Pálení čarodějnic je oslavou jara i plodnosti. Oheň má prý očistnou moc
Dnešní noci se říká Valpuržina, filipojakubská či noc Beltaine. Tradicí je strávit večer pod širým nebem u velkého táboráku a symbolicky v něm spálit zlou čarodějnici. V minulosti byla noc z 30. dubna na 1. květen spojena především s oslavami plodnosti a jarní přírody. Jednalo se o jeden z nejdůležitějších svátků v celém keltském světě.
„Oheň měl vždycky očistnou sílu a staří Keltové věřili, že právě o svátku Beltaine je vlastně možnost zbavit se veškerého zlého nánosu zimy a všechny své starosti odhodit do ohně. Proto se pálilo třeba i staré zimní oblečení, házely se tam zbytky už nepoužitelných potravin a podobně,“ říká historička umění a odbornice na svátky i tradice Valburga Vavřinová.
Svátek byl podle ní považován za velmi důležitý, a protože byl spojen s úrodou a plodností, byla při oslavách preferována ženská božstva. V tomto období roku vše kvete, proto se z toho, jak odkvetou stromy, trávy i byliny, odvozovala budoucí úroda, dodává.
Historička umění a odbornice na svátky i tradice Valburga Vavřinová rozebírá původ zvyklostí spojovaných s filipojakubskou nocí
„Původně v období, kdy hlavní důraz byl kladen v zemědělské společnosti na úrodu, byl i tento svátek především zemědělský. A v podstatě veškeré oslavy směřovaly k tomu, aby začátek léta byl příznivý, protože dříve se rozlišovala pouze dvě období, zima a léto, a léto právě začínalo měsícem květnem,“ vysvětluje Valburga Vavřinová.
V mnoha českých vesnicích dnes vyrostou takzvané májky. Vavřinová upozorňuje, že původ této tradice spadá rovněž do předkřesťanských dob, kdy bylo zvykem zdobit stromy, nosit jim dary a na jejich větve vázat různobarevné stužky.
Existuje řada dalších zvyklostí. Provést by se měl například důkladný jarní úklid hospodářství, protože špína a nepořádek byly živnou půdou pro řádění čarodějnic. „Především bychom měli být asi veselí a podpořit plodnost přírody i tím, že na sebe budeme milí a dáme průchod svým citům. Od toho třeba právě je zvyk líbání se pod rozkvetlou třešní,“ podotýká Valburga Vavřinová.
Většina tajemnějších úkonů se prováděla v noci a součástí prapůvodního pohanského svátku byla i sexuální magie spojená s rituálním předáváním plodnosti půdě, což se později stalo předmětem kritiky křesťanské církve.
