Rusko, Čína, Islámský stát. Úředníci neumí čelit vlivům z ciziny, ukazuje audit
Čeští úředníci nejsou schopni čelit možným tlakům ze strany cizích států. Ministerstvo vnitra pro ně proto připraví zvláštní bezpečnostní školení. Zjištění je jedním ze závěrů druhé etapy Auditu národní bezpečnosti, který má prověřit různé druhy hrozeb pro Česko a navrhnout jejich řešení. Národní bezpečnostní úřad by měl také zaměstnat více expertů, kteří by se soustředili na oblast kybernetických hrozeb.
Význam kybernetických hrozeb podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky výrazně roste.
„Viděli jsme, jaké jsou snahy třeba prostřednictvím kybernetických útoků ovlivňovat i prezidentské volby v USA tím, že se organizují cílené úniky informací," řekl premiér, který vypracování Auditu národní bezpečnosti zadal.
Úředníci neumí čelit vlivům cizích států, ukazuje audit. Téma pro bezpečnostního analytika Josefa Krause a Petr Krčmář, šéfredaktora Root.cz
„Jednoznačně z toho také vyplývá nutnost personálně posílit Národní bezpečnostní úřad, který se dneska zabývá otázkou kybernetické bezpečnosti. Jak roste naléhavost těchto hrozeb, tak i na straně státu musíme přijmout opatření, abychom měli více připravených expertů, kteří budou schopni pomoci,“ dodal Sobotka.
Ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD zdůraznil potřebu hrozbám čelit stejně vytrvale a soustavně, jak přicházejí. „Je nutné vést protiútok stejně, jako je veden útok," sdělil Chovanec. Inspiraci podle něj Česko čerpá hlavně v USA a Izraeli.
Školení pro úředníky, aby lépe čelili ovlivnění z ciziny
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Národním bezpečnostním úřadem a tajnými službami má také pro úředníky připravit bezpečnostní školení, které by jim pomohly lépe čelit možným tlakům ze strany cizích států.
Kurzy budou vycházet z těch, kterými nyní procházejí členové diplomatických misí, popsala Eva Romancovová, vedoucí týmu, který se působením cizí moci v Česku zabýval. „Obsah bude samozřejmě s přihlédnutím k místním specifikům i činnosti různých zpravodajských služeb na našem území doplněn," dodala.
Audit národní bezpečnosti má prověřit, jak je země připravena čelit současným závažným bezpečnostním hrozbám a jaká je odolnost země při přímé konfrontaci s nebezpečím. Pracuje na něm přes 120 expertů státní správy a šest externích konzultantů. O jeho vypracování požádal Sobotka loni v listopadu v návaznosti na teroristické útoky a hrozby v Evropě. V první etapě auditu se kontrola zaměřila především na hrozby terorismu, extremismu, bezpečnostní aspekty migrace a antropogenní a přírodní hrozby. Finální výsledky mají být hotové do konce tohoto roku.
Zatím ale není jasně dané, kteří úředníci by školení měli absolvovat.
„Nemůžeme se soustředit třeba jen na ty, kteří mají přístup k utajovaným informacím, protože i citlivé informace mohou být zajímavé. Nemůžeme se soustředit jen na osoby vysoce postavené, protože leckdy mají různí ředitelé odborů víc informací a jsou tak zajímavějšími osobami pro vlivové působení,“ uvedla Romancovová.
Účinnost takových školení ale není podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z brněnské Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity vždy zaručena.
„Školení úředníků může pomoci i nemusí. Bude záležet, jakým způsobem bude probíhat, kdo definuje onu hrozbu a jakým způsobem definuje možnou reakci na ni. V současné době nejsou podrobnější informace o tom, jak by to mělo probíhat. Osvětové akce mívají určitý dopad, ale nesliboval bych si od tohoto nápadu nic všespásného,“ popsal Kraus.
Dezinformační kampaně na strmém vzestupu
Hlavními hrozbami ohledně působení cizí moci v Česku jsou podle Romancovové Rusko, Čína a takzvaný Islámský stát. „Vyvíjejí aktivity směřující k narušení důvěry v právní systém, k radikalizaci různých skupin," poznamenala Romancovová.
Zároveň ale přiznala, že audit ukázal, jak obtížné je hrozby působení cizí moci detekovat. Ve společnosti ani státní správě totiž podle ní není shoda nad tím, co jako hrozbu vnímat.
„Na každém úřadě by měl být určitý systém detekce toho, kdy například určitá dezinformační nebo vlivová kampaň třeba zaměřená na úředníky, míří směrem k potlačování zájmů České republiky a prosazování buď zájmů, nebo vstřícnosti vůči zájmům cizí moci,“ vysvětlila Romancovová.
Dezinformační kampaně jsou v posledních dvou letech podle bezpečnostního analytika Krause na strmém vzestupu. „Hovoří o tom nejen výroční zpráva Bezpečnostní informační služby, vyplývá to také z výzkumu propagandy, který probíhá na Masarykově univerzitě,“ přiblížil Kraus s tím, že velice silné a agresivní jsou zejména ruské kampaně.
Audit národní bezpečnosti - identifikované hrozby a navržená opatření by zpravy.rozhlas.cz on Scribd
