například imigrace), činí tak ovšem způsoby a prostředky, které podněcují nenávist k určitým skupinám obyvatel a prohlubují rozdělování společnosti a nedůvěru v demokratické mechanismy,“ uvádí dokument.
Ve zprávě se také v úvodním shrnutí píše, že pravicově extremistické hnutí bylo výrazně fragmentované a levicově extremistickému hnutí dominovala anarchistická scéna. Dále uvádí, že v činnosti nadále pokračovaly paramilitární a domobranecké skupiny. A že prostor dříve obsazený tradičními pravicově extremistickými skupinami začala úspěšně obsazovat populistická protiimigrační a protimuslimská uskupení.
