Prezidentskou funkci vnímá jako důležitou 81 procent lidí, o 16 procent více než na jaře. Podle výzkumníků se lidé, kteří považují prezidentskou funkci za důležitou, dělí na dvě skupiny. Zatímco představitelé té první by si přáli posílení prezidentských pravomocí a většinou patří mezi seniory, voliče ANO a SPD, druhá skupiny by stávající pravomoci neměnila.

„Největší míru důležitosti prezidentského úřadu aktuálně sledujeme u těch, kteří mohou cítit, že nemají aktuálně zastání. To se týká i voličů stran, které se nedostaly přes pěti procentní kvorum pro vstup do sněmovny,“ popisuje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Základní vlastnosti žádaného prezidenta zůstávají podle průzkumu dlouhodobě stabilní, mění se ale pohled na prezidentský úřad.

„Nároky na budoucího prezidenta jsou vysoké a přiblížit se vytouženému ideálu je téměř nemožné, protože některé požadavky jsou i protichůdné. Například je poptávka po politicky zkušeném kandidátovi, ale zároveň by měl vstupovat do prezidentského souboje jako nestraník,“ doplňuje Burianec.

Vzrostl však počet lidí, podle kterých by měl prezident v době krize národ povzbuzovat a podílet se na zahraniční politice. Výrazně také posílily hlasy volající po zveřejňování zdravotního stavu prezidenta.

Kandidatura Babiše

Výzkumníci si všímají také vlivu nedávných voleb do Poslanecké sněmovny, a to zejména ohledně očekávání kandidatury současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten se zároveň dostal po dvou letech opět na první místo v žebříčku preferovaných kandidátů.

„Domnívám se, že část lidí ráda vyrovnává politické síly mezi parlamentem a Pražským hradem, proto by v budoucnosti někteří viděli rádi jako prezidenta pana Babiše, aby více kriticky dohlížel na pravděpodobnou vládu Petra Fialy,“ komentuje Burianec. Na druhé místo se dostal Marek Eben, který ale podle svých slov kandidaturu vylučuje.

60 procent lidí však favoritku nebo favorita na prezidenta nemá. Jména podle průzkumu reflektují mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o kandidatuře. K dosavadním preferencím je tak podle Buriance potřeba přistupovat s rezervou, důležité je sledovat spíše vývoj v čase.

Podzimní průzkum je čtvrtou vlnou dlouhodobého projektu agentury STEM/MARK, který mapuje preference ohledně prezidentského úřadu až do třetí přímé volby prezidenta, která by se měla v řádném termínu konat v lednu 2023.

Agentura se až dosud vždy ptala i na hodnocení současného prezidenta. Tentokrát ale učinila výjimku. „Hodnocení prezidenta Miloše Zemana nebylo v 5. vlně z důvodu jeho nemoci a související neaktivity dotazováno,“ uvedla.

Nejnovějšího průzkumu se v rámci Českého národního panelu zúčastnilo 1003 osob starších 18 let. Dotazování probíhalo telefonicky a online v druhé polovině října 2021.

Některé grafy podle výzkumníků nedávají v součtu 100 procent kvůli automatickému zaokrouhlování. Šetření bylo reprezentativní podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu a bylo vážené na minulou volbu prezidenta.

btk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít