V druhé polovině října se v Maďarsku objevily průzkumy veřejného mínění, ve kterých Viktor Orbán a jeho Fidesz nejsou na prvním místě. Je to velká událost.
Agresivní válka vůči Ukrajině má na ruskou společnost opačný dopad, než by mnozí čekali. Rusové jsou se svým životem spokojenější než před invazí roku 2022, nejšťastnější jsou mladí lidé.
Nepřekvapivé je, že nejspokojenější jsou voliči vítězného hnutí ANO. Ti jsou spokojeni z 95 procent. Spokojení jsou výrazně také voliči koalice Přísaha a Motoristé i voliči uskupení Stačilo!
Jenom jeden z deseti Britů se domnívá, že brexit zlepšil jeho ekonomickou situaci a negativně ho vnímá 35 procent lidí. Podle politologů ovšem tyto nálady neovlivní nadcházející parlamentní volby.
Příští rok se budou konat zemské volby ve třech spolkových zemích. Mezi nimi je Sasko a Durynsko, kde se AfD těší dlouhodobé popularitě a existuje šance, že se tam AfD stane nejsilnější stranou.
„Jsme v polovině volebního období. Podpora vládních stran bývá kolem poloviny volebního období výrazně nižší, než bývala na začátku a než je pak na konci volebního období,“ shrnuje politolog Kopeček.
Jedničkou by vládu oznámkovala čtyři procenta respondentů, dvojkou 26 procent a trojkou 38. Dostatečnou by vláda dostala od 19 procent dotázaných, nedostatečnou od desetiny z nich.
Strach ze změny klimatu má většina Čechů. Je ochotná vyměnit pro dobro planety způsob dopravy, jiné ústupky by dělali navzdory strachu z klimatické katastrofy jen někteří.
Král Philippe si vysloužil uznání, když se v roce 2020 jako první belgický panovník omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli za koloniální nadvlády v Kongu.
Popularita Smeru-SD bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který například odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině, stoupla z červnových 19,6 na 20,6 procenta.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v nejnovějším rozhovoru s bruselským webem Politico varovala, že nové politické uspořádání po blížících se volbách by mohlo ohrozit pokračování podpory Ukrajině.
Před odchodem Zemana z funkce prezidentovi důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů, po nástupu Pavla podíl důvěřujících stoupl skoro na tři pětiny obyvatel.
Česká společnost je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory. Pozitivně hodnotí kabinet převážně jeho voliči, odpůrci jsou naopak hodně kritičtí, přibližuje pro iROZHLAS.cz výzkumník Jan Červenka.
Více než polovina Čechů vyjádřila v průzkumu agentury STEM podporu Ukrajině v jejím boji proti Rusku. Zároveň vidí pozitivně i přijímání ukrajinských uprchlíků a členství Česka v Evropské unii.
Nástup Karla Schwarzenberga kopírující pád Jana Fischera. Takové byly tendence před volbami 2013. V roce 2018 bylo vedoucí duo dlouho dopředu známé. iROZHLAS.cz nabízí srovnání trendů v průzkumech.
Společnost je stále nervóznější. Někomu leží v žaludku Vladimir Putin, někomu vláda Petra Fialy, dalšímu Andrej Babiš, jenž nevynechá jedinou příležitost to soupeřům nandat.
Podle srpnového volebního modelu ústavu STEM má nejvyšší popularitu opoziční hnutí ANO. Ze stran , které v současnosti zasedají ve sněmovně by pouze lidovci nepřekročili hranici pěti procent.
Konkrétně se v průzkumu ukázalo, že 60 procent lidí by souhlasilo, kdyby Putin „zítra oznámil zahájení postupu na Kyjev“, 26 procent by bylo naopak proti.
Podle průzkumu společnosti Median by Babiše volilo 25,5 procenta lidí, Pavla 21 procent. Oproti Babišovi má ale Pavel větší volební potenciál zhruba o procento (34,4 %)
Popularita ruského prezidenta má po vstupu země do války ve zvyku stoupat. Vzrostla i těsně před invazí na Ukrajinu, podle průzkumů ale pokus o dobytí sousedního státu Rusy překvapil.
Negativní názor na brexit má podle průzkumu 42 procent lidí, kteří pro něj hlasovali. Jen 14 procent obyvatel ostrovní země má za to, že brexit je lepší, než čekali.
Nejnovějšího průzkumu agentury STEM/MARK se zúčastnilo 1003 osob starších 18 let. Dotazování probíhalo telefonicky a online v druhé polovině října 2021.
„Mluví se o loteriích, poplatcích a podobně, ale paradoxně mnohem spíš než tyto věci nám lidé říkají, že by se nechali naočkovat, pokud by si mohli vybrat typ vakcíny,“ říká sociolog Daniel Prokop.
