Neslyšící trápí neustálé komunikační bariéry ve společnosti
V Česku žije podle neoficiálních odhadů sedm až osm tisíc lidí, kteří neslyší. Buď se jako neslyšící narodili, nebo o sluch přišli krátce po narození. Na tuto neděli připadá Mezinárodní den neslyšících a už zítra pořádá Česká unie neslyšících na Palackého náměstí v Praze oslavu tohoto dne. Včetně divadla nebo zpěvu ve znakovém jazyce.
Neslyšící se nepovažují za tělesně postižené, přesto mají život v mnoha ohledech těžší. Na to, jaké mají třeba problémy s češtinou, jsme se v Ozvěnách dne zeptali Petra Vysučky z Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, kterému tlumočila ze znakového jazyka Farah Curry.
„Určitě to není úplně jednoduché pro neslyšící, protože pro ně je prvním jazykem český znakový jazyk a český jazyk je jejich druhým jazykem, takže je to vlastně pro ně cizí jazyk. Mnoho neslyšících má problémy se znalostí češtiny, protože naše školství nefunguje v této oblasti úplně ideálně,“ tlumočila Curry myšlenky Vysučky.
Problémy neslyšících přiblížil v Ozvěnách dne Petr Vysučka z Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel. tlumočila ze znakového jazyka Farah Curry.
Neslyšící tak podle něj narážejí ve společnosti neustále na komunikační bariéry, které jsou spojené právě s českým jazykem. Při komunikaci s úřady, si neslyšící objednává si tlumočníka.
„Je to velmi důležitá věc, například při podpisu smlouvy nebo vyřizování něčeho velmi důležitého se nespoléhám na svoji omezenou kompetenci v českém jazyce, ale rozhodně si přizvu tlumočníka českého znakového jazyka,“ přiblížil Vysučka.
Tlumočníka platí Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící, které je podporováno ministerstvem práce a sociálních věcí. „Ale bohužel finanční krize snižuje dotace, což znamená, že tato služba není úplně kvalitní a teď není poskytována úplně v plné míře,“ vysvětlil Vysučka.
Upozornil také, že tlumočníků je velmi málo: „Nemáme příliš velký výběr a také tady nemáme ještě formální vzdělávání pro tlumočníky českého znakového jazyka. Opět to souvisí s omezováním dotací. Pokud MPSV pochopí, že je tato služba pro neslyšící opravdu potřebná, bude více tlumočníků a neslyšící budou mít komunikační potřebu uspokojenou.“
Problémem je podle Vysučky také vzdělávání neslyšících a také při výběru povolání. „ Slyšící lidé se nás bojí, nepřijmou nás do práce, protože nemají informace o tom, jak s námi komunikovat. Neslyšící jsou velmi diskriminováni v této oblasti,“ naznačil.
