Podle teologa Církve československé husitské Jiřího Vaníčka uznal Husa až v roce 1999 papež Jan Pavel II. jako reformátora a litoval jeho kruté smrti.

„Dnes už není Hus stínem v ekumenických vztazích vůbec. I římskokatolickou církví je vnímán jako dějinná osobnost pozitivně, ale tam nejde o problém teologický, ale spíše právní,“ řekl Jiří Vaníček.

Církevní historik Jaroslav Šebek se domnívá, že by se Husova postava měla oprostit od klišé, které na něj nabalily různé ideologie.

„Své představy do něj projektovali představitelé liberálního a nacionálního směru, ale i sociální demokraté a samozřejmě v neposlední řadě se pak stal předmětem různých ideologických hrátek komunistického režimu,“ uvedl.

Kardinál Miloslav Vlk říká, že teologové o Janu Husovi diskutují i v moderní době.

„Do toho bádání byl vnesen jeden prvek – taková Husova eschatologie. To znamená, že Hus měl pocit, že se blíží konec světa, konec času. Pod tímto dojmem rozvíjel mnohé věci své teologie a myslím tím i jeho rozhodnutí jít až na hranici,“ řekl Miloslav Vlk.

Naděžda Hávová, Eva Hůlková, Lenka Militká, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít