PRŮZKUM: Soudům v Česku věří dvě třetiny lidí, váhají ale u rozhodnutí o politicích nebo policii
Skoro každý druhý Čech nebo Češka pochybuje, že se soudy v praxi rozhodují nezávisle na politickém, finančním nebo jiném vlivu. Ukázal to společný výzkum agentury STEM a Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Český rozhlas výsledky získal jako první. Podle nich je ale i tak důvěra společnosti v justici vysoká.
Českým soudům rozhodně nebo spíše věří zhruba dvě třetiny lidí. To je výrazně více než například na sousedním Slovensku nebo v Maďarsku. Podle autorů průzkumu jde také o dobrý výsledek ve srovnání s důvěrou například ve vládu nebo parlament, tomu věří jen asi čtvrtina lidí.
Soudních znalců stále ubývá. Resort spravedlnosti plánuje změnu zákona, chce jim snížit byrokracii
Číst článek
„V Česku panuje poměrně velká důvěra v to, že když někdo spáchá trestný čin, bude pravděpodobně odsouzen, to si myslí asi 80 % lidí. Problém nastává, když se podíváme na kvalifikovanější příklady. Například jen 56 % lidí věří, že vysoce postavený policista chycený při korupci skončí nakonec skutečně ve vězení,“ říká ředitel výzkumu agentury STEM Jaromír Mazák.
Ještě skeptičtější jsou Češi ve víře, že soudy dokážou napravit protiústavní jednání vlády nebo že jsou schopné jednotlivce ochránit před zvůli úřadů. V obou případech tomu skoro každý druhý Čech nebo Češka nevěří. A podobně je to i s nedůvěrou v nezávislé rozhodování obecných soudů.
Nižší důvěra Čechů a Češek v justici, pokud jde o nezávislost na politice, je součástí celospolečenských trendů. Podle Jaromíra Mazáka se momentálně česká společnost nachází v období, kdy je míra důvěry ve společnosti jedna z nejnižší v polistopadovém vývoji země. Jen méně než třetina lidí v průzkumu deklarovala, že obecně věří lidem. A to se pak projevuje i nedůvěrou v instituce.
Podle výzkumníka Víta Havelky z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM to v důsledku může instituce oslabovat. „Je to takový začarovaný kruh, kdy jsme v situaci, že nedůvěřujeme institucím, že vyrovnávají svoji činnost řádně. Kvůli tomu nejsme ochotní se za ně postavit a posléze jsou instituce slabé v odolávání vnějším politickým tlakům,“ vysvětluje.
STEM a EUROPEUM data získal na reprezentativním vzorku obyvatel, šlo o víc než tisícovku dotázaných a data jsou součástí širšího projektu RevivEU, na kterém STEM a EUROPEUM spolupracují.
Stav právního státu
Evropská komise ve středu zveřejní zprávu o stavu právního státu v České republice a dalších unijních zemích. Je prakticky jisté, že se v ní bude věnovat i českým soudům. Evropská komise totiž podobně jako Rada Evropy delší dobu Česku vytýká hned několik bodů týkající se justice.
Dav, který vtrhl do soudní síně, je exces. Radikalizace části společnosti je ale zřejmá, míní soudce
Číst článek
Jde jednak o vyšetřování korupce ve vysokých politických kruzích. Unijní exekutiva loni Česku vytkla, že chybí opatření ke zkrácení délky řízení, ať už jde o fázi vyšetřování, nebo o následná soudní řízení.
Další výtky pak směřují k nejasným kritériím pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Zákon o státním zastupitelství už koncem května zamířil na vládu. Jaká budou v budoucnu vypadat kritéria pro výběr a odvolávání nejvyššího státního zástupce, je tak ještě otevřené.
Dále Evropská komise České republice vytýkala například chybějící etické kodexy pro poslance a senátory. Na tom se proti loňsku stále nic nezměnilo. V červnu si na to stěžoval i protikorupční panel Rady Evropy. Unijní exekutiva také Česku vyčítá dlouhodobé podfinancování médií veřejné služby a chybějící záruky pro nezávislost dohledu nad nimi.
Kde se naopak dá zřejmě čekat konstatování pokroku, to by mohlo být hodnocení v zajištění lepších pravidel pro prevenci vzniku a řešení střetu zájmů. Komise tím totiž už dřív podmínila výplatu peněz z unijního fondu na oživení ekonomiky po pandemii.
