Volba Bradáčové jako nástupkyně Stříže by byla logická, prošla s ním celou cestu, hodnotí Němeček
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Ministr Blažek navrhne vládě Střížova nástupce tak, aby mohl být ustaven k prvnímu dubnu. Stříž řídí Nejvyšší státní zastupitelství od července 2021. „Všechno se odehrálo velmi korektně. Osobní a rodinné důvody se asi těžko dají rozporovat,“ hodnotí pro Radiožurnál právník a publicista Tomáš Němeček.
Jak se dá zhodnotit práce Igora Stříže jako nejvyššího státního zástupce? Bylo nějaké jeho rozhodnutí sporné nebo více kritizované?
Nevnímal jsem to tak. Zdálo se mi, že zůstal loajálním státním zástupcem, který je zvyklý na hierarchický systém takového zařazení do soustavy státního zastupitelství, který vykonává svoje povinnosti. Ostatně i ta jeho rezignace mi přijde v jeho stylu.
Poslechněte si rozhovor s Tomášem Němečkem o rezignaci nejvyššího státního zástupce Igora Stříže.
Stříž po svém nástupu do funkce, kdy ho navrhla tehdejší ministryně Benešová, čelil kritice hlavně kvůli někdejšímu členství v KSČ a tomu, že před listopadem 1989 působil na vojenské prokuratuře. ODS a TOP 09 po nástupu do vlády mluvily o tom, že ho odvolají. To se ale nestalo. Proč, podle vás?
Nestalo se to právě z těch důvodů, které jsem naznačil. Mně se jevilo z celého jeho působení, že minulost vojenského prokurátora vedla i k určité disciplinovanosti. Nakonec vládě se to jevilo tak, že s Igorem Střížem může vycházet docela dobře.
Vidíte vy za jeho odstoupením v tuhle chvíli nějaké politické tlaky? Mohlo by tam být něco takového?
Jsem čtenář novin jako všichni nebo čtenář médií a nemohu přehlédnout, že se o tom píše vlastně celé poslední čtvrtletí. Rezignace se ohlašovala už na vánoční nebo těsně ponovoroční období, a tak se i stalo. V této souvislosti můžu odkázat na zpravodajství třeba Info.cz nebo posledního Respektu.
Na druhou stranu oficiálně takové důvody řečné nebyly. Všechno se odehrálo velmi korektně. Osobní a rodinné důvody se asi těžko dají rozporovat. Ministr mu na závěr poděkoval čili všechno probíhá takřka tak, jak bylo ve scénářích předvídáno. Tedy že to bude z obou stran bezproblémové. Takže ano, neoficiálně jsem nemohl přehlédnout, že se předpovědi přesně takového konce objevovaly.
Stříž podle Pekarové Adamové neměl Nejvyšší státní zastupitelství nikdy řídit, ANO jeho konec nepřekvapil
Číst článek
Politicky důležitý post
Server Neovlivni.cz nabízí ještě jedno vysvětlení, a to že Igor Stříž rezignoval dokonce po dohodě s ministrem Blažkem proto, aby umožnil Fialově vládě obsadit mocný post v justici svým kandidátem tak, aby vydržel i během vládnutí kabinetu, který vznikne po letošních volbách. Pak se nabízí otázka, proč je tento post politicky tak důležitý?
Je to logická úvaha, která nijak nevylučuje, co jsem říkal předtím, co psali ostatní zpravodajové. Že to bylo nějakým koordinovaným způsobem, je myslím zjevné.
Proč je post důležitý? Právě proto, že je to vrcholek celé hierarchie. Nejvyšší státní zástupce má kromě personálních pravomocí i některá zvláštní oprávnění, kterými může zasahovat do věcí, které by byly například odloženy – čili má i přezkumnou pravomoc. Ale hlavně je vrcholem mocenské pyramidy státního zastupitelství.
Za působení Igora Stříže byla přijata novela zákona o státním zastupitelství. Dá se říct, že se za jeho působení v podstatě posílila nezávislost této instituce ku prospěchu státu, spravedlnosti?
Řekl bych, že ano. Čistě z nějakého mocenského politického hlediska se asi nelze divit tomu, že vláda usiluje o to, aby takto významná pozice byla obsazena ještě za jejího mandátu.
‚Důvody mé rezignace jsou osobní a rodinné,‘ říká Stříž ke konci ve funkci šéfa žalobců. Bude advokátem
Číst článek
Nehodnotím, jestli je to dobře nebo správně. Taky nevím, s jakým kandidátem chce ministr spravedlnosti přijít, ale jaksi ta politická logika v tom nepochybně je.
Jak složité je teď po přijetí novely odvolat nejvyššího státního zástupce?
Rozhodně by již nebylo tak snadné, aby mohl být nejvyšší státní zástupce bez udání důvodu vyměněný.
Pokud se mluví o možném nástupci, zmiňuje se pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Vzhledem k tomu, že nového nejvyššího státního zástupce navrhuje ministerstvo spravedlnosti a jmenuje ho vláda, jak je podle vás její povýšení pravděpodobné? A jsou tu i další jména, která přicházejí do úvahy?
Z mého pohledu je to asi tak, jako když se po Janu Pavlu II. stal novým papežem Josef Ratzinger, tedy Benedikt XVI. Je to zkrátka nepominutelný kandidát, který nějakým způsobem prošel tou soustavou se svým předchůdcem, byl jakousi osobou číslo dva a byť má samozřejmě i mnoho kritiků uvnitř té organizace, tak je nepominutelný.
Lenka Bradáčová se tedy v souvislosti s rezignací Igora Stříže zmiňuje takřka jedním dechem. Já si umím představit i řadu jiných kandidátů, zmíním třeba Adama Bašného, který je na soustavě Evropské prokuratury.
Zmínil jste, že Lenka Bradáčová čelí určité kritice. Čeho se týká?
Přiznávám, že z těch publikovaných textů mi to úplně zjevné není. Z nějakých neoficiálních informací, které se ke mně dostávají jako k bývalému novináři nebo k člověku, který se zná z řadou státních zástupců, tak jsem vyrozuměl, že jí vytýkají, že provádí nějaký mikromanagement při řízení, že údajně špatně snáší kritiku některých svých postupů, že se údajně kvůli tomu vzdálila s některými svými dávnými spolupracovníky, že dává přednost lidem, kteří jsou velmi loajální.
Taková zhruba kritika se ke mně neoficiálně dostává. Ale nevím, zdá se mi, že to může být i kritika, kterou lze vznést na leckteré šéfy. Prostě na vrcholu každé instituce fouká a nevyhnutelně přicházíte do konfliktu.
