Smlouvu o chování dětí zatím se školou podepsala stovka rodičů
Smlouvu o chování dětí podepsala se školou zatím téměř stovka rodičů. Dokumenty upřesňují pravidla pro rodiče, školu i dítě, jak postupovat například při kázeňských problémech žáka.
Dohoda stanovuje povinnosti školy, rodičů, ale i žáka. Rodiče na sebe jejím podepsáním berou odpovědnost za chování svého dítěte a zavazují se k plnění pravidel a hlavně ke spolupráci se školou.
Ministerské razítko a oficiální ráz má zákonné zástupce dětí nutit k lepší spolupráci. Školu k sepsání smlouvy můžou vést různé důvody. Mezi nejčastější patří neplnění školních povinností, nenošení školních pomůcek, ale také agresivita, záškoláctví, krádeže nebo podvody.
Dětský psycholog Václav Mertin vnímá smlouvy velmi pozitivně. Je podle něj dobře, že škola chce tímto způsobem s rodiči spolupracovat a pomáhat jim. Jak konkrétně individuální plány pomáhají, teď zjišťují odborníci.
Smlouva má limity
„Často jsme se smáli a vyrušoval jsem. Nešly mi některé předměty. Vycházely mi čtyři čtyřky v pololetí,“ říká Ivo, který chodí do šesté třídy základní školy ve Velvarech. Nikdy předtím neměl s kázní nebo známkami příliš velké problémy. Smlouvu podepsali jeho rodiče se školou teprve před měsícem.
„Měl trošku problémy s vyrušováním. Byly tam nějaké špatné známky. Úkoly si nedělal. Takže jsem přistoupil na to, udělat konsilium a sepsat nějakou jakoby smlouvu,“ uvádí jeho otec.
Tím, že se Ivo změnil vlastně podle ředitele školy Petra Doška, volal o pomoc. Měl určité problémy doma a nevěděl, jak z nich ven. Vedení si proto pozvalo oba rodiče na schůzku.
„Rodiče přišli oba dva. Celý problém jsme začali řešit a Ivo se malinko začal měnit. Začali jsme zkoumat, proč se tak mění. Nyní je Ivo vrácen do nějakého normálního režimu školy a normálně komunikuje se spolužáky,“ vysvětluje ředitel.
Ivo není jediný, který má doma smlouvu s ne úplně běžnými školními úkoly. Vedení školy podepsalo dokument s dalšími 17 rodiči. Ve dvou případech už se díky dokumentu problém vyřešil. Smlouva ale má i svoje limity.
„V případě, že rodina odmítá se školou spolupracovat, nemáme páku na to, abychom rodinu donutili se školou spolupracovat,“ pokračuje ředitel.
Škola více baví
Problémy žáka se snaží vyřešit rodiče, ale i učitelé. Ve smlouvě je jasně napsané řešení a určí se konkrétní úkoly, které by měl žák do příští schůzky splnit. I když jde jen o kus papíru, i to málo pomůže, myslí si Ivův táta:
„Dává to takovou vážnost. Je to úplně o něčem jiném, než když vám to řekne učitelka jen tak mezi dveřmi. Tam to máte přímo dané.“
Školy nejčastěji podepisují smlouvy s rodiči, když žák úmyslně porušuje školní řád, vyrušuje ve vyučování, je agresivní, nebo chodí za školu.
Smlouvy škol s rodiči zatím ministerstvo školství testuje a podle šéfa úřadu Josefa Dobeše nebudou nikdy pro školy povinné. Je ale dobře, že fungují. A vůbec nejlepší je, když výsledek může posoudit a uvědomit si i samotný žák. Jako Ivo.
„Vlastně se teď lépe učím, dostávám někdy i jedničky. Když dělám referáty, paní učitelky mne chválí a to mi dělá radost. Škola mě potom i baví,“ dodává Ivo.
