Řeky v Česku se plní motorovými čluny a skútry. Pro plavce mohou být nebezpečné
Majitelů motorových člunů přibývá, v současnosti jich je více než 70 tisíc. Za nárůstem stojí i dubnová vyhláška, která menším plavidlům povoluje vjezd na dříve zakázané vodní plochy. Podle některých starostů i plavců jsou ale právě takové čluny nebezpečné a hlučné.
Sázava, Berounka, Odra nebo třeba Morava, to jsou stovky nových kilometrů vodních cest, které už od dubna můžou sjíždět menší motorové čluny.
V současnosti je v Česku více než 14 tisíc rekreačních plavidel a jejich počet neustále narůstá. Novinku si pochvalují nejen řidiči člunů, ale také podnikatelé.
Povolení vjezdu na dříve zakázané plochy si pochvalují řidiči i podnikatelé. Podle některých starostů i plavců jsou ale čluny nebezpečné a hlučné
„Díky tomuto zákonu se nám podařilo oživit mikropodnikání v regionech a v nejmenších obcích. Vznikla přístaviště, vznikly hygienické stanice, nové hospody, malá občerstvení. Prostě tam začal fungovat turistický ruch, se kterým je bezprostředně spjato malé podnikání,“ řekl Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Stejně jako přibývá člunů, roste i počet těch, kteří pravidla na vodě nedodržují. Tím ohrožují nejenom lodě, ale také plavce. Podle prezidenta Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Davida Smejkala je pak riziko úrazu vysoké.
Rychlost a hluk
„Motorová loď se blíží k tomu plavci rychlostí až třeba 70 kilometrů za hodinu, vodní skútr až 100kilometrovou rychlostí a hlava plavce je vidět téměř na poslední chvíli. Pokud se k tomu přidá trochu zhoršené počasí a vlny, tak hlava nemusí být pro řidiče viditelná téměř vůbec,“ uvedl David Smejkal.
„Největší problém asi bude rychlost lodí a skútrů,“ souhlasil v Ranním interview starosta obce Chotilsko Jiří Šťástka.
Chataři, plavci i rybáři si stěžují, potvrdil v Ranním interview starosta obce Chotilsko Jiří Šťástka
„Není mi známo, že by se na všech vodních plochách v Evropě mohly prohánět lodě a skútry kdekoli a dokonce neomezenou rychlostí. Ve Švýcarsku je dokonce počet lodí licencován. Pokud je plný stav, musí si žadatel počkat, až se nějaká licence uvolní,“ poznamenal Šťástka.
Starosta obce Slapy František Neužil se domnívá, že by se mělo jasně určit, na jakých úsecích se smí jezdit bez omezení a také v jakém časovém rozmezí. „Nová vyhláška to letos trochu zamotala a ne všichni s tím jsou spokojeni nebo smířeni, že to takhle je,“ poznamenal.
Hrozí i sankce
Na to ale místopředseda Asociace lodního průmyslu Vladimír Toman argumentuje tím, že už nyní vyhláška vymezuje, jak daleko od břehu můžou vodní skútry jezdit a že se navíc na vodě musí chovat jako plavidlo. „A nemůže na vodě dělat nějaké figurální prvky nebo dělat nestandardní vlny.“
Starosta obce Slapy František Neužil a místopředseda Asociace lodního průmyslu Vladimír Toman diskutují o skútrech na vodě
Se starostou Neužilem nicméně souhlasí v tom, že Slapy jsou poměrně malou přehradou a některá vyhrazená místa, třeba před plážemi nebo přístavišti, by měla být nějakým způsobem omezena. „Tak, aby rychlost byla bezpečná.“
Na dodržování pravidel se proto více zaměřila i Státní plavební správa. Od začátku července do půlky srpna zkontrolovala více než 320 plavidel. Kromě chybějících dokladů a vysoké rychlosti kontroly odhalily i 15 případů, kdy řidiči byli pod vlivem alkoholu.
Podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků a živnostníků navíc některým starostům vadí i nadměrný hluk: „Ne všichni, ať už obyvatelé, nebo rekreanti, se ztotožnili s tím, že po řekách plují rekreační lodě. Vadí jim zejména hluk. Někoho třeba i ty skútry ruší.“
Za porušení vodních pravidel přitom řidiči můžou dostat blokovou pokutu až do výše pěti tisíc korun.
