Novodobí váleční veteráni už nejsou na problémy sami. Pomáhají jim kontaktní pracovníci
Papírování na úřadech, alkoholismus nebo i samota. S takovými problémy se na novou Agenturu pro válečné veterány obrací někteří vojáci, kteří prošli zahraničními misemi v bývalé Jugoslávii nebo třeba Afghánistánu. ‚Novodobých‘ veteránů je v Česku přibližně 16 tisíc a péči o ně se postupně snaží zlepšit ministerstvo obrany. Od Nového roku jsou jim i jejich blízkým k dizpozici takzvaní kontaktní pracovníci.
Pražské komunitní centrum pro válečné veterány funguje už třetím rokem. Nadrotmistr Vladimír Chyba tu pracuje od letošního dubna a teď ukazuje různé předměty ze zahraničních misí, které do něj vojáci věnovali.
Ve vstupní místnosti je třeba stěna pokrytá nášivkami různých jednotek české armády. „Chci především zdůraznit tuto nášivku OSN. Není má, ale mám k tomu velmi blízko, protože jsem sám byl členem mírových sil v Českém Krumlově,“ vzpomíná Chyba, který sám prošel misemi v bývalé Jugoslávii a Afghánistánu.
Teď se stará o další válečné veterány. Například o Martina Kocourka, který nedávno ochrnul a podporu našel právě v pražském komunitním centru. „Dali mi tady práci na DPP a dostal jsem od nich i určitou částku, abych si mohl pořídit vozidlo s ručním řízením,“ popisuje.
Hledá se veterán
Kromě už zavedených tří komunitních center v Praze, Brně a Olomouci spustilo ministerstvo obrany od nového roku i program takzvaných kontaktních pracovníků. Sami jsou to vojáci a válečné veterány po celém Česku aktivně vyhledávají a nabízejí jim pomoc.
Důvěra části veteránů v armádu se ztratila, říká Speychal. Změnit to má nový systém péče
Číst článek
Než se ale mohli vydat do terénu, prošli intenzivním školením. „Jak vyplnit různé formuláře, kde je najít, jak se vůbec orientovat v tom systému... Vůbec to nebylo lehké,“ popisuje své začátky Vladimír Novák, který má na starost hlavně Zlínský kraj a veteránům asistuje třeba s obíháním úřadů nebo se zajištěním lékařské péče.
Jen v jeho rajónu je 850 registrovaných válečných veteránů. Za prvního půl roku pomohl něco vyřídit třiceti z nich a telefon mu prý zvoní několikrát denně. „Velmi mnoho klientů má adiktologické problémy, k tomu se váží psychické problémy a samota,“ vysvětluje Novák.
Podle ředitele Odboru pro válečné veterány Roberta Speychala ale už řešili i horší případy. „Hned ten první týden tam byl vážný případ spojený se sebevraždou, kde jsme pomáhali poměrně úspěšně. I díky tomu se dostáváme k traumatizujícím událostem, které se staly v 90. letech v Jugoslávii,“ upozorňuje.
Právě tito veteráni se na Agenturu pro válečné veterány nejčastěji obrací - i proto že jim je dnes přes 50 let a zejména zdravotních problémů přibývá.
Nejtěžší je podle Vladimíra Nováka získat si důvěru potenciálního klienta - a právě tady se podle Roberta Speychala hodí to, že komunitní pracovníci nejsou civilisté. „Jednou voják, navždy voják – to platí celosvětově. Ta uniforma se nám opravdu osvědčila, jako obrovský benefit, který odbourá spoustu komunikačních bloků,“ podotýká Speychal.
Kontaktních pracovníků by mělo do budoucna přibývat. Aktuálně jich je 18. Už příští rok by jich mělo být podle Odboru pro válečné veterány 30.
