Šlechtová si zaplatila reklamní články. Web je neoznačil jako komerční sdělení
Ty články vypadaly jako běžné zpravodajství. Ani pozorný čtenář neměl šanci poznat, že jde o placenou inzerci. „My cestovní ruch podporovat chceme,“ hlásal titulek jednoho z nich. Jak Zpravodajský web Českého rozhlasu zjistil v registru smluv, ministerstvo pro místní rozvoj za ně zaplatilo desítky tisíc korun. Resort vedený Karlou Šlechtovou (ANO) je tak dalším úřadem, který musí vysvětlovat, proč platil za skrytou reklamu.
Reklamní banner, dva články a jeden rozhovor. Tak vypadala objednávka ministerstva pro místní rozvoj z letošního října. Resort chtěl zpropagovat národní dotační programy a podporu v regionech. "PR komunikace a bannerová reklama v médiu Krajskélisty.cz," stojí stručně v dokumentu, který úřad Karly Šlechtové zveřejnil v registru smluv. Stálo je to – opět podle registru – 59 290 korun.
Neoznačená inzerce
Propagace ministryně a jejího resortu byla naplánovaná od konce října do posledního prosince. První zaplacený text vyšel 18. listopadu a nesl titulek: Ministryně Šlechtová: Kvalitní práce MAS pomáhá ke konkurenceschopnosti regionů. Přesně o dvanáct dnů později vyšel rozhovor s ministryní Šlechtovou.
Třetí zaplacená zpráva se pak na webu objevila pátého prosince s titulkem: Ministerstvo pomáhá lidem s fyzickým handicapem, starším osobám se sníženou schopností pohybu, ale i maminkám s kočárky… Ministryně Šlechtová vyhlašuje příjem žádostí o dotace na odstraňování bariér.
Jenže ani jeden ze zmíněných textů nebyl označen jako komerční sdělení či reklama. Upozornění na "Komerční sdělení" se u dvou textů objevilo až poté, co se na ministerstvo obrátil Zpravodajský web Českého rozhlasu. U třetí zprávy toto označení - v době uzávěrky tohoto textu - stále chybělo.
Komerční sdělení je takové sdělení, které získal zadavatel za peníze. Jedná se o reklamní formát, jehož cena se liší. Zaplacený text by měl být označen dokonce už v úvodu celé zprávy a podle Unie vydavatelů, která vydala Etický kodex internetové reklamy, by mělo být čtenáři "bez podrobného čtení ihned zřejmé, že se jedná o reklamní materiál".
Z jakého důvodu nebyl článek označen jako reklama? „Nezlobte se na mě, ale toto je záležitost vydavatele. S těmito dotazy se prosím obraťte na Krajské listy," vyhnula se přímé odpovědi mluvčí ministerstva Veronika Vároši, která je pod objednávkou v registru smluv podepsaná. Právě ona měla podle dokumentu zveřejněný obsah „vždy po dohodě“ schválit. Skrytá reklama jí tedy nevadila? „Záleží na médiu, jak sdělení označí," napsala pouze mluvčí Vároši.
A sdílnější nebyla ani samotná redakce Krajských listů. Tu podle webových stránek vede Anna Vančová, na kterou je v obchodním rejstříku registrovaná také stejnojmenná firma. Na dotazy e-mailem nereagovala a komentář odmítla i poté, co se Zpravodajský web Českého rozhlasu vydal na adresu, kde údajně redakce sídlí - v rodinném domě v části Santoška na pražském Smíchově.
„Je mi líto, ale Český rozhlas nepovažuji za validního partnera,“ sdělila nekompromisně Vančová přes domovní videotelefon a zavěsila.
Jiná firma, stejný účet
I když se Krajské listy prezentují jako samostatný web, mají blízko ke společnosti Our Media, která vydává například web Parlamentní listy. Ten zařadila analýza think-tanku Evropské hodnoty mezi jeden ze čtyř desítek dezinformačních českých webů. Jak je možné vyčíst z podkladů pro inzerenty, používají stejné číslo účtu jako právě Our Media.
Neznámí vlastníci, redaktoři a neprůhledné finance. Přečtěte, kdo v Česku šíří dezinformace
Číst článek
„Patří do našeho obchodního portfolia, zastupujeme je obchodně,“ vysvětlila na dotaz Markéta Grušáková, marketingová manažerka Parlamentních listů. To následně potvrdila také sama Vančová.
Kromě toho ale doména krajskelisty.cz, kterou oficiálně vlastní PR agentura Czechberry, sídlí na stejné IP adrese jako kontroverzní web Protiproud Petra Hájka. I ten je dostupný na doméně parlamentnilisty.cz. Provoz serveru má zajišťovat společnost Protiproud, s. r. o., v níž má právě Our Media padesátiprocentní podíl a navíc doménu protiproud.cz vlastní.
Přesto se ministerstvo rozhodlo využít Krajské listy, a nikoli například regionální přílohy zavedených deníků. Podle mluvčí Vároši chtěl resort zacílit na ty občany, které „zajímají regiony a dotace“.
"Neposuzujeme a ani nehodláme posuzovat žádné vlastníky médií, pokud podnikají v České republice v souladu se zákony. Jiné možnosti než z obchodního rejstříku nemáme," uvedla k tomu.
Pozitivní obraz politiků
Ministerstvo pro místní rozvoj není přitom zdaleka první veřejnou institucí, která čelila kritice, že si kupuje neoznačenou reklamu. Inzerci na webu Parlamentní listy si nedávno zaplatila například Všeobecná zdravotní pojišťovna. Pětiměsíční kampaň stála pojišťovnu necelých 225 tisíc korun a jejím výstupem bylo patnáct PR článků a zveřejnění stejného počtu tiskových zpráv. Jak upozornil server Lidovky.cz, část mediálních výstupů nebyla označena jako komerční sdělení.
Pozitivní články – rovněž bez upozornění na placenou reklamu - si na stejném webu zaplatil i bývalý hejtman Michal Hašek (ČSSD). Jihomoravský kraj měl tehdy za reklamu zaplatit až 650 tisíc korun.
Na Parlamentních listech se zviditelnil také Moravskoslezský kraj v čele s exhejtmanem Miroslavem Novákem (ČSSD). Rovněž za úplatu.
