E15

Dávky v hmotné nouzi pobírá méně lidí - všímá si toho deník E15. Kvůli zpřísnění pravidel už o část příspěvku přišlo 28 tisíc lidí - to je asi třetina všech, kteří mají na dávky v nouzi právo. Příspěvek na živobytí se nezmenší jen u těch, co si oficiálně někde přivydělávají. Nepracující donedávna dostávali příspěvek na živobytí až 3400 korun měsíčně. Nově jim místo toho hrozí jen existenční minimum, tedy 2200 korun. Změna platí pro lidi, kteří příspěvek pobírají víc než půl roku. Původní výši dávky si můžou příjemci zachovat, když odpracují za měsíc aspoň dvacet hodin dobrovolných veřejných prací. Zatím toho využilo 8 tisíc lidí, tvrdí E15.

Mladá fronta Dnes

Neúspěšné kandidáty na prezidenta čeká zúčtování celé kampaně. Tématu se věnuje Mladá fronta Dnes. Po volbách zůstaly na účtech kandidátů statisíce až miliony korun. Ze zákona musí peníze poslat na charitu. Zatím ale ještě čekají na finální částky. Mirek Topolánek má na účtu po volbách ještě 3 a půl milionu korun, po zaplacení zbývajících faktur by mu ale žádný přebytek zůstat neměl. Z původních sedmi milionů Pavel Fischer utratil jenom šest. I on ale počítá s tím, že se zůstatek ještě výrazně ztenčí. Poslední účty musí zaplatit také ještě Marek Hilšer a Michal Horáček, kterému zbylo 70 tisíc. Chtějí přispět na péči o staré a nemocné lidi a hospic. Petr Hannig má na účtu kolem padesáti tisíc. Po zaplacení všech faktur mu prý nezbude nic. Vratislav Kulhánek ze svých zbylých 300 tisíc přispěje na Dětskou dopravní nadaci. Jiří Hynek Mladé frontě vyjádření nedal.

Lidové noviny

Zájem rodičů o volbu dobré školy během pár let prudce stoupl. Informují o tom Lidové noviny. Rodiče jsou také stále častěji ochotni kvůli škole změnit adresu bydliště - i když třeba jen papírově. Jiní si ale nechtějí nic komplikovat a spokojí se s horší, ale jednodušší variantou. Dříve rodiče posílali svoje děti hlavně na školy s rozšířenou výukou angličtiny nebo informatiky. Teď se rozhodují spíš podle přátelské atmosféry, vlídného prostředí a příjemných učitelů. Bezmála šedesát procent rodičů se rozhoduje i podle pověsti a prestiže školy. Roli hraje také kvalitní výuka a vybavenost moderní technikou, doplňují Lidové noviny.

Hospodářské noviny

Nákup nových radarů pro armádu se oddaluje. Upozorňuje na to nové vydání Hospodářských novin. Současná technika, kterou Česko používá, je přitom zastaralá. K zakoupení nového vybavení schází podpis nové ministryně obrany Karly Šlechtové z hnutí ANO. Radary izraelské výroby mají stát celkem 3 miliardy a 600 milionů korun.

Ministerstvo obrany po letech průtahů koncem roku 2016 schválilo smlouvu na nákup moderních mobilních radarů izraelské výroby. Jenže tehdejší ministr Martin Stropnický z hnutí ANO smlouvu nepodepsal a jeho nástupkyně Karla Šlechtová teď zakázku znovu nechává prověřit Národním bezpečnostním úřadem a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, píšou Hospodářské noviny.

Právo

Policie sbírá DNA také okradeným lidem. Kromě otisků prstů a dalších stop po nich chtějí vyšetřovatelé i to, aby si nechali vytřít ústa vatovou tyčinkou kvůli sestavení genetického profilu. Lidé to ale můžou v tomto případě odmítnout. Píše to deník Právo. Lidé nechtějí DNA poskytnout většinou kvůli ochraně osobních údajů nebo se bojí mít záznam v databázi, vysvětluje Právo. Podle kriminalistů se ale vzorky od obětí trestných činů likvidují okamžitě poté, co se vyloučí jejich souvislost s pachateli. Paradoxně se člověk může do databáze dostat, pokud odmítne DNA policistům dát. Policie pak nemůže vyloučit, že stopy na místě nepatří pachateli a vzorky pak končí v databázi těch, které nelze přiřadit.

Veronika Šírová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít