‚Novodobých‘ veteránů je v Česku přibližně 16 tisíc a zlepšit o ně péči, třeba i s pomocí kontaktních pracovníků a komunitních center, se postupně snaží ministerstvo obrany.
„Důležité je, aby se tam všichni cítili bezpečně, aby si tam lidé připadali, že jsou si rovni, že nikdo není víc, nebo míň," vysvětluje hlavní myšlenku vzniku komunitního centra Táňa Vozková.
Podle hostinského má hospoda v průměru okolo 25 zákazníků denně a o víkendech i víc. „Převážně jsou to místní, s lepšícím se počasím se stále více objevují cyklisté a turisté,“ říká.
V Česku je téměř 16 tisíc novodobých válečných veteránů, kteří se zahraničních misí účastnili po roce 1989. Mnohé trápí psychické problémy po návratu z mise, ale také každodenní potíže v rodině.
Zázemí pro uprchlíky z Ukrajiny v Praze 6 otevřela Charita Česká republika přímo ve svatostánku nedaleko Národní technické knihovny. Podobné aktivity vznikají i v jiných částech metropole.
V bytovém domě bude i komunitní místnost, wellness centrum nebo ordinace praktického lékaře, který v Hlubočepech léčí přes 30 let. Byty pro seniory přesto v Praze 5 stále výrazně chybí.
V takzvané knihovně věcí žádnou knížku nenajdete. Můžete si ale půjčit spacák, sekeru nebo třeba vaflovač. „Chceme celkově omezit spotřebu,“ vysvětlila účel prostoru dobrovolnice z Knihovny věcí Brno.
K obětem válečných konfliktů nepatří jen civilisté. Těžké psychické následky si někdy nesou po zbytek života i bývalí vojáci. V Česku žije přes 3,5 tisíce válečných veteránů. Pro některé je návrat z misí náročnější než vojenské operace samotné. S psychickými nebo sociálními problémy jim nyní pomůžou v prvním komunitním centru svého druhu u nás. Nově funguje v Brně.
Stále více příznivců získává iniciativa, která se snaží vrátit život do opuštěné budovy bývalé kliniky na pražském Žižkově. Dnes se u areálu sešly stovky převážně mladých demonstrantů, kteří by ve zchátralém domě viděli raději než sídlo policejní inspekce prostor, kde se budou bez ohledu na ekonomickou výnosnost scházet aktivní lidé s dobrými úmysly.
Před novým komunitním centrem na českobudějovickém sídlišti Máj je každý den před otevřením fronta. Převládá romská mládež. Město doufá, že centrum zlepší soužití v lokalitě, kde byly před rokem protiromské demonstrace. Obyvatelé sídliště jsou ale skeptičtí.
V Karlových Varech se dnes otvírá nové komunitní centrum. Vybudovala ho krajská knihovna ve své pobočce v Lidické ulici. Prostor by měl sloužit k setkávání, a to jednak obyvatel lázeňského města, ale i různých spolků a organizací.
Kus pěšky musejí teď šlapat cestující, kteří chtějí v Ostravě-Hulvákách přestoupit z tamní točny trolejbusů na tramvaj. Už brzy by se ale měli dočkat pohodlnějšího cestování. Radnice totiž za více než 40 milionů korun staví v této části města nový dopravní terminál. Sloužit cestujícím začne ještě do konce roku.
Na českobudějovickém sídlišti Máj bude už brzy nové komunitní centrum. Několikapatrový objekt s hřištěm na střeše nabídne zázemí lidem bez rozdílu věku i barvy pleti. Centrum by mělo začít fungovat už o letních prázdninách.
Komunitní centrum Armády spásy v havířovském Šumbarku čeká stěhování. Budova, ve které působí, je dnes v dezolátním stavu a radnice chystá její bourání. Oprava by totiž vyšla na 18 milionů korun a to podle města není výhodná investice. Všichni nájemníci tak budou muset změnit adresu.
Praha hledá způsob, jak pomoci lidem závislým na drogách a zároveň jim poskytnout kvalitní a dostupnou péči při odvykání. Magistrát proto vypracoval protidrogovou koncepci s výhledem až do roku 2020. Setkala se ale s velkou kritikou městských částí. Radnicím se nelíbí zavedení aplikačních center, které by byly umístěné různě po městě a kam by narkomani chodili užívat drogy pod dohledem.
Lidé s postižením by už v budoucnu neměli žít za zdmi uzavřených ústavů. Péči a zázemí najdou v menším chráněném bydlení, kde využijí služeb sociálních pracovníků i zdravotníků. Stát by tak mohl ušetřit za nákladnou údržbu ústavních areálů. Proměnu sociální péče plánuje kandidát na ministra práce a sociálních věcí Petr Krčál z ČSSD.
Už několik let postupně zanikají velké sociální ústavy. Klienti s mentálním postižením opouštějí velké chodby se zamřížovanými okny a stěhují se do menších domů a bytů. Takzvaná transformace sociální péče ale naráží na problém, se kterým se dříve moc nepočítalo. Původním obyvatelům ústavů chybí v běžném životě pomocná ruka. Příkladem je Opava, kde po mnoha letech vznikne první speciální komunitní centrum.
V Liberci je mnoho rodin, které nemají peníze na to, aby svým dětem zaplatily letní tábor. Jejich ratolesti mohou po celé dva měsíce chodit do bezplatného příměstského tábora nazvaného Prázdniny ve městě, který pořádá tamní Komunitní středisko Kontakt. Záchranáři a strážníci pro ně uspořádali v sídlišti Rochlice adrenalinové odpoledne.
Černý Most často Pražané vnímají jako panelové sídliště obklopené nákupními centry. Kulturu by tu hledal jen málokdo, mladí lidé za ni většinou míří do centra Prahy. Od září by se ale situace mohla změnit. Místo staré kotelny a autoservisu v ulici Bryksova, který je přilehlý k oblíbenému skateparku, má totiž vzniknout nové kreativní a komunitní centrum nazvané Plechárna.
Rodiče handicapovaných dětí z Ostravy se po dvaceti letech dočkali. Na Hulváckém kopci konečně stojí ojedinělé komunitní centrum pro postižené. Spory mezi městem a firmou, která Duhový dům stavěla, ale zdaleka nekončí.
Nad realizací stavby komunitního centra v Sokolově opět visí otázník. Středisko pomoci pro místní obyvatele, kteří mají sociální problémy, má vzniknout v bývalé školní jídelně v Sokolovské ulici. Radnice teď ale neví, jestli dostane peníze z evropských fondů, i když byla s žádostí o šestnáctimilionovou dotaci úspěšná.
Pobočka městské knihovny na pražských Hradčanech v pondělí skončila. Městská část Praha 1, která ji několik let financovala, nenašla v rozpočtu peníze na její provoz. Místním se to nelíbí a sepsali petici, kterou během několika dní podepsaly stovky lidí. Jenže už je pozdě a tak budou čtenáři hradčanské knihovny muset jezdit z Pohořelce o dvě zastávky tramvají dále na pobočku do Břevnova.
S nadsázkou se jim říká žlutí andělé z Bohnic. Jejich pacienty jsou duševně nemocní lidé, za kterými zkušení zdravotníci vyrážejí přímo do terénu. Pomáhají jim překonat těžké psychické stavy a dohlížejí na to, aby brali léky a nemuseli se vrátit na dlouhé měsíce do izolace léčebny. Nový tým komunitního terénního centra v pražských Bohnicích začal za pacienty vyjíždět před dvěma měsíci.
Duševní poruchy jsou druhým nejčastějším důvodem pro přiznání invalidního důchodu a jejich výskyt trvale stoupá. I to je důvod, proč česká psychiatrie potřebuje změnu. Nemocní jsou totiž stále většinou umísťováni do léčeben a odborníci chtějí nově přenést péči do komunit a menších zařízení. Počítají i se zásadní pomocí občanských sdružení. Otázkou ale zůstává, kdo za péči zaplatí.
Každým rokem přibývá lidí, kteří vyhledají pomoc psychiatrů. Duševních nemocí přibývá, stát proto plánuje proměnit celý systém psychiatrické péče. O pacienty by se měla více starat komunitní centra. Léčebnám by naopak ubyla lůžka, aby se lidé zotavovali na méně početných pokojích.
Kdybyste se museli odstěhovat z Česka a ocitli se třeba mezi Eskymáky, asi byste uvítali, že vám ti Eskymáci vybudují místo, kde můžete žít a potkávat se s podobně vykořeněnými lidmi. Právě takové sídlo existuje v jihočeských Rakovicích. Starají se o něj členové sdružení InBaze, kteří jej ve volném čase opravili a otevřeli v něm komunitní centrum pro migranty. Podobné venkovské zařízení v Česku není.