Obstrukce jsou překonaným fenoménem. Do parlamentní debaty nepatří, míní právnička
Sněmovna zažívá další obstrukce – poslanci řeší snížení valorizací důchodů v režimu sporné legislativní nouze. Patří obstrukce do Parlamentu? „Vnímám je jako zásadní problém a mělo by být proti nim zakročeno,“ míní Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Jsou nástrojem pro opozici, aby mohla ukázat, že ne se vším souhlasí. Ale záleží na jejich formě a podobě,“ říká politolog Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií MUNI.
Podle Zámečníkové jsou obstrukce překonaným fenoménem a mají být až tím nejzazším prostředkem opozice, jak se dostat ke slovu.
Sněmovna zažívá další obstrukce - poslanci v nekonečné rozpravě řeší snížení valorizací důchodů v režimu sporné legislativní nouze. Debatují právnička Marie Zámečníková a politolog Stanislav Balík, oba z Masarykovy univerzity
„Legitimním nástrojem by měly být pouze tehdy, pokud opozici nezbývá jiná cesta než obstruovat, aby vyjádřila svůj názor nebo zamezila přijetí protiústavního zákona. Máme ale jiné nástroje, které opozici dávají prostor k zamezení přijetí protiústavního zákona – zejména podat návrh na zrušení zákona Ústavnímu soudu.“
„Opozice má také právo vystupovat v rámci debaty, byť nedostatky současného jednacího řádu jsou zjevné a je potřeba je odstranit. Ale obstrukce prostě do současné parlamentní debaty nepatří,“ říká asistentka z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.
A vzápětí vyzývá: „Řada západoevropských zemí už přistoupila k novelizaci jednacího řádu tak, aby obstrukce byly omezitelné nebo zamezitelné. Měli bychom tak učinit také.“
Balík si ale nemyslí, že jsou obstrukce překonané. Představa, že se jich lze zbavit tím, že se bude neustále novelizovat jednací řád, je podle něj naivní.
„Samozřejmě stávající jednací řád si vyžaduje novelizaci, ale to by se muselo přijít s úplně jinou filozofií jeho konstrukce,“ naznačuje děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Sněmovna schválila nižší mimořádnou valorizaci důchodů. Penze by měly vzrůst v průměru o 760 korun
Číst článek
Politolog připouští, že obstrukce by měly být použity výjimečně, pokud nelze využít jiný nástroj. Je ale podle něj otázka, jestli se najde shoda na tom, co je ten moment, kdy už to nejde jinak.
„Dnes vám opozice jistě řekne, že toto je právě ta chvíle. Ale mám taky za to, že si současná opozice nabíhá a že právě ona udělala z obstrukcí relativně běžný moment, kdy si poslanci zvykají na to, že jednají přes noc. Teď si možná začnou zvykat na to, že jednají přes víkend,“ vysvětluje Balík.
A následně zdůrazňuje: „Je to skutečně velké nebezpečí pro parlamentní demokracii, kdy přeteče číše vína, protože toho začíná být mnoho. To ale neznamená, že máme udělat všechno pro to, aby obstrukce možné nebyly.“
Podle Zámečníkové jsou obstrukce nadužívány posledních minimálně 10 let, současná opozice ale podle ní paralyzuje debatu ve Sněmovně nejintenzivněji.
„Zamezit obstrukcím chtěla i předchozí vládní koalice. Byly předloženy legislativní návrhy, které měly za cíl obstrukce významně omezit nebo vyloučit. Ale momentální opozice skutečně situaci velmi graduje. Obstrukce zcela paralyzují debatu. Jak ji paralyzovaly v předchozích volebních obdobích, paralyzují ji i nyní, ale daleko intenzivněji,“ soudí.
Opozice nemá vůli diskutovat
S argumentem opozice, že obstruuje proto, že s ní vláda dostatečně nekomunikuje, Balík nesouhlasí.
„Diskuse má probíhat mimo jiné na sněmovní půdě a vzpomeňme si, jak probíhal celý proces. Ve chvíli, kdy vláda dala na stůl svůj vydiskutovaný návrh, tak od opozice, od ANO, nezaznělo: pojďme se bavit o změně parametrů, ale zaznělo: čeká vás obstrukční peklo,“ analyzuje atmosféru v Poslanecké sněmovně Balík.
Poslanci se ani po 4,5 hodinách ostrých sporů nedohodli na výběru radních veřejnoprávních médií
Číst článek
Dále poukazuje: „Je tedy vidět, že opozice evidentně nemá žádnou vůli diskutovat o tom, jak změnit ten nebo onen parametr, ale že to prostě chce zablokovat.“
Zámečníková si ale myslí, že si vláda trošku nabíhá. Návrh podle ní dlouho nechávala ležet a snaží se ho protlačit na poslední chvíli, a to prostřednictvím stavu legislativní nouze.
„Protože času moc nezbývá a také proto, že jednací řád nenabízí žádnou jinou zrychlenou efektivní metodu, jak návrh prosadit. A běžný legislativní proces je prostě příliš dlouhý,“ vysvětluje.
„Ale ta mince má dvě strany a v tomto případě to vláda dělá i s jistým vědomím toho, že přijetí zákona ve stavu legislativní nouze může být v intencích judikatury Ústavního soudu protiústavní, že tento krok je prostě a jednoduše velmi riskantní,“ soudí Zámečníková.
Jak by se měl novelizovat jednací řád Poslanecké sněmovny? Mělo by se Česko inspirovat například německým Spolkovým sněmem? Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.
