Jan Graubner nahradil pražského arcibiskupa Dominika Duku, který v čele českých a moravských biskupů stál deset let.

Graubner tuto funkci již vykonával v letech 2000 až 2010, další desetiletí byl místopředsedou. Jednasedmdesátiletý Graubner také vyjednával o majetkovém vyrovnání státu a církve.

Graubner, který je od roku 1992 metropolita moravský, bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků. Sám se ale za konzervativce nepovažuje, „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“. „Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl jednou.

Kromě předsedy se volili i další členové vedení České biskupské konference. Za místopředsedu členové zvolili královéhradeckého biskupa Jana Vokála. Novými členy stálé rady byli zvoleni litoměřický biskup Jan Baxant a ostravsko-opavský pomocný biskup Martin David.

Tradičně několikadenní zasedání biskupů dnes trvá pouze jeden den, a to při zachování všech opatření nařízených vládou pro zamezení šíření nemoci covid-19. Jednání se účastní i apoštolský nuncius v České republice Charles D. Balvo.

Kdo je Jan Graubner?

Rodák z Brna vyrostl ve Strážnici na Slovácku jako jedno z pěti dětí v živnostenské rodině. Svůj vztah k bohu získal především od matky a rozhodnutí stát se knězem v něm uzrálo už v dětství. Gymnázium ho „nepřevychovalo“, ovšem před seminářem musel ještě na rok do továrny, aby se takzvaně kádrově „vylepšil“. V roce 1968 se na původ už neptali a cesta k teologickému studiu v Olomouci byla otevřená.

Kněžské svěcení přijal v červnu 1973. Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 byl osm let farářem ve Vizovicích a současně administrátorem v Provodově a Horní Lhotě u Luhačovic.

V církevní hierarchii začal postupovat od března 1990, kdy se stal titulárním biskupem tagarijským a světícím biskupem v Olomouci. Po smrti arcibiskupa olomouckého Františka Vaňáka v září 1991 převzal správu arcidiecéze. A za rok pak nastoupil na Metodějův stolec v Olomouci jako 14. arcibiskup, do úřadu byl uveden 7. listopadu 1992. Ve své pastorační službě se Graubner zaměřuje mimo jiné na duchovní péči o mládež a katechetickou činnost církve.

V úřadu se musel vyrovnat s opakovanou kritikou médií i prostých lidí. Skvrna podezření na něm ulpěla v případu faráře Merty, který zneužíval ministranty.

Trestní oznámení na něj policie odložila, a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá. Čelil nařčení kvůli rekonstrukci olomoucké katedrály a také v kauze arcibiskupských sklepů.

Církev podle Graubnera není úřad, ale společenství živých lidí, kterému slouží. Své povolání proto ctitel hesla „Co vám řekne, učiňte“, jak radila Panna Marie apoštolům o slovech Ježíše, vnímá jako poslání, věnuje mu veškerý čas a je mu i koníčkem.

V roce 2008 mu prezident Václav Klaus „za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva“ propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít