Celých sedm let se držel zpět a s novináři nekomunikoval. V kauze Rath přitom stavař Pavel Drážďanský hraje důležitou roli. Právě on podle soudů dodal část úplatku, který si David Rath nesl v krabici od vína. Drážďanský řídil jednu z největších stavebních firem Konstruktiva Branko, korupční skandál ji ale zničil. Manažer navíc musí na pět let do vězení. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz tvrdí, že nebýt Ratha, nikdy by tak přísný trest nedostal.

Praha 6:00 18. července 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Drážďanský i nyní trvá na tom, že žádný úplatek nikdy nedal. Soudy mu ale neuvěřily, kromě vězení musí zaplatit jako peněžitý trest půl milionu korun. Jako ředitel Konstruktivy Branko se podle rozsudku Krajského soudu v Praze domluvil s tehdejší ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Pancovou (dnes Kottovou) a jejím tehdejším partnerem Petrem Kottem plus podnikatelkou Ivanou Salačovou na zmanipulování zakázky na opravu zámku Buštěhrad.

Sedm let vězení, propadnutí 17 milionů. Rath je vinen, velkou část korupční kauzy ale vrchní soud smetl

Číst článek

Celý průběh kauzy Rath jste se držel zpět, proč zrovna teď po vynesení pravomocného rozsudku o ní chcete mluvit?
Pro mě jsou tam dvě roviny, první jsem si nazval technickou. Udivilo mě, jak obhajoba soudu nedokázala předvést své argumenty proti argumentům obžaloby. Neměla na to prostor. Můj obhájce tam argumentoval, ale nikdo to vůbec nebral v potaz. Třeba jsem se dozvěděl, že spolupracující obviněná Ivana Salačová nás usvědčuje z manipulace řízení. Ale když si přečtete její výpověď, ptají se jí na to, jestli se něčím manipulovalo a jak. A ona říká: O tom nevím nic, nikdy jsem u toho nebyla, já jen vím, že se scházeli. Já tohle jako technik nechápu, jak toto může být důkaz. A takových věcí je tam řada, to by bylo na seriál.

Chcete říct, že proti vám neexistují žádné důkazy?
No teď jsme v situaci, kdy vrchní soud označil odposlechy za nezákonné. No a tedy nejsou platné ani třeba prohlídky, které byly na základě těchto věcí udělány, ani uvalení vazby? Nebo jak si to mám vysvětlit? Že se řekne: Odposlechy jsou nezákonné, ale všechno, co se díky nim zjistilo, je v pohodě použitelné? To mi přijde jako návod pro policii, aby takto postupovala. Ale říkám, já jsem technik, je to jen moje logické uvažování, nejsem právník. Navíc rozsudek odvolací instance dosud není, tak nevím, jak bude napsaný. Mám v tom prostě chaos.

Vím, že půjdu do vězení

Ani s pravomocným rozsudkem tedy nesouhlasíte, i když odposlechy vrchní soud nebral v potaz, jak i váš obhájce žádal?
To jsme u druhé roviny. Já jsem pravomocně odsouzen, jsem občan, který respektuje zákony, i když s tím jednoznačně nesouhlasím. Uvědomuji si, že půjdu do vězení. Ale proč jsem společně s dalšími lidmi zlikvidován na pět let, s pokutou a zákazem činnosti? My jsme nekradli, my jsme se neobohatili, nikoho jsme nepoškodili, nikde nevznikla škoda. Já jsem jen šéfoval stavební firmě, která sháněla práci. Měl jsem tisíce rozhovorů o zakázkách a všem, co se kde šustne. Rozhodně jsem nechtěl organizovaně krást. Dostal jsem i trest za poškozování zájmů Evropské unie, ale my jsme o nic Evropskou unii nežádali, nedávali jsme nikam žádné podklady.

Ale oprava buštěhradského zámku z evropských peněz měla být financována. Navíc není pravda, že škoda nikomu nevznikla: podle rozsudku krajského soudu Středočeskému kraji měla vzniknout škoda 16 milionů, a škoda Evropské unii dokonce 160 milionů.
To nevím, nikdo ji nenárokuje. Zase dívám se na to jako laik, neumím to pochopit.

Nikdo by vás netrestal za to, že jste sháněl pro firmu práci. Problém je v tom, že jste přitom porušoval zákon. Proč jste třeba o opravě zámku jednal s Kateřinou a Petrem Kottovými nebo projektantem dávno před tím, než na ni bylo vypsáno výběrové řízení?
To jsou zase skutečnosti zjištěné na základě nezákonných odposlechů. Já nevím, jestli se k tomu vyjadřovat. Projektanta Vladislava Procházku jsem znal devět let. On o tom mluvil občas na kávě, na pivu.

S Kottovou jsem se bavil

Proč jste ale o opravě zámku Buštěhrad jednal s ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Pancovou (dnes Kottovou), která s tímto projektem neměla mít cokoliv společného?
My jsme tenkrát v nějaké středočeské nemocnici dělali rekonstrukci pavilonu a ona si mě potom zavolala a chtěla slyšet, jak ta akce probíhá, jestli to bude včas a tak. Ujistil jsem ji, že vše je v pořádku, pak jsme se normálně bavili a ona se mě ptá co stavby jako Buštěhrad. Tak jsem jí řekl: Ano, takové taky děláme. Takže takhle to vzniklo, úplně normálně. Jak už jsem říkal, s desítkami lidí se bavíte o desítkách věcí. A jestli z toho pak něco je, nebo není, to je různé.

Vaše rozhovory o buštěhradském zámku ale nepůsobí nezávazným dojmem. Naopak jste se bavili hodně konkrétně, třeba jste Kottové vysvětloval, že ošizení projektu lze schovat v podhozech omítky, naopak v interiérech nikoliv, protože tam se to dá dobře zkontrolovat. To znamená co?
To si vůbec nepamatuju, jestli to je osm let, to si prostě nepamatuju. Určitě jsme se o tom bavili hodně, ona se na to ptala, dával jsem jí spoustu informací. A mezi námi, ty podhozy se dají zkontrolovat taky.

Když jste jen nezávazně dával rady, proč jste při tom byl tak opatrný? Na jiném odposlechu si zase Kottová pochvaluje, že se bojíte, komunikujete v kódech a působí to až, jako byste byli blázni nebo milenci. Nebo jste fakt byli milenci?
Mně nic takového neříkala, jak mám vědět, co o mně vyprávěla? Mně naše komunikace připadala jako úplně normální. Ale opakuji, bavíme se o něčem, co pochází z odposlechů, které jsou v tuto chvíli nezákonné. Přijde vám to normální? Ale dobře. My jsme se navíc scházeli i kvůli vážně nemocnému příbuznému, to ale policisty nezajímalo, tak tyto odposlechy vynechali.

Policisté ale také při domovní prohlídce u Kottových našli rozpočet k Buštěhradu s vašimi ručně psanými poznámkami. Jak se tam vzal?
Takový důkaz není.

Ale je, dokonce znalkyně potvrdila, že jde o vaše písmo.
To si tedy nemyslím. Je to sedm let a já si na nic takového nevzpomínám. Žádný takový rozpočet jsem ale paní ředitelce nedával. Jen jsme se bavili, jestli si něco psala, to já nevím. Nevím, odkud mohla mít podklady, určitě se o tom zajímala.

Hodně jste také tlačili na předání staveniště v Buštěhradu, podle rozsudku krajského soudu kvůli tomu, že po něm jste měl dát Kottovým část úplatku. Jak vysvětlíte tohle?
Určitě se to řešilo na úrovni techniků, je možné, že se mě na to ptala.

Ona krabici, já krabici

Co se dělo 14. května v kanceláři Kateřiny Kottové, kam jste dorazili s Ivanou Salačovou?
Ona krabici, já krabici. A tím to haslo.

Co jste v těch krabicích nesli?
No víno, ježišmarjá.

To je zajímavé, že tehdejší partner Kottové a její dnešní manžel Petr s tou krabicí od vás ihned zmizel druhým východem. Není vám to divné?
Tak to fakt opravdu nevím. Divných věcí je spousta.

Navíc krajský soud v rozsudku jasně uvádí, že policie nahrála rozhovor, v němž Salačová popisuje Kottové, že chcete být u předání úplatku, dokonce jste navrhoval, aby se to odehrálo v lese, Salačová chtěla pronajmout hotelový pokoj, ale Kottová rozhodla o předání u ní v kanceláři, protože, „to tak dělá“. Proč tolik tanečků kvůli pár lahvím vína?
Heleďte, pane redaktore, Salačová toho řekla spoustu. Co si vybájila, aby získala výhody, nevím. Když o mně někdo něco řekne, jsem bezbranný. Nevím, proč bych jezdil do lesa. Zeptejte se jí.

24 milionů? Za co?!

Kottová se s vámi ale podle odposlechů domluvila na 15+9, tedy 24. A to přesně odpovídá výši úplatku, který jste podle policie měli se Salačovou odevzdat. Jak je to možné?
To jsou cifry z rozsudku. To jsme jim měli dát 24 milionů?! Za co? Přijde vám to normální, když i ten divný znalecký posudek k případu spočítal, že jsme měli vydělat dva miliony?

Určitě ale víte, že to je úplné minimum, s nímž posudek musel počítat. Ve skutečnosti jste ale mohli vydělat mnohem víc. Sám jste si na jednom z odposlechů pochvaloval, že díky subdodavateli u části zakázky ušetříte 40 procent ceny.
Četl jsem to. To byly zemní práce prováděné strojně, u nichž ale nebyla započítána část výkopů, které se prováděly ručně. Buď je odposlech vynechaný, poněvadž se nehodil, nebo nevím. Každopádně jsme se bavili jen o části výkopů. Museli jsme pak platit ještě za další, takže říct, že jsme něco vydělali, je nemožné. Prostě se to hodilo říct do novin.

Na druhou stranu, když chytili Davida Ratha s krabicí od vína, měl u sebe sedm milionů korun. To přesně odpovídalo plánu dělení peněz, o nichž se s Kottovými bavil na odposleších. Řada dalších věcí do sebe takto zapadá. Sám státní zástupce přiznal, že zrovna v případě Buštěhradu sledovali korupci v přímém přenosu. Podle vás je tedy vše ohnuté a vytržené z kontextu?
Salačová říkala, že mi nosila nějaké peníze. Neví kdy, neví kolik, neví, kde mi je dávala, jen tvrdí, že mi je dávala. To fakt jako důkaz stačí? Já jsem pak paní doktorce Kottové dal krabici s vínem a pak jsem se dočítal, že když Rath odcházel, tak měl v nějaké krabici nějaké peníze. K tomu už vám ale neumím nic říct, já tam nebyl.

Nezdá se vám zvláštní, že banka potvrdila policii, že jeden balíček bankovek z Rathovy krabice vybíral známý Salačové, přes něhož získávala hotovost právě z těch fiktivních faktur pro vaši firmu?
To si tedy nepamatuji. Jestli ty peníze vybíral nějaký známý Salačové, tak je někomu teda dávala Salačová? Nevím.

Výpady vůči soudcům, tahanice o odposlechy a nakonec trest. Kauza Rath prověřila českou justici

Číst článek

David Rath u soudu opakoval, že pokud někde na odposleších zazněla zmínka o penězích, šlo o finance pro kampaň ČSSD. Dostala se k vám někdy taková informace?
Já jsem se s panem Rathem na čtyři oči poprvé bavil u soudu. Nikdy předtím jsem neměl důvod se s ním potkávat. O takovémto financování stran se ale šeptá od roku 1989. Já nikdy v žádné straně nebyl a nikdy jsem žádnou nesponzoroval. Jen o tom mluvila Salačová, ale bůh ví, jestli si to také nevybájila.

Vybavujete si moment, kdy si pro vás přišla policie?
Bylo to pozdě večer, proběhlo to seriózně, důstojně. Dali mi přečíst nějaké sdělení, tak jsem řekl dobře, i když jsem to úplně nechápal. Netušil jsem, jaký u Buštěhradu může být problém. Že bych z toho měl nějaký zážitek, to ne. Ale rodina byla samozřejmě hotová.

Dokázal jste si v tu chvíli představit, co vás čeká?
To úplně ne, ale druhý den mě na to advokát připravil. Řekl mi, že to bude dlouhé.

Neuplácelo se

Vy jste léta šéfoval velké stavební firmě. Bylo vždy ohledně toho čisté, nebo jste se setkal s uplácením?
Každý obchod je složitá věc, kdy v zásadě s kýmkoliv jednáte o čemkoliv. Do kanceláří se vám cpou nosiči vody a slibují zakázky za provize. Vy si musíte vytřídit, jestli je to pravda, či ne. Vy je odmítnete a oni vám pak chtějí uškodit. A jestli se uplácelo… nemám pocit, že bychom získávali zakázky uplácením. A jak vůbec? Že někomu na Vánoce koupíte flašku? Těch jsme rozdali hodně, to jo. Jak si představujete, že se v auditované společnosti dají vyrobit peníze na uplácení? To možná mohla vyprávět a dělat Salačová.

No ona přece popsala, jak vám vystavovala faktury za nikdy nevykonanou práci, peníze pak přes známého vybírala a nosila vám je zpět, abyste měli na úplatky za Buštěhrad. Policie pak i ty faktury dohledala.
Heleďte, mně jako řediteli žádné faktury přes ruce nešly, to je věcí ekonomického oddělení, v té společnosti jich navíc bylo třeba 1500 měsíčně, možná ještě víc. Já o žádných fakturách nevím.

Tyto ale byly za nikdy neodvedenou práci, to by vám jako řediteli nevadilo?
Podle rozsudku tam může být napsané leccos, ale že by to někdo osvědčil, to tedy ne.

Jak si tedy vysvětlujete, že konkurzní správce majetku, který zbyl po bankrotu vaší firmy, se nyní se Salačovou soudí o 12 milionů, které vyfakturovala za nic?
Nejsem ekonom, abych něco takového mohl říct. Hádám, že je to proto, že Salačová se nechala veřejně slyšet, že šlo o faktury za fiktivní práce a on musí jednat s péčí řádného hospodáře.

Nosila vám tedy paní Salačová zpět peníze, které jí zůstaly, jak sama popsala, díky podvodům s fakturami?
Já o ničem takovém nevím. Ani ona neví kolik, neví kdy, neříká kde, nikdo u toho nebyl.

Dával jste někdy v souvislosti se stavebními zakázkami úplatek?
Ne.

Nemrzí vás, že vaše firma kvůli kauze Rath skončila, zatímco další do případu zapletené společnosti, které vám třeba u zakázky na opravu zámku dělaly pouze křoví, fungují dál?
Já se na to dívám tak, že všichni zástupci zaangažovaných firem vypovídali u soudu. Osvědčili, že žádná dohoda nebyla, že nabídky dávali sami.

Až na jednoho z vašich někdejších podřízených, který podle policie ono křoví s ostatními domlouval a u soudu raději odmítl svědčit, aby si nepřivodil trestní stíhání…
Asi si řekl, že je pro něj lepší nevypovídat.

Měl právo mlčet

Ano, aby si nepřivodil trestní stíhání. To přece naznačuje, že to výběrové řízení nebylo v pořádku.
To je zase vaše vyvození. Jestliže na to někdo nemá nervy, má před důchodem a právník mu poradí, aby raději nevypovídal než se tam nechal trápit, tak si myslím, že jeho krok není nezákonný. To je jeho právo. Nic v tom nevidím.

Nemrzí vás tedy, že Konstruktiva zbankrotovala a další namočené firmy fungují dál?
Spíš mě mrzí, jak je možné říct, že jsme se domluvili. Když všichni řekli, že nikoliv, logicky pak nemohou být stíhány. V rozsudku je ale napsáno, že jsme to celé zorganizovali, to je přece divné.

Váš tehdejší kolega a dnes již také odsouzený Tomáš Mladý si se všemi těmi společnostmi dost intenzivně volal a výběrové řízení řešil, podle krajského soudu jste dokonce jejich nabídky v Konstruktivě sepsali. To není taky pravda?
Ježíši, pane redaktore. Žádné takové nabídky s nimi neřešil, určitě ne. To že pan Mladý jako obchodní ředitel mluvil ještě s větším portfoliem firem než já, to byla jeho práce. My jsme s řadou těch firem dělali společné projekty, takže i když jsme v tomto případě byli konkurencí, bavili jsme se. Všichni jsme spolu chodili do škol, pracovali spolu, ti lidé se točí. Jednou někdo dělá v Metrostavu, jindy zase v další firmě. Ti lidé se znají rodinně, volají si, řeknou si leccos. Takhle to funguje v každé branži. A jestli v tom někdo vidí zločin, pak se nebude bavit nikdo s nikým a bude klid. Ale také žádný obchod.

Veřejnost to těžko pochopí, říká soudce Zelenka k tomu, proč jeho senát zprostil Ratha většiny obžaloby

Číst článek

A je vám líto, že jim se nic nestalo a vy jste skončili?
Líto mi to být nemůže, protože ti chlapi nic neudělali, tak nemohou být potrestáni. My jsme potrestáni neoprávněně. My jsme to měli dohodnout, ale oni ne. To nedává logiku: jestliže my jsme za to odsouzeni, tak by za to měli odsoudit i toho, kdo šel s námi koně krást. S námi ale nikdo nešel.

Na obstrukce měl Rath právo

Jaké to bylo zasednout na lavici obžalovaných po boku Davida Ratha? Nevadily vám jeho obstrukce o soudu?
Já ho neznám, mluvil bych o sympatiích nebo nesympatiích. A to nechci. Řeknu jen jednu věc. Takové pálky, co jsme dostali, bychom v jiných případech nedostali, byly by to podmínky. Protože v tom ale byl doktor Rath, jen z těch důvodů mám takovou pálku, která je zbytečná, likvidační a nesprávná. Kvůli němu máme neadekvátní výši trestu.

Vám nevadí, že se soud kvůli Rathovi tak dlouho táhl?
To je právo každého obžalovaného se takto chovat. Nemám na to žádný silný pohled, samozřejmě to stojí víc peněz, protože se koná víc stání.

Vy si stěžujete na přísnost, krajský soud ale u vás upozornil, že jste naopak dostal nejnižší trest, který trestní zákoník umožňuje. Navíc podle rozsudku jste mohl dostat mnohem méně, kdybyste se doznal. Nevolil byste s ohledem na to zpětně jinou taktiku?
Doznat se k něčemu, co jste neudělal, je strašně těžká věc. Samozřejmě že když jsem si to přečetl, řekl jsem si, že jsme troubové. Kdybych věděl, že to pomůže, udělal bych to, i když jsem nic nespáchal. Ale co na to teď mám říct. Pusa by mě ale brněla, kdybych se musel přiznat k poškozování Evropské unie. To jsem teda nedělal.

Kde dnes pracujete?
Jsem osoba samostatně výdělečně činná, pracuju jako technik skoro 30 let, takže se živím jako stavební technik. Blbé je, že jsem dostal pokutu 500 tisíc a pro jistotu půjdu na pět let do vězení, abych si na ni nemohl vydělat. Mašli si nehodím, ale je to dost likvidační. Přijde mi to celé nějaké divné.

Jste připraven, že nejpozději na podzim nastoupíte do vězení?
Myslím, že to tak dopadne, nevidím jiný scénář. Budu se muset na to připravit. Mašli si nehodím, takže moje odpověď zní: Jasně.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít