Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka upozornil, že nejde o spor mezi resorty spravedlnosti a vnitra. Cílem je podle něj vyjasnění zákona.

„Otázku jsme před podáním žaloby s ministerstvem vnitra probírali. Cílem je vyjasnění zákona v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi bezpečnostními sbory,“ reagoval resort spravedlnosti.

Nesoulad ve výkladu zákona mezi ministerstvy se týká rozhodovací pravomoci o nárocích příslušníka za dobu jeho služby u původního sboru, které nemají žádnou souvislost s výkonem služby u nového sboru, sdělil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

„Zákon tuto problematiku skutečně neřeší dostatečně jasným způsobem. Závěry ministerstva vnitra vycházejí z platné legislativy, ministerstvo spravedlnosti je ale s ohledem na možné další soudní spory s příslušníky nepovažuje z hlediska právní jistoty za dostačující. Kompetenční žaloba je tak zcela legitimním právním krokem k vyjasnění aplikační praxe. Není to nic neobvyklého,“ uvedl Krátoška.

Dodal, že nevyhovující právní úpravu se chystá jeho úřad změnit chystanou novelizací zákona o služebním poměru.

Případ policisty

V kompetenční žalobu vyústil případ příslušníka policejního sboru, který k policii přešel před třemi lety z pozice strážného vězeňské služby. Nyní se muž domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou musel strávit v pohotovosti, ačkoliv ta byla určena pro pauzu na stravování.

Návrh na zahájení řízení ovšem nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve vězeňské službě. Ten ovšem konstatoval svoji nepříslušnost a návrh postoupil krajskému policejnímu ředitelství. Věc měsíce putovala mezi funkcionáři, až skončila sporem mezi ministry vnitra a spravedlnosti a kompetenční žalobou, píše server Česká justice.

Blažek konstatoval, že předmětný kompetenční spor je první věcí, v níž podává kompetenční žalobu, výše popsaná nejistota podle něj ale představuje systémový problém.

V odůvodnění žaloby ministr spravedlnosti odkazuje na znění zákona o služebním poměru, ve kterém je podle něj uvedeno, že o záležitostech služebního poměru rozhoduje vždy příslušný funkcionář bezpečnostního sboru, jehož je příslušník členem.

Zákon podle Blažka neumožňuje, aby rozhodovalo více služebních funkcionářů, ani neupravuje speciálně tuto kompetenci v případě přechodu mezi sbory.

Žalobu nyní posoudí kompetenční senát Nejvyššího správního soudu, který posuzuje kompetenční spory uvnitř veřejné správy.

Kompetenční žaloba?

Kompetenční spor vzniká buď mezi orgánem státní správy a orgánem samosprávy, nebo mezi orgány samosprávy vzájemně o to, kdo má v určité věci rozhodovat.

V praxi jsou častější negativní kompetenční spory, kdy obě strany mají za to, že do jejich kompetence rozhodování nepatří. Stávají se však i případy opačné.

Nejvyššímu správnímu soudu jsou svěřeny k rozhodování také spory mezi ústředními orgány státní správy navzájem, například mezi dvěma ministerstvy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít