Přehrady i vracení toků do původních koryt. Brněnští vědci vytvořili digitální dvojče povodí Dyje
Tým brněnských vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd vytvořil digitální dvojče povodí Dyje. Jsou to do tabulek, grafů, rovnic a map převedené reálné řeky a jejich blízké okolí. Pomocí dvojčete dokážou v počítači nasimulovat, jak povodí jedné z největších moravských řek v budoucnu ovlivní třeba nové přehrady nebo vracení toků do původních koryt.
Díky digitálnímu dvcojčeti by se vodohospodáři, lesníci nebo zemědělci mohli v budoucnu vyhnout zbytečným opatřením.
Sice jsou v kanceláři za počítačem, přesto neustále ve vodě. Tým brněnských vědců do digitální podoby převedl 13,5 tisíce kilometrů čtverečních povodí řeky Dyje
„Rovné koryto je to v současném stavu a to klikaté je meandrující koryto tak, jak bylo navrženo, že by se mohl navrátit jeho přírodní charakter. Toto je konkrétně horní úsek Svratky,“ vysvětluje u monitorů jedno z využití digitálního dvojčete jeho spoluautorka Jana Bernsteinová.
Při rozkliknutí jednotlivých bodů v mapě pak vědci vidí například výšku hladiny v určitém období roku, profil koryta nebo nasycení okolní půdy, vysvětluje výhody virtuálního povodí Dyje Milan Fischer: „Můžeme testovat všechny možná opatření, aniž bychom je realizovali. Je to mnohonásobně levnější a můžeme tak zkoušet různé kombinace, což byla hlavní myšlenka – použít ho na testování adaptačních opatření, sledovat, jestli opatření působí synergicky, nebo proti sobě.“
Nové přehrady?
Díky dvojčeti se tak dá například ověřit, zda stavby nových přehrad nevysuší jiné řeky. „Zkoušeli jsme vliv potenciální nádrže Borovnice na horní Svratce a její vliv na nadlepšení minimálních odtoků. To je docela jednoduchý zásah do modelu, kdy se do říční sítě vloží těleso hráze,“ pokračuje Bernsteinová.
23:37
Sucho v Česku: Ekozemědělství to zatím zvládá líp než tradiční hospodářství
Číst článek
K němu se pak připojí data, která zjednodušeně řečeno reprezentují přítoky a odtoky z nádrže. Díky nim se pak dá také vypočítat, z kterého vodního díla je lepší upouštět více nebo naopak méně vody. Vědci ale do dvojčete umí promítnout také vliv okolní krajiny.
„Jednotlivé barvy znamenají příslušnost konkrétního výpočetního bodu do nějaké vegetační třídy. Oranžová reprezentuje zemědělskou půdu a růžová lesní půdu. Intravilán Brna vidíme na soutoku Svratky a Svitavy modře.“
Efektivní využití vody
Podle Milana Fischera je totiž rozdíl, zda je blízko řek jehličnatý, listnatý les či holiny. „Když tam bude holá půda, tak z té se toho vypařuje jenom za určitých podmínek, hodně vody zůstává v půdě. A pak když zaprší, tak voda může přispívat k intenzivnějším odtokům. Takže to může mít až negativní vliv na nějaké rychlé epizody.“
Digitální dvojče by tak v budoucnu mohlo najít kompromis pro efektivní využití vody v lesnictví, zemědělství i vodohospodářství zároveň. Jak totiž Jana Bernsteinová a Milan Fischer s oblibou říkají, voda je jenom jedna.
