Zakázku na nákup vojenských radarů, která stála místo náměstka Říhu, prověřuje vojenská policie
Zakázku na nákup pasivních radarových systémů pro armádu prověřuje vojenská policie. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí Nikola Hájková s tím, že další spornou zakázkou na rušičky komunikace, která stála za odchodem náměstka ministra obrany a akvizice Filipa Říhy, se nezabývají. Víc informací o průběhu vyšetřování ale odmítla sdělit.
„Vojenská policie věc týkající se nákupu pasivních sledovacích systémů pro armádu šetří podle zákona o vojenské policii. Nelze ji v tuto chvíli tedy více komentovat,“ řekla serveru iROZHLAS.cz Hájková.
Zakázky na ministerstvu obrany vyvolávají otázky. Dokáže se Česko popasovat se svými závazky vůči NATO?
Číst článek
Kvůli zakázkám na nákup dvou pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG a osm mobilních komunikačních rušičů STARKOM, čelí v posledních týdnech ministerstvo obrany kritice. Obě zakázky byly zadány napřímo bez výběrového řízení a v průběhu let jejich cena výrazně stoupla.
DPET
Systémy DPET objednal resort pro armádu u české firmy ERA za 1,5 miliardy korun. Přitom ještě před rokem ministerstvo informovalo vládu, že by systém měl stát 780 milionů korun. Kritici také poukazují, že NATO pořídilo v tendru radary za 433 milionů bez DPH.
Kontrola ministerstva vnitra nenašla chyby v nákupu pasivních radarů. Podle kritiků je předražený
Číst článek
Resort se ale od začátku hájí tím, že částka vychází ze starého průzkumu trhu a dnes již nedopovídá reálné ceně. Právě kvůli tomu skončil na ministerstvu jeden z úředníků. A systém, který koupilo NATO, je podle resortu jiný, než pořizuje pro armádu.
Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty systém Severoatlantické aliance dokáže kontrolovat pouze vzdušný prostor, zatímco DPET může být nasazen nejen ve vzduchu, ale také na zemi nebo na moři.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na tiskové konferenci na konci ledna řekl, že nákup dvou kompletů DPET je v pořádku, a to z hlediska ceny i procesu pořízení. Uvedl, že pokud má někdo důkazy o tom, že tomu tak není, měl by je předat policii. Aktuální cenu zakázky navíc podle něj potvrdil také nezávislý znalecký posudek.
STARKOM
Také u zakázek na rušičky STARKOM, které resort objednal u státního podniku Vojenský výzkumný ústav, se cena výrazně zvýšila. Jak informoval server iROZHLAS.cz, resort loni na podzim seznámil výbor pro obranu Poslanecké sněmovny s tím, že rušičky STARKOM budou stát 960 milionů korun.
Za den o polovinu víc. Poslanci podpořili rušičky za 960 milionů, obrana je koupila za 1,45 miliardy
Číst článek
Už o den později ale kolegium ministra obrany schválilo nákup osmi kompletů za částku přes 1,45 miliardy korun. Jakub Fajnor z tiskového oddělení hájil postup ministerstva s tím, že poslance informovali o tom, že cena bude navýšena „kvůli akvizičnímu procesu, tedy jednání s dodavateli“.
Postup ministerstva kritizovali poslanci výboru. „Pro mě je to absolutně nepochopitelné a nedokážu si to vysvětlit. Nevím, proč ministerstvo obrany, když jsme schvalovali rozpočet dva dny, nás o tom neinformovalo. Mně se to spíš zdá, že nám nechtějí nic říct a řeknou maximálně to, co se provalí,“ řekl serveru iROZHLAS.cz poslanec vládní ANO Pavel Růžička. Karel Krejza (ODS) dodal, že jednání resortu „zavání až pohrdáním výborem“.
Kritika od Babiše
Za obě sporné zakázky kritizovali Metnara i jeho náměstka pro vyzbrojování a akvizice Filipa Říhu poslanci vládního hnutí ANO i premiér Andrej Babiš.
Náměstek ministra obrany Říha rezignoval. Měl na starosti kritizované nákupy radarů a rušiček
Číst článek
Ve svém pravidelném nedělním reportu na facebooku „Čau, lidi“ napsal: „Samozřejmě jsem řval celý týden, když jsem četl, co píšou v médiích, a ptal jsem se, co to tam má ministr Metnar za pitomce, když jsou schopni dát pro info vládě neaktuální cenu a o té správné se neobtěžují vládu informovat a dozvídám se ji z médií?“ napsal premiér.
Podle něj resort vycházel z pět let starého průzkumu trhu, ve kterém poptávali systém nevybavený opancéřovanými auty. „V únoru 2019 v souladu s vládními pravidly předložil ministr Metnar nesprávnou informaci o této zakázce na vládu, v dubnu se začalo jednat s výrobcem a ukázalo se, že to, co armáda požaduje a fakt potřebuje, stojí o hodně víc,“ napsal na svém facebooku.
21:51
Zakázky jsou v pořádku. Ty věci se v čase špatně sešly, říká nyní už bývalý náměstek ministra obrany Říha
Číst článek
„To stejné s mobilními rušičkami, které byly odhadované před pěti lety na 960 milionů a realita je 1,45 miliardy. Vlastně je to ještě horší případ, protože rušičky vyrábí naše státní firma a tam měli vědět skutečnou cenu. Stačilo si to u ní jen ověřit!“
Podle Babiše na to Metnar zareagoval tak, že vyhodil ředitele sekce odboru vyzbrojování. Jenže pak resort uzavřel smlouvu s cenou vyšší, než která šla v únoru na vládu. „Chybou tohoto nákupu není prodražení, ale hloupý úředník, který nepřemýšlel, a pan ministr si to nepohlídal. Fakt nevím, na co tam má náměstka pro vyzbrojování,“ napsal premiér v neděli.
Na jeho kritiku pak ve středu Říha zareagoval a po dohodě s ministrem Metnarem rezignoval. „Ta situace už byla příliš zamotaná, především z mediálního hlediska. Jedna věc je, že jsou zakázky právně v pořádku, druhá věc je, že člověk musí umět přijmout zpětnou vazbu. Z manažerského pohledu přiznávám, že šlo lépe komunikovat, především se sněmovním výborem pro obranu,“ řekl ve čtvrtek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu s tím, že si za všemi svými kroky stojí.
Pandury, CASA a další
Lobbista Dalík uspěl se žádostí o podmíněné propuštění. Vězení opustil v pondělí po poledni
Číst článek
Ministerstvo mělo problémy se zakázkami už dříve. V řadě případů došlo i ke korupčnímu jednání. Některé z nich stále řeší soudy, v jiných už padly pravomocné rozsudky a jejich aktéři už si svůj trest odpykali.
Jednou z nejznámějších je kauza kolem nákupu obrněných kolových transportérů Pandur. Lobbista Marek Dalík si podle rozsudku v roce 2007 řekl zástupci firmy Steyr o úplatek půl miliardy korun pro někoho z české vlády.
Soudy nakonec dospěly k závěru, že Dalík podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Dostal za to pět let vězení a peněžitý trest čtyři miliony korun. Po odpykání poloviny trestu byl loni v polovině listopadu z vězení podmínečně propuštěn.
Dalším známým příkladem sporné zakázky je nákup vojenských transportních letadel CASA, které schválila druhá vláda Mirka Topolánka (ODS) v dubnu 2009. Čtyři letadla stála přes 3,5 miliardy korun.
‚Vojenskou techniku ocenit nelze.‘ Někdejší náměstek Šmerda se zastal Parkanové v kauze CASA
Číst článek
V červnu 2012 se ale na veřejnost dostala informace o vyšetřování nákupu, když policie požádala o vydání exministryně obrany za KDU-ČSL Vlasty Parkanové, tehdejší místopředsedkyně sněmovny. O imunitu přišla v červenci 2012 (vzápětí rezignovala na místo ve vedení dolní komory), obžaloba byla k soudu podána až po více než třech letech, v prosinci 2015.
V září 2016 ještě Obvodní soud pro Prahu 6 vrátil kauzu k došetření, rozhodnutí ale zrušil městský soud. Obvodní soud pro Prahu 6 začal kauzu řešit v květnu 2017, rozsudek ještě nepadl.
Obžaloba uvádí, že tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL, TOP 09) a bývalý ředitel ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk způsobili státu nezjištěním přiměřenosti ceny letounů škodu 819 milionů korun.
Staněk i Parkanová svou vinu odmítají. Za zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku oběma hrozí až desetileté vězení. Případ ve svém vánočním poselství zmínil i prezident Miloš Zeman jako příklad pomalosti soudů.
