Novinářka Holcová: V Česku působí nejmocnější a nejbrutálnější mafie. Nestřílí, řeší byznys
V Česku od 90. let fungují nejmocnější a nejbrutálnější mafie světa. Jen se o nich nemluví. Alespoň tak situaci popsala investigativní novinářka Pavla Holcová, která se dlouhodobě věnuje mezinárodním kauzám. „Udělaly tichou dohodu, že tady nebude probíhat násilí a že tady se řeší byznys, logistika,“ popsala v pořadu Osobnost Plus zakladatelka Centra investigativní žurnalistiky. Dodala, že silové složky nemají kapacitu těmto lidem čelit.
Fungování mezinárodní mafie v Česku je podle ní téma, které je do velké míry nejen médii, ale obecně i společností ignorováno.
„Na území České republiky jsou přítomny jedny z nejmocnějších, nejsilnějších a nejbrutálnějších mafií. Jenomže Česko si zvolily jako zemi, kde si udělaly tichou dohodu, že tady nebude probíhat násilí. Že tady se řeší byznys, logistika, ale nevyřizujeme si tady účty, nebudeme po sobě střílet. Většinou. To vytvořilo dojem, že mafie nebo organizovaný zločin toho nejhrubšího zrna tady není. To ale není pravda,“ upozornila.
České silové složky podle ní nemají dostatek personálu na to, aby toto mohly řešit. „Musela by napřed být nějaká politická vůle téma organizovaného zločinu řešit, teprve pak by pravděpodobně na to adekvátně mohli reagovat vyšetřovatelé policie,“ uvedla.
To, že se Praha stala centrem pro mafiány světového významu, je podle novinářky dáno minulostí. „Podobný případ je Bratislava. Je tam vlastně relativně stabilní ekonomika, příjemné prostředí pro podnikání, vymahatelnost, ale zároveň i úředníci, kteří nejsou naprosto rezistentní vůči korupci. Takže spousta věcí se dala zařídit,“ řekla.
Centrum praní peněz
Že je Praha po Londýnu a Vídni třetím největším centrem pro logistické operace a praní špinavých peněz mezinárodního organizovaného zločinu, vyplynulo podle Pavly Holcové ze studií, které se kauzám věnují.
„Musela by tady napřed být politická vůle téma organizovaného zločinu řešit. Teprve pak by na to adekvátně mohli reagovat vyšetřovatelé.“
Pavla Holcová
„Když jsem se dozvěděla, že Praha neustále vyskakuje jako obrovské centrum praní peněz, nechtělo se mi tomu věřit. Až postupně, když jsme řešili kauzy, které souhrnně mají název Laundromat – jako systém nějakých praček, tak Praha, lepší je říct Česká republika, vždy figurovala v první pětce. Objemy peněz, které protečou českým finančním systému, jsou obrovské a neustále narůstají,“ vysvětlila.
Nezná prý jedinou banku, která by dodržovala limity na průtok peněz či povinnost hlášení pohybu peněz.
„Myslím, že taková banka na světě neexistuje. Banky jsou v pozici, že peníze potřebují a zároveň samy sebe mají hlídat, aby tam ty peníze nebyly. Po skandálu Danske Bank je moje důvěra v to, že banky mají být nejsilnější a nejstabilnější nástroj, který má brzdit praní peněz, naprosto zmizela,“ konstatuje.
Praní peněz se podle ní týká i nejstabilnějších velkých českých bankovních domů. Něco s tím dělat, ale není úplně jednoduché.
„Banky samotné často nemají možnost dohledávat, kdo je reálným vlastníkem firmy, která sídlí na Kypru, ale její mateřská společnost sídlí na Maltě a mateřská společnost firmy na Maltě sídlí na Britských Panenských ostrovech, které nemají funkční obchodní rejstřík. Takže tam nejde dohledat, kdo je reálným majitelem té firmy. Tento řetězec probíhá naprosto běžně,“ popsala.
30 let mafie
V Česku podle Holcové mafie působí zhruba od roku 1990. „Etablovaly se tady v momentě, kdy se o překot měnil finanční systém. Spousta lidí, kteří jsou finančními správci mafie, má tady velmi dobrou reputaci jako šikovní investiční poradci a investoři do nemovitostí. A vlastně nikdo je neřeší, protože jsou tu od 90. let, mají tady nějakou historii,“ vysvětlila.
Jaká skupina mezinárodní mafie je v Česku nejsilnější, se specifikovat nedá. „Je to fluidní, vlastně každá mafie má na starost něco jiného. Italové tady například perou peníze, Balkánci řeší logistiku drog. Každá z těch mafií de facto monopolizovala to, co dělají,“ popsala Holcová.
„Velmi to kazí nejen finanční prostředí, ale i vůbec samotné podnikatelské prostředí. Protože ti lidé jsou zvyklí přemýšlet jinak, jsou zvyklí na to, že dostanou to, co chtějí. Ať už to budou dělat tím, že budou někoho vydírat, nebo korumpovat.“
Novinářka se podobným tématům věnuje dlouhodobě. Je členkou mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, které za kauzu Panama Papers získalo Pulitzerovu cenu. V Česku pak založila Centrum investigativní žurnalistiky.
„Mám pocit, že bych měla přinést něco, co tady zatím chybí, což je ta mezinárodní spolupráce,“ vysvětlila Holcová, proč se zatím kauzám na domácí scéně nevěnovala. „Myslím ale, že to přijde. Ještě letos,“ prozradila bez dalších podrobností zakladatelka českého portálu investigace.cz.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Pavlou Holcovou ze záznamu.
