Věděli jste, že na místě dnešního nákupního centra Globus v Českých Budějovicích stála keltská vesnice? Nejen to připomíná velká výstava o Keltech v Jihočeském muzeu.
Plán radnice Dolních Břežan počítá s barevnými betonovými bloky kopírujícími tvary půdorysů historických staveb. Odpůrci plánu souhlasí, že je přeměna potřeba, betonové pláty se jim ale nelíbí.
Odborníci pomocí moderní materiálové analýzy zjistili, že některé bronzové slitiny, použité pro výrobu šperků a části oděvů, pocházejí z odlišitelných zdrojů.
Hlava pochází ze 3. století před naším letopočtem, je kamenná a stvořil ji neznámý keltský umělec. Plastika je podle archeologů jediným nepochybným důkazem vyspělého keltského umění na našem území.
Golec se domnívá, že nemusí jít o poslední nález a že další objevy nám pomůžou pochopit, k čemu jeskyně sloužily. „Bez těch kreseb bychom neměli vůbec nic. To je prázdný prostor,“ vysvětluje.
Vzácná hlava Kelta je jedinou na světě. Na její přepravu z Prahy do olomouckého muzea dohlížela ozbrojená policejní jednotka. Kvůli bouři nakonec Kelta nepřepravoval vrtulník, ale auto.
V sakrálním, náboženském pojetí, jsou Velikonoce oslavou velké noci, slavností Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista, ke kterému došlo na Boží hod velikonoční.
Hroby po Keltech a Germánech, ale i stopy římského tábora našli archeologové při vykopávkách ve Vojtově ulici v Brně. Řada z nálezů je překvapila, například germánský žárový hrob.
Osud poslední tulení víly přibližuje irská animovaná pohádka Píseň moře, která vstupuje do českých kin. Už získala nominaci na Oscara a kritici o ní píší jako o pravém irském klenotu. Dabovaná verze obsahuje i titulní píseň, kterou pro české diváky nazpívala držitelka Oscara a milovnice Irska Markéta Irglová.
Firma, která buduje keltský skanzen v Nasavrkách, se dostala do potíží a zřejmě nebude schopná stavbu dokončit. Nasavrcké sdružení Boii tak může přijít o přislíbenou osmimilionovou evropskou dotaci. Peníze totiž musí vyčerpat do konce roku a nové výběrové řízení na dodavatele už nestihne připravit.
Na Rychnovsku je místo, o kterém vám můžeme říct jen to, že se jedná o pole. Tým archeologů a dobrovolníků tam pod vedením archeoložky Muzea a galerie Orlických hor Martiny Bekové totiž hledá keltský poklad starý více než tisíc let.
Keltskou vesničku u Nasavrk poničili vandalové. Rozestavěný skanzen přilákal zloděje a výtržníky už několikrát, poslední útok ale napáchal největší škodu. Neznámí pachatelé poškodili technické zázemí, ale i dokončené stavby.
Dvě hodiny po poledni začaly na zámku v Nižboru na Berounsku oslavy keltského svátku hojnosti a první sklizně. Jmenuje se Lughnasad a v Nižboru se při té příležitosti představí keltští hudebníci, tanečníci, bojovníci i řemeslníci. A mají tam taky archeologickou dílnu.
Vrátit se o dva tisíce let zpět a poznat každodenní život, zvyky, jídlo nebo výzbroj Keltů můžete po celé léto v šumavských Prášilech. Keltský archeopark tady funguje už devátou sezonu. Na letošní prázdniny připravil ukázky tehdejších řemesel. Jako první přišlo na řadu o tomto víkendu odlévání a zpracování bronzu.
Některá středočeská muzea a galerie byla včera večer plná lidí. Přilákala je tam devátá muzejní noc. Otevřené bylo například Hornické muzeum v Příbrami nebo Muzeum Tomáše G. Masaryka v Novém Strašecí u Rakovníka.
Přestože počasí na severu Čech tomu příliš nenapovídá, dnes dvě minuty po poledni začíná astronomické jaro. Na jeho příchod se těší liberečtí jachtaři, kteří ho přivítají uprostřed sněhových závějí keltským rituálem.
Z Nasavrk u Chrudimi na pardubický zámek se přestěhovala výstava Keltové ve východních Čechách, která mapuje nálezy a historii keltského etnika v tomto regionu. Můžete si na ní prohlédnout keltské šperky, nástroje, militárie i keramiku a dozvíte se zajímavé informace o jejich způsobu života.
Zatímco Česi si začátkem listopadu připomínají Dušičky, Keltové v té době slavili Samhain, při kterém nejen vzpomínali na zesnulé, ale také vítali nový rok. Lidé dnes mohou tuto tradici zažít na vlastní kůži v Nasavrkách na Chrudimsku. Akci přichystalo občanské sdružení Boii.
Češi a Moravané mají dožínky a Keltové Lugnasad. Jednu takovou keltskou oslavu mohou zažít návštěvníci v Nasavrkách na východě Čech. Účast na oslavách znamenalo pro Kelty zajištění dostatku obilí, mléka, dobrou úrodu ovoce a domácí pohodlí.
Dnešní noci se říká Valpuržina, filipojakubská či noc Beltaine. Tradicí je strávit večer pod širým nebem u velkého táboráku a symbolicky v něm spálit zlou čarodějnici. V minulosti byla noc z 30. dubna na 1. květen spojena především s oslavami plodnosti a jarní přírody. Jednalo se o jeden z nejdůležitějších svátků v celém keltském světě.
Zatímco na našem venkově se v těchto dnech začínají chystat první dožínky, v keltských oppidech lidé slavili první úrodu a budoucí sklizeň při svátku zvaném Lugnasad. Účast na oslavě znamenala pro Kelty zajištění dostatku obilí, mléka, dobrou úrodu ovoce a domácí pohodlí. Naopak - kdo na Lugnasad nepřišel, riskoval v následujícím roce pohromy a smůlu. To je možná ta nejlepší motivace zajet dnes na festival keltské kultury do Nasavrk.
1:01
|Veronika Sedláčková, Jan Piroch, Drahomíra Bačkorová|Historie
Dnešním křtem základního kamene začne v Nasavrkách na Chrudimsku stavba unikátního keltského skanzenu. Občanské sdružení Boii na projekt získalo i evropskou dotaci. Projekt původní keltské vesnice z druhého století před našim letopočtem s třiceti vesnickými domy, svatyní, panským sídlem i opevněním občanského sdružení Boii vznikal celých 10 let.
Do Nového Strašecí na Rakovnicku se dnes vrátil originál opukové hlavy Kelta. Přes 2000 let stará památka bude až do 22 hodin vystavená v tamním muzeu. Je to téměř na den přesně 68 let od jejího nálezu v nedalekých Mšeckých Žehrovicích. Vystavení keltské hlavy doprovázela přísná bezpečnostní opatření.
Přesně třicet osm minut po půlnoci tma co do délky dosáhla svého vrcholu a slunce se začíná přiklánět k naší severní polokouli. Magický okamžik zlomu, kdy světlo, i když nepozorovaně, začíná přebírat vládu, inspiroval lidstvo od pradávna. Tento den slavili i Keltové.
Zatímco na českém venkově se v těchto dnech začínají chystat první dožínky, v keltských opiddech lidé slavili první úrodu a budoucí sklizeň při svátku zvaném Lugnasad. Účast na oslavě znamenala pro Kelty zajištění dostatku obilí, mléka, dobrou úrodu ovoce a domácí pohodlí. Naopak, kdo na Lugnasad nepřišel, riskoval v následujícím roce pohromy a smůlu. To je možná ta nejlepší motivace pro vás zajet dnes na festival keltské kultury do Nasavrk