Řídil zásah, jenž vedl k pádu vlády Petra Nečase z ODS. Říkalo se o něm, že je mužem současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Několikrát čelil pokusům o sesazení, jeho práci opakovaně prověřovali. Robert Šlachta je asi nejznámějším detektivem v Česku. Někdejší šéf již neexistujícího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se po třech letech u celní správy rozhodl odejít. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz tvrdí, že neví, co bude dál.

Praha 13:33 4. září 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Objevily se zprávy, že odcházíte z celní správy. Je to pravda?
Je to pravda.

Šéf pátrací sekce celníků Šlachta odchází do civilu. Důvody nechce komentovat

Číst článek

Proč?
Je to směs důvodů, které ve mně nějakou dobu zrály. A uzrály v to, že jsem se rozhodl panu generálovi (generální ředitel Celního ředitelství Milan Poulíček – pozn. red.) předat žádost o uvolnění ze služebního poměru k 30. 11. Dneska jsem to podal.

Jak reagoval?
My jsme s panem generálem k tomu vedli už nějakou řeč. Snažil se mě přesvědčit, abych zůstal, ale důvody sdělím poté, co už nebudu ve služebním poměru. Ale nemají nic společného s mým působením tady. Je to směs toho, co se pracovně i osobně děje.

Cítíte se vyhořelý?
To asi ne. Kdybych byl vyhořelý, tak jsem něco takového nedělal.

Ono to může nastat kdykoliv...
Může, přesně tak. Ale spíš na některé moje jméno působilo jak červený hadr na býka. Jsem rád, že to na některé lidi takovým způsobem působilo, ale důvody opravdu sdělím později.

Jak to myslíte s tím býkem a červeným hadrem?
Pořád Šlachta, Šlachta... Samé prověřování.. 

Ale odchod byl vaším rozhodnutím. Nebyly žádné tlaky?
Jenom moje vlastní a důvody sdělím později – ty ve mně bobtnaly.

Prý jste pociťoval, že nemáte u celní správy dostatečné pravomoci. Souviselo to s tím?
Důvody opravdu sdělím až později.

‚Ničí muž‘

Jak se vyrovnáváte s tím, že vás část veřejnosti vnímá jako člověka současného premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO?
Kdybych byl Babišův muž, tak asi neodcházím do civilu a nejsem tam, kde jsem byl, že?

A byl jste Babišův muž?
Já si myslím, že jsem nikdy nebyl. Jak mě někdo spojoval a jakým způsobem, podívejte se, kam to došlo.

Celní správa tedy byla „sešupem“ ve vaší kariéře? Tak to myslíte?
Neberu to jako sešup. Ale byl jsem policistou a nějakou dobu jsem pracoval. Oslovil mě pan generál Poulíček a pracoval jsem tady. To, že mě někdo spojoval s někým… Já byl jednou Langerův muž, jednou Pecinův muž, jednou Babišův muž – a nejhorší je, když potom všichni zjistí, že nejste ničí muž. Byl jsem označován mužem za všechny a nikdy nikdo nedokázal, čí jsem byl muž.

Čí tedy?
Nikdy jsem nebyl ničí. Byl jsem sám sebou.

Konzultoval jste s některými politiky svůj odchod z celní správy?
Ne, já se s nikým nebavím. Já s politiky netančím.

Změnila vás služba?
Jsem tu 28, 29 let. Ani nevím, jaký jsem byl, než jsem sem přišel. Protože já jsem se té práci věnoval maximálně a pořád.

Jaký budete potom?
To nevím. A nebude to jednoduché.

‚Těžký jak sviňa‘

Co budete dělat od prosince? Nebudete už ve státní správě?
Budu mimo. Nepřemýšlím teď o dalším působení.

Dostal jste už nabídky? O vašem odchodu se ví jen několik hodin.
Nabídky zatím nemám. Já se musím vyrovnat s odchodem. Byl jsem šestnáct a půl roku na ubytovně a musím se vyrovnat s tím, co to pro mě bude vrátit se zpátky a vůbec do civilního sektoru.

Bude to těžké?
Jak sviňa. Bude to těžké a sám jsem zvědavý, jak se s tím vypořádám.

Chystáte dlouhé volno?
Asi ano. Jestli dlouhé nevím. Já jsem nikdy dovolenou neměl nebo nebyl jsem na dovolené. Tak uvidím.

‚Nagyová nebyla o kabelkách‘

Když jste před chvílí narazil na ÚOOZ. Jak se díváte na kauzu Nagyová – na práci žalobců?
Přijde čas, kdy se o tom budeme bavit. K tomu hodnocení čas dojde.

Nějaké pocity z toho, jak to dopadlo?
Pocity mám pořád stejné: stojíme si za svou prací, co jsme udělali. A že to někteří politici nebo někteří lidi znevěrohodňují? Určitě to nebylo o kabelkách. Ten případ je třeba posuzovat v celém kontextu.

Takže zklamání?
Nejsem zklamaný. Kauza se samozřejmě vyvíjí – když se dostane k soudu, citíte to jinak jako policista, teď jako příslušník celní správy – mám ten rozhled do určité doby, do návrhu na podání obžaloby nebo do vyšetřování. Ale kdybych samozřejmě mluvil do toho, co je u soudu, tak soudce ani nepotřebujeme. Každý si musí stát za tou prací, kterou odvedl.

Ale ta vaše práce dopadla tak, že to pro mnohé vypadá jenom na ty kabelky.
Ale to je špatně uchopené. Proč se nemluví o Vojenském zpravodajství – proč se nemluví o tomto? Je to o kabelkách a o daních, nebo o tom, za co ty kabelky mělo být? To je hrozně zjednodušené.

Proto se ptám na to, jaký z toho máte pocit.
Pro mě je důležité, že policisté a celníci musí konat. Ne se někým nechat zastrašit. Musí se pracovat, ne se nechat zastrašit. Nejhorší je, když se lidi budou bát něco dělat.

Zastrašoval vás někdo?
Myslím třeba médii. Zesměšňování, znevěrohodňování, ti policisté jsou taky lidi a čtou.

Pýcha na kritiku

Jak hodnotíte vaše celkové působení ve státní správě?
Začínal jsem jako příslušník policie na ulici, na obvodním oddělení a tady po dvaceti osmi letech končím, myslím, že to hodnocení je na ostatních. Jsem pyšný na to, když mě někteří lidi hodnotí negativně...

Znamená to pro vás, že svou práci děláte dobře?
... že svou práci dělám dobře a že jsem se tu práci nebál dělat a vedl jsem lidi k tomu, aby tu práci dělali dobře – a vždycky jsem všechno ustál. Když se podíváte na to, kolik kauz na mě bylo a jakým způsobem se mě snažili... Není lehké v tom pokračovat a fungovat, ale hodnocení je asi opravdu na ostatních lidech.

Nelitujete tedy?
Ne, vůbec. Tam, kde jsem byl, jsem to miloval, měl to rád a mám to rád pořád. Takže s tím budu samozřejmě mít velký problém.

‚Neřiditelný‘

Kdybyste měl shrnout vaše působení jak u ÚOOZ, tak u celní správy – na co jste byl nejvíc pyšný a co bylo největším zklamáním?
Jediný, na co jsem pyšný, je, když mě někdo potká – v současné době mě ještě lidi poznávají – a řekne třeba, že mi drželi palce. Na to jsem pyšný. Kauzy se nedají hodnotit tak, jestli jsou malé, nebo velké – taková nebo maková. Každá kauza je důležitá. Ať ji dělá policista na obvodním oddělení, NCOZ nebo ÚOOZ. Každá kauza je důležitá. O kauzách to není.

A prohra?
Největší prohrou je samozřejmě konec ÚOOZ a odchod lidí. A potom to, jak se ke mně někteří lidi, ti nejbližší, postavili.

Takže i z osobní roviny?
I z osobní. Vůči lidem, kteří pod dojmem funkcí nechali rozbít systém a vůbec... Já si stojím za tím, co jsem před třemi lety říkal o reorganizaci ÚOOZ – a kam to došlo a může se to hodnotit i po těch letech.

Takže pořád to vnímáte tak, že to byla chyba?
Jasně. Stojím, budu stát a budu to říkat – a budu to říkat všude až za hrob.

Přijal byste nabídku na vedení podobného útvaru, kdyby nějaký takový vznikl?
To se nestane. To by nikdo nechtěl.

Proč?
Ptáte se, jestli jsem něčí muž – oni ze mě mají všichni strach. Jsem neřiditelný.

Adéla Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít