Příčinou světelného efektu, meteoru, jsou vesmírné částice, které se při letu atmosférou rozžhaví a vypaří. Přitom se podle astronomů ionizuje okolní plyn, a tak vzniká svítící čára na obloze.

Kdo se večer zadívá na noční oblohu, může zase po delší době vidět padající hvězdy. I když Lyridy nebudou patřit mezi nejaktivnější meteorické roje, přesto by mohlo létat 20 až 30 meteorů za hodinu. Pro lepší pozorování doporučují astronomové vyjet z osvětleného města a dívat se na druhou stranu, než je Měsíc.

Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd vysvětluje, podle čeho dostaly Lyridy své jméno. "Meteorické roje dostávají svá jména podle názvu souhvězdí, kde leží jejich radiant. To znamená bod na obloze, ze kterého zdánlivě vylétají. Pokud si někdo prodlouží jejich dráhu zpětně na oblohu, kde se dráhy mohou protínat, tak nalezne, že je to poblíž nejjasnější letní hvězdy na obloze. To je hvězda Paegas v souhvězdí Liry a odtud ten název Lirydy," objasňuje původ jména meteorického roje Spurný.

Vlasta Valentová, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít