OVĚŘOVNA: Neziskové organizace okrádají Čechy, je to vykořisťování a genocida, lže řetězový e-mail
Řetězový e-mail, který se aktuálně na internetu šíří, obviňuje české neziskové organizace například z toho, že ožebračují lidi, kteří daně platí ne dobrovolně, ale pod pohrůžkou. „Tohle že má být charita? Ne, to je vykořisťování a genocida,“ píše se také v e-mailu. Kromě toho autor tvrdí, že zakladatelka jedné ze známých českých neziskových organizací si peníze od dárců nechává sama. Lži vyvrací další díl seriálu webu iROZHLAS.cz Ověřovna!
„Člověk v tísni disponuje z části penězi daňových poplatníků, kteří daně neplatí dobrovolně, ale pod pohrůžkou sankcí ze zákona,“ píše se v řetězovém e-mailu, na který iROZHLAS.cz upozornili čtenáři.
OVĚŘOVNA: Roste kvůli podpoře Ukrajiny státní dluh? ‚Nepodložené a nepravdivé,‘ vyvrací ministerstvo
Číst článek
E-mail obsahuje sérii nepravdivých tvrzení, podle kterých neziskové organizace „okrádají“ Čechy, kteří jsou pro ně jen zdrojem peněz. Ty se „mají vyždímat a rozdat všude po světě a s ušlechtilým a starostlivým výrazem ve tváři se u toho vyfotit“.
Zpráva je pak zakončená prohlášením, že charita je „vykořisťování a genocida“ a lidé na to mají pamatovat, až budou chtít někomu přispět.
Podle bývalé předsedkyně Asociace nestátních neziskových organizací Martiny Berdychové je základní charakteristikou pro neziskové organizace to, že svůj případný zisk nesmí rozdělovat zakladatelům („majitelům“), ale musí ho používat výhradně pro rozvoj své činnosti, čímž se liší od podnikatelských subjektů.
Kapka naděje
Autor e-mailu zmiňuje i známá jména, například Vendulu Svobodovou (dnes Pizingerovou), zakladatelku Kapky naděje. Tato nezisková organizace, jedna z nejdéle u nás působících, se zaměřuje především na dětské pacienty s poruchou krvetvorby, s nádorovým onemocněním a ty, jejichž onemocnění vyžaduje transplantaci kostní dřeně.
Svobodová je v e-mailu lživě nařčená z toho, že si „po celá léta z nadace, kterou zastupuje, bere měsíční obolus 180 000 Kč“.
OVĚŘOVNA: Dostávají Ukrajinci ‚de facto jednou tolik‘ co Češi? Na sítích se šíří dezinformace o dávkách
Číst článek
„Mohu jednoznačně říci, že tato informace je chybná,“ ohradila se pro iROZHLAS.cz ředitelka nadace Kapka naděje Dita Loudilová. Zdůraznila, že nadace každoročně zveřejňuje ve své výroční zprávě výsledky auditu, který popisuje obraz aktiv a pasiv nadačního fondu.
Člověk v tísni
Hlavní část řetězového e-mailu je však věnovaná Člověku v tísni. Ve zprávě se hojně opakuje, že nezisková organizace „rozhazuje“ české peníze na zvýšení životní úrovně Afričanů, když by se tyto peníze měly použít u nás v Česku.
E-mail se také snaží čtenářům namluvit, že dobročinná její činnost vlastně vůbec není. A že její pracovníci pomáhají všude jinde, i když by měli pomáhat v Česku.
„Nikomu nechci bránit, aby se dojímal nad osudy Afričanů, Afghánců, Arabů a já nevím koho všeho ještě. Ať to ale dělá za vlastní peníze. Mě zase mnohem víc dojímají osudy Čechů, Moravanů, Slezanů,“ píše například konkrétně autor řetězového e-mailu.
„Momentálně pomáháme v 42 zemích světa včetně České republiky. U nás působíme ve třinácti krajích,“ popsal ale pro iROZHLAS.cz projektový manažer Člověka v tísni Ladislav Bruštík.
OVĚŘOVNA: Případ složenky s příspěvkem na děti. ‚Ilustruje, jak je důležité být zdrženlivý,‘ říká expert
Číst článek
„Oblasti a priority činnosti si určujeme sami podle naléhavosti situace a podle našich reálných možností něco změnit. Nemůžeme pracovat všude, za podstatný považujeme skutečný dopad,“ dodal.
V Česku Člověk v tísni pomáhá především v oblasti sociální práce či exekucí. Lidem v nepříznivé situaci je díky organizaci k dispozici dluhové nebo kariérní poradenství, ale i předškolní kluby pro děti a doučování. Kromě toho také pomáhají obětem trestných činů.
„Činnost organizace kontroluje správní a dozorčí rada. Hospodaření Člověka v tísni prochází ročně zhruba stovkou různých kontrol a auditů, od donorů na jednotlivých projektech, státních kontrol a nezávislým vnitřním auditem od společnosti Audit servis, s. r. o. V posledních letech jsme byli také dvakrát kontrolováni Nejvyšším kontrolním úřadem. Výsledky těchto kontrol jsou evidovány na několika místech státní správy. Podle zjištění těchto auditů a kontrol podává naše účetní rozvaha poctivý obraz aktiv a pasiv přesně v souladu s českými účetními předpisy. Výsledky našeho hospodaření jsou k dispozici v naší výroční zprávě,“ vysvětlil dále projektový manažer Člověka v tísni Ladislav Bruštík.
‚56 000 lidí a 57 miliard korun‘
Na obrázku, který e-mail také obsahuje, je napsáno, že v českých neziskových organizacích pracuje 56 000 lidí a „protočí“ se v nich za rok 57 miliard korun.
V březnu loňského roku zveřejnilo Ministerstvo financí České republiky publikaci „Státní rozpočet v kostce“, ze které jasně plyne, že na neziskové organizace šlo v roce 2023 0,9 procenta, tedy jen něco málo přes devatenáct miliard korun z celého státního rozpočtu. A v celém neziskovém sektoru pracuje podle údajů Českého statistického úřadu okolo 118 000 lidí.
‚Cíleně lhát a budit v lidech strach není v pořádku.‘ Policie řeší případy šíření nesmyslů na sítích
Číst článek
„Je třeba upřesnit, že neziskové organizace se dělí na vzájemně prospěšné (například sportovci, ale také včelaři, rybáři, myslivci nebo chovatelé) a na veřejně prospěšné charity. Charity jsou církevní organizace, které zřizuje katolická církev. Existuje velké množství nestátních neziskových organizací, které poskytují veřejné služby – sociální, zdravotní, kulturní, humanitární a podobně,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz bývalá předsedkyně Asociace nestátních neziskových organizací České republiky Martina Berdychová.
„Klíčová věc, která dráždí dezinformátory i běžnou veřejnost, jsou peníze, tedy státní, ale i krajské a obecní dotace. Je nutné rozlišovat, kterému typu nestátních neziskových organizací jsou veřejné prostředky určeny. U těch vzájemně prospěšných jsou to dotace především na činnost jejich aparátu, na který nestačí členské příspěvky,“ popsala dále.
„Stát má pochopitelný zájem, aby fungovala ochrana vod, lesů, zvířat – tedy obecně přírody nebo protipožární ochrana a různé asociace ve všech oborech, proto takové dotace poskytuje,“ dodala.
U veřejně prospěšných organizací se podle Berdychové státní příspěvek chybně nazývá dotací, ve skutečnosti se totiž jedná o úhradu za služby poskytnuté veřejnosti.
„Máme zdravotní pojišťovny, které hradí péči v lůžkových i ambulantních zařízeních z prostředků vybraných ze zdravotního pojištění. To nikoho nedráždí. Platíme si také dost vysoké sociální pojištění, ale na rozdíl od Slovenska a většiny evropských zemí nemáme sociální pojišťovny.“
OVĚŘOVNA: 75 tisíc na dávkách pro čtyřčlennou rodinu? ‚Deset let starý hoax,‘ vyvrací ministerstvo
Číst článek
„Řešit je třeba i strukturální problémy v některých regionech, živelní katastrofy nebo domácí pečovatelskou službu, domácí násilí a tak dále. Kulturní a vzdělávací instituce také podporuje stát (vysoké školy, velká divadla a muzea, výstaviště), ty regionální zase dotují kraje, města a menší obce,“ uvedla Berdychová.
Finance od dárců
Protože se finanční úhrada za poskytnuté služby jmenuje dotace, platí pro ni rozpočtová pravidla, tedy například to, že její výše může dosáhnout maximálně 70 procent skutečných nákladů. Podle Berdychové je to ale v praxi spíš 45 až 60 procent. A tak neziskové organizace získávají chybějící zdroje buď sbírkami, od soukromých dárců, nebo vlastní výdělečnou činností.
Jeden příklad za všechny: „Charita ČR je financována vícezdrojově. Většinu (78 procent) tvoří dotace (z ministerstev, krajů a obcí a ze zahraničí) a zúčtování fondů. Dalším dílem (třináct procent) jsou veřejné sbírky a peníze od dárců, pak vlastní zdroje plynoucí z hospodářské činnosti (šest procent) a zbytek připadá na ostatní zdroje (tři procenta),“ vypočítal pro iROZHLAS.cz tiskový mluvčí Charity České republiky Jan Oulík.
U zmíněného Člověka v tísni se provozní náklady na centrální režii, podporu a fundraising pohybují mezi sedmi a jedenácti procenty z celkového rozpočtu. „Tyto náklady se snažíme minimalizovat tak, aby většina peněz, které máme k dispozici, byla využita na přímou pomoc potřebným,“ doplnil Ladislav Bruštík.
Fotbal i podnikatelé
Jak už jsme zmínili výše, celkem šlo loni ze státního rozpočtu neziskovým organizacím něco přes devatenáct miliard korun. Rok předtím to bylo 16,3 miliardy korun. A ani zdaleka neplatí, že největšími příjemci jsou neziskové organizace či charity, které se věnují pomoci lidem v nouzi. Naopak.
Největšími příjemci státních příspěvků jsou z neziskových organizací tradičně různé sportovní asociace – konkrétně je v první desítce například Fotbalová asociace České republiky a hokejový, volejbalový či lyžařský svaz. Jen dvě neziskové organizace z první desítky těch, které od státu dostávají největší příspěvky, se věnují primárně sociální problematice či humanitární pomoci. Jde právě o Člověka v tísni a organizaci Za sklem, která poskytuje pomoc a podporu osobám s poruchou autistického spektra a jejich rodinám.
