Už skoro sedm let se táhne soudní spor o tom, jestli policie spravuje národní databázi DNA legálně. Dosud se totiž řídila pouze pokynem policejního prezidenta, žádný zákon neexistuje. Ministerstvo vnitra na tomto postupu sice nevidí nic závadného, přesto ale zákon o DNA připravuje a brzy ho předloží ke schválení vládě.

4:45 28. května 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Pokud neexistuje právně zakotvený systém nakládání s databází, tak nikde nemá člověk jistotu, že by to mohlo být svým způsobem použito proti němu,“ říká Jiří Pivoda, kterému policie odebrala vzorek DNA, když si odpykával trest za finanční podvod.

Pivoda to napadl u soudu a jeho široce medializovaný případ upozornil na to, že odebírání a archivace DNA nemá oporu v zákoně. Zbrusu nové paragrafy připravuje náměstek ministra vnitra Petr Mlsna:

„Je tam stanoven taxativní výčet skupin osob, o kterých policie sbírá profil DNA. A stanoví taktéž lhůty, ve kterých jsou tyto profily DNA likvidovány.“

Ministerstvo vnitra vypracovalo nové paragrafy teprve poté, co se do jejich příprav pustila skupina poslanců. Tu vedl Daniel Korte z TOP 09, kterému na nové verzi vadí, že policie může bezprostředně zlikvidovat vzorky DNA z místa trestného činu.

„Protože v případě, že ten profil slouží jako klíčový důkaz, tak obviněný, obžalovaný, nemá možnost se hájit, bránit. Je prostě ve slabší pozici. A splést se může každý,“ upozorňuje Korte.

Na další problém poukazuje advokát Jan Vobořil, ředitel společnosti Iuridicum Remedium. Vadí mu, že policie může archivovat profily DNA u všech úmyslným trestných činů, tedy třeba i u finančních podvodů.

„Snažili jsme se v komunikaci s ministerstvem vnitra prosadit, aby třeba alespoň u lehčích trestných činů byla kratší doba uchovávání profilů.“

S tím náměstek Petr Mlsna nesouhlasí, podle něj z kriminologických studií vyplývá, že kdo lže, ten krade. A kdo krade, je schopný i zabít.

„Protože recidiva je poměrně častá nejen u násilných trestných činů, ale i u majetkové trestné činnosti,“ říká Mlsna.

Zákon navrhuje i uchovávání profilů DNA osobám mladších 15 let v případě zvlášť závažných trestných činů.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít