Podle výzkumu organizace Mapbiomas za období let 1985 až 2020 největší rozlohy dosahovaly sladkovodní plochy v Brazílii roce 1991, a to bezmála 20 milionů hektarů. V roce 2020 to ale bylo už jen 16,6 milionu hektarů, tedy o zhruba 16 procent méně.

Za posledních 30 let tak v Brazílii ubyla rozloha sladkovodních ploch srovnatelná s velikostí Belgie či třikrát větší než Středočeský kraj.

Podle odborníků za úbytek může souhra faktorů, například teplejší počasí, nadměrný odběr vody z krajiny pro zemědělské a jiné lidské aktivity či stavba přehrad. Velmi negativní dopady má podle odborníků také mýcení lesů a pralesa, které vede k nižší vlhkosti a většímu suchu.

Velice zasažená je úbytkem velká oblast mokřadů Pantanal, která leží na hranici mezi Brazílií, Bolívií a Paraguayí. Podle ekologů v roce 1988 vody v oblasti pokrývaly rozlohu dvou milionů hektarů, vloni to bylo zhruba 460 000 hektarů.

Podle univerzity v Riu de Janeiro je oblast Pantanal také velice sužovaná požáry. Plameny zničily letos plochu 2618 kilometrů čtverečních této oblasti. To je podobné číslo jako vloni, kdy v Pantanalu zuřily nejhorší požáry za poslední desetiletí.

„Letos Pantanal trpí suchem více než vloni,“ uvedl Márcio Yule z brazilského centra pro prevenci a kontrolu lesních požárů (Prevfogo).

Silný pokles zaznamenala také Amazonie, na kterou připadá více než polovina brazilských sladkovodních ploch. Tam se výrazně promítl negativní vývoj kolem řeky Río Negro. I v této oblasti se v posledních letech projevuje rychlé tempo ničení pralesu.

V jiných brazilských oblastech, například v takzvaném Atlantickém lese, který se nachází na jihovýchodním atlantickém pobřeží, jsou úbytky výrazně nižší.

Brazílie patří k zemím, jež mají největší zásoby sladké vody na světě. Na Brazílii připadá podle odhadů zhruba 12 procent těchto zásob.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít