Plastika hlavy Kelta dorazila do Vlastivědného muzea v Olomouci. Její přepravu komplikovala vichřice
Za asistence policejní zásahové jednotky se samopaly v pondělí po poledni dorazil z Terezína do Olomouce jeden z nejvzácnějších předmětů Národního muzea. Kamenná plastika hlavy Kelta z Mšeckých Žehrovic. Víc než dva tisíce let starou unikátní sochu vystaví od úterý olomoucké Vlastivědné muzeum. Přepravu zkomplikoval silný vítr.
„Zatím je prázdná, připravená tak, aby se na stojan hlava Kelta mohla postavit, tak že zaplní vitrínu celou,“ popsal dopoledne Českému rozhlasu Olomouc neprůstřelnou vitrínu ředitel muzea Břetislav Holásek.
„Je nemírně těžká, takže ani čtyři lidé ji neodnesou. Má bezpečnostní sklo čtyř- až pěticentimetrové, kompletní zabezpečení a je napojená na policii.“ Holásek upřesnil, že původně měla být letecká vrtulníkem, ale kvůli silnému větru byla hlava Kelta přepravena automobilem.
Podle Národního muzea má 25centimetrová kamenná busta nevyčíslitelnou hodnotu. Ředitel Holásek cenu porovnává s nedávno v Olomouci vystaveným originálem Věstonické Venuše. Relevantní porovnání s keltskou hlavou ale nemá.
Jediná na světě
„V médiích proběhla informace o částce ve výši téměř čtyř miliard, této informace se držím. Myslím, že se to ale nedá nijak odhadnout. Venuše nějaké na světě alespoň nějaké jsou a jakýsi odhad tady byl, ale pokud mám informace z Národního muzea, tak druhá Keltská hlava na světě neexistuje,“ přiblížil Holásek.
„Hlavu půjčujeme velice výjimečně,“ řekl o unikátnosti archeologického nálezu hlavy Kelta ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Pojistná hodnota je v řádu desítek až stovek milionů korun, je to však jen optické číslo. Co je jednou na světě, nelze nahradit.“ Dodal, že s tak unikátním předmětem se neobchoduje.
Druid v bílém
Keltskou hlavu našel v roce 1943 František Šlajchrt ve Mšeckých Žehrovicích na Rakovnicku.
Podle historiků je to jedna z nejkrásnějších keltských bust v Evropě. Má kulatou hlavu, výrazný vrkoč vlasů mezi ušima, kučeravé vousy a obočí, vypouklé oči a pod bradou typických keltský nákrčník. Pravděpodobně se jedná o sochu významného druida.
„Plinius starší je popsal jako čaroděje v bílých hábitech, kteří mají u sebe zlatý srp, kterým stínají jmelí, které bylo pro ně posvátné. Provozovali náboženské nebo kultovní obřady, vyznali se v medicíně i v astrologii a v dané komunitě působili jako soudci,“ vysvětlil Lukáš Hlubek z olomouckého muzea.
Originál Keltské hlavy můžou návštěvníci vlastivědného muzea pod stálou bezpečnostní ochranou vidět v Olomouci do 23. února.
