Nedošlo k trestnému činu, uzavřela policie prověření zakázky na radary. Náměstek Říha je zpět na obraně
Vojenská policie uzavřela vyšetřování zakázky ministerstva obrany na nákup dvou pasivních sledovacích systémů DPET pro armádu. Jak uvedla pro server iROZHLAS.cz mluvčí Nikola Hájková, vojenská policie nezjistila, že by při uzavírání zakázky došlo k nějakému trestnému činu, a tak ukončila vyšetřování. Zakázka stála místo náměstka ministra obrany pro výzbroj a akvizice Filipa Říhu. Ten už ale na ministerstvu opět pracuje.
„Vojenská policie prováděla šetření ve věci ‚Pasivního sledovacího systému Vera‘, kdy po shromáždění a vyhodnocení spisového materiálu nedospěla ke skutečnostem důvodně nasvědčujícím tomu, že byl spáchán trestný čin,“ sdělila serveru iROZHLAS.cz Hájková.
Systémy DPET, který tvoří radiolokátory Vera NG, pět nákladních vozidel Tatra T-815 8×8, terénní automobily, stany, potřebná výpočetní technika a další součásti, objednal resort pro armádu u české firmy ERA za 1,5 miliardy korun na začátku roku.
Přitom ještě před rokem a půl ministerstvo informovalo vládu, že by systém měl stát 780 milionů korun. Kritici ale poukazují, že NATO pořídilo v tendru radary za 433 milionů bez DPH.
Zakázku na nákup vojenských radarů, která stála místo náměstka Říhu, prověřuje vojenská policie
Číst článek
Resort se ale od začátku hájí tím, že částka vychází ze starého průzkumu trhu a dnes již nedopovídá reálné ceně. Právě kvůli tomu skončil na ministerstvu jeden z úředníků. A systém, který koupilo NATO, je podle resortu jiný, než pořizuje pro armádu.
Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty systém Severoatlantické aliance dokáže kontrolovat pouze vzdušný prostor, zatímco DPET může být nasazen nejen ve vzduchu, ale také na zemi nebo na moři.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na tiskové konferenci na konci ledna řekl, že nákup dvou kompletů DPET je v pořádku, a to z hlediska ceny i procesu pořízení. Uvedl, že pokud má někdo důkazy o tom, že tomu tak není, měl by je předat policii. Aktuální cenu zakázky navíc podle něj potvrdil také nezávislý znalecký posudek. Přesto celou zakázku prověřovala vojenská policie.
Za den o půl miliardy víc
Nešlo ale o jedinou kritizovanou zakázku. Také u rušiček komunikace STARKOM, které resort objednal u státního podniku Vojenský výzkumný ústav, se cena výrazně zvýšila. Jak informoval server iROZHLAS.cz, resort loni na podzim seznámil výbor pro obranu Poslanecké sněmovny s tím, že rušičky STARKOM budou stát 960 milionů korun.
Za den o polovinu víc. Poslanci podpořili rušičky za 960 milionů, obrana je koupila za 1,45 miliardy
Číst článek
Už o den později ale kolegium ministra obrany schválilo nákup osmi kompletů za částku přes 1,45 miliardy korun. Jakub Fajnor z tiskového oddělení hájil postup ministerstva s tím, že poslance informovali o tom, že cena bude navýšena „kvůli akvizičnímu procesu, tedy jednání s dodavateli“.
Postup ministerstva kritizovali poslanci výboru. „Pro mě je to absolutně nepochopitelné a nedokážu si to vysvětlit. Nevím, proč ministerstvo obrany, když jsme schvalovali rozpočet dva dny, nás o tom neinformovalo. Mně se to spíš zdá, že nám nechtějí nic říct a řeknou maximálně to, co se provalí,“ řekl serveru iROZHLAS.cz poslanec vládní ANO Pavel Růžička. Karel Krejza (ODS) dodal, že jednání resortu „zavání až pohrdáním výborem“.
Návrat na ministerstvo
Na ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), náměstka Říhu i celý resort se kvůli těmto zakázkám vypsaným bez výběrového řízení na začátku roku sesypala kritika. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ptal, co má ministr Metnar v úřadu „za pitomce“.
Kontrola ministerstva vnitra nenašla chyby v nákupu pasivních radarů. Podle kritiků je předražený
Číst článek
Na jeho kritiku pak Říha zareagoval a po dohodě s ministrem Metnarem v první polovině února rezignoval. „Ta situace už byla příliš zamotaná, především z mediálního hlediska. Jedna věc je, že jsou zakázky právně v pořádku, druhá věc je, že člověk musí umět přijmout zpětnou vazbu. Z manažerského pohledu přiznávám, že šlo lépe komunikovat, především se sněmovním výborem pro obranu,“ řekl tehdy v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu s tím, že si za všemi svými kroky stojí.
Nyní už ale na ministerstvu obrany opět pracuje. „Pan Filip Říha pracuje na ministerstvu obrany od dubna letošního roku. Pracuje v kabinetu ministra. Je vzděláním právník a jeho úkolem je hlavně posuzování materiálů, které z ministerstva odcházejí, ať už jsou to například připomínky k vládním materiálům jiných ministerstvech, nebo jsou to materiály, které odcházejí v rámci nějakých společných úkolů do jiných resortů,“ řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Jan Pejšek. O jeho návratu na ministerstvo jako první informovala Mf Dnes.
