Sekava byl středoškolským učitelem. V době transplantace, se kterou původně nesouhlasil, už byl dva roky v invalidním důchodu. Zákrok v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) podstoupil 23. října 1984. Bez něj by mu zbývalo pár měsíců života. Pětihodinovou operaci provedl tým profesora Pavla Firta pod vedením tehdejšího šéfa IKEM Vladimíra Kočandrleho. Sekava se stal třetím pacientem, kterému v IKEM transplantovali srdce.

Úspěšná transplantace srdce, jehož dárkyní byla mladá žena, vrátila Sekavu do běžného života. „Dostal jsem v IKEMu obrovský dar - můj život. Jsem životním dlužníkem neznámé dárkyně, jejíž srdce mi umožňuje žít. Mohl jsem se i necelý rok po transplantaci vrátit do zaměstnání - do školy, kde jsem ještě přes 20 let působil,“ popsal novinářům Sekava letos v lednu u příležitosti 35 let transplantací srdce v tuzemsku.

Po necelém roce od transplantace se ve 49 letech vrátil za katedru. Vydržel tam až do svých 71 let.

První úspěšná transplantace srdce nejen v bývalém Československu, ale v celém tehdejším východním bloku se uskutečnila 31. ledna 1984. Prvním pacientem byl Josef Divina. Operace mu prodloužila život o 13 let. Od té doby už lékaři v Česku provedli přes 1770 transplantací srdcí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít