Učitelé stále vydělávají méně než ostatní lidé s vysokou školou. Letos se rozdíl opět prohloubí
Rozdíl mezi platy učitelů a všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců se letos nejspíš opět prohloubí. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA CERGE-EI. Podle jejích autorů hrozí, že se Česko opět propadne mezi země OECD s nejnižším podílem HDP na školství.
Relativně nejlépe na tom učitelé byli v roce 2021. Tehdy dosáhli na skoro 80 procent průměrné mzdy všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Letos to ale bude v průměru jen asi 72 procent.
Učitelé mají mít plat kolem 130 procent průměrné mzdy, schválili senátoři
Číst článek
Podle autorů studie hrozí, že by se Česko mohlo opět propadnout mezi země OECD s nejnižším relativním platem pro učitele. Na chvostu tohoto žebříčku byla Česká republika až do roku 2017. Tehdy na školství dávala ze všech zemí nejméně peněz v poměru k HDP. Platy přitom rozhodují o atraktivitě profese a tedy i kvalitě vzdělávání.
„Relativní platy učitelů dlouhodobě ovlivňují zájem o profesi a to, jak dobře pracují. Když jsou platy nízké, tak nelze očekávat, že práci budou dělat nejlepší a nejnadanější mladí lidé,“ upozorňuje spoluautor studie ekonom Daniel Münich.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) tvrdí, že z unijních zemí patří Česko k těm, které do školství posílají největší podíl HDP. Podle Münicha to platí ale jen o segmentu druhého stupně a středních škol, ne o školství jako celku. Co se týče učitelských platů, Bek slibuje, že i příští rok porostou
Podle Beka by učitelé měli příští rok dostat přidáno v průměru o 3 tisíce korun. Průměrný učitel si podle dat ministerstva loni dělal přes 48 tisíc.
Ve školách napříč Českem chybí pedagogové. Často za ně zaskakují neaprobovaní učitelé nebo důchodci
Číst článek
Ministerstvo financí ale navrhuje výdaje na školství v příštím roce osekat o skoro 12 miliard. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na rok 2024, který teď ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení. Obsahuje mimo jiné nižší počet pracovních míst ve školství o sedm procent, tedy zhruba o 20 tisíc. Mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová ale tvrdí, že to je jen návrh k dalšímu jednání. Jasno bude až na konci září, kdy má o návrhu rozpočtu na příští rok hlasovat vláda.
Zvěsti o škrtání pracovních míst se nelíbí školským odborům. Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík ale chce nejprve počkat, jak dopadnou jednání. „Pokud chceme priority realizovat tím, že propustíme 20 tisíc pracovníků, pravděpodobně nepedagogických, tak se určitě ozvou, a učitelé je podpoří,“ říká.
Od letoška taky platí zákonný závazek, že průměrný plat učitelů musí dosahovat aspoň 130 procent průměrné mzdy. Ministerstva se ale přou o to, z jakého období se bude vycházet. Většina učitelů ale už takovému navýšení ani nevěří.
„Mají hrozně dlouhou zkušenost s tím, že o platech učitelů se hodně mluví, ale reálně se zvednou o hrozně málo, nebo se sliby vůbec nenaplní. Takže skepse je velká,“ říká Petra Mazancová z Učitelské platformy. Nejen o růstu učitelských platů bude v úterý jednat takzvaná školská tripartita, tedy zástupci ministerstev, ředitelé škol a odboráři.
