Ministerstvo pro místní rozvoj mělo v účetní závěrce chyby za skoro 5,5 miliardy, zjistili kontroloři
Chyby v účetní závěrce ministerstva pro místní rozvoj za rok 2018 přesáhly pět miliard korun. Nedostatky měl úřad i v hospodaření s majetkem státu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle ministerstva označila komise Nejvyššího kontrolního úřadu výkazové údaje převážně za pozitivní a bez významných nedostatků. Vybrané nedostatky ze strany úřadu jsou podle ministerstva neopodstatněně zdůrazňované.
Kontroloři se zaměřili také na údaje, které ministerstvo předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Z nich se následně sestavuje finanční výkaz. V těchto údajích ani v závěrečném účtu nemělo ministerstvo významné nedostatky. V pondělí to sdělila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Jana Gabrielová.
2:04
Vouchery na knihy pro školáky měly pomoct knihkupectvím. Ministerstvo ale z projektu couvá
Číst článek
„Celková hodnota nesprávností v účetní závěrce 5,43 miliardy korun je sice významná, v kontextu celé účetní závěrky ministerstva pro místní rozvoj ale není zásadní,“ uvedli kontroloři. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jsou některé informace nespolehlivé, ale účetní závěrka není nespolehlivá v celém svém rozsahu.
„Celková hodnota údajně významnějších nesprávností v účetní závěrce dosahuje podle NKÚ 5,4 miliardy korun. Tato částka ale obsahuje i 3,28 miliardy korun týkající se pouhého nezaúčtování převodu výsledku hospodaření za rok 2017 z účtu 431 na účet 432. Toto neprovedení záznamu ale sami kontroloři NKÚ nepovažují za významnější nedostatek,“ uvedlo k tomu ministerstvo.
Nesprávnosti v účetní závěrce vznikly podle NKÚ zejména kvůli systémovým nedostatkům. „Zveřejňované informace o hospodaření ministerstva tak v některých případech neodpovídaly skutečnosti,“ uvedl kontrolní úřad.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) podle něj například nevykazovalo správně informace o struktuře transferových nákladů. V účetnictví podle kontrolorů nesprávně rozlišovalo podíl hrazený čistě ze státního rozpočtu a podíl, který představuje předfinancování ze státního rozpočtu. Ten by měla ze svého rozpočtu následně uhradit Evropská unie.
Navýšení hranice na dvacetinásobek
Nesprávně podle úřadu účtovalo ministerstvo také o opravách chyb vzniklých v předcházejících účetních obdobích a o tvorbě rezerv účtovalo až při vzniku závazku. Tím zkreslilo vypovídací schopnost některých zveřejněných účtů.
Další významnou chybou podle kontrolorů bylo to, že resort meziročně navýšil na dvacetinásobek hranici, od které účtuje na podrozvahových účtech.
Stát nemá strategii na zaměstnávání lidí nad 50 let, zjistil kontrolní úřad. Chybí i hodnocení projektů
Číst článek
„V účetní závěrce tak vykázalo na některých účtech informace, které nebyly srovnatelné, srozumitelné a spolehlivé,“ uvedl NKÚ. Resort navíc neúčtoval o vzniku významných podmíněných závazků z existujících soudních sporů.
„V přehledu o změnách vlastního kapitálu podalo ministerstvo pro místní rozvoj výrazně zkreslené a nesprávné informace o pohybech vlastního kapitálu,“ podotkli kontroloři.
Podle ministerstva jsou i další dílčí nedostatky, jako například nevykázání správných informací o struktuře transferových nákladů, řazeny nepochopitelně mezi takzvané „významné nesprávnosti“.
„Ve skutečnosti jde totiž o záměnu syntetických účtů v rámci jedné účtové skupiny, která nemá a nemůže mít jakýkoli vliv na výsledek hospodaření,“ uvedlo dále ministerstvo.
Levný pronájem
Nejvyšší kontrolní úřad také zjistil, že ministerstvo nedodrželo základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu.
Například při pronájmu nebytových prostor na Staroměstském náměstí v Praze nesjednalo v roce 2014 nájemné alespoň ve výši, která byla v daném místě a čase obvyklá. Prostor o výměře 674 metrů čtverečních pronajalo za 3700 korun za metr čtvereční ročně. Ve stejné době se přitom v této lokalitě pronajímaly podobné prostory i za 27 000 korun za metr čtvereční ročně.
„Za dobu od uzavření smlouvy do konce kontroly NKÚ tak snížilo ministerstvo výnosy ze státního majetku a příjmy státního rozpočtu nejméně o 41 milionů korun,“ uvedl NKÚ. Nájemce navíc neplnil všechny sjednané povinnosti, ale ministerstvo vůči němu neuplatnilo žádné smluvní sankce. V dalším případě resort nevymáhal soudně pohledávku za více než osm milionů korun, a tak byla promlčena.
Kontroloři: Místo malých firem braly dotace velké koncerny. ‚Účelové,‘ hájí se resort zemědělství
Číst článek
Kontroloři prověřili i to, jak ministerstvo napravilo nedostatky z předchozích kontrol. Ze 17 opatření provedlo ministerstvo úplně a správně 11 opatření, pět částečně a jedno vůbec, uzavřel NKÚ.
Podle ministerstva pro místní rozvoj je výše nájemného srovnávána s jediným anonymizovaným příkladem nájemného, které má zřetelně zcela odlišné parametry.
„Také výpočet sníženého výnosu vychází jen ze vstupních parametrů smlouvy. Nájemné bylo totiž sjednáno s přihlédnutím k hodnotě rekonstrukce, která byla realizována na náklady nájemce. A tato hodnota nebyla jen 14,8 milionu korun, jak uvádí chybně zpráva NKÚ, ale přesáhla hodnotu 17,5 milionu korun,“ doplnilo ministerstvo.
Jak dále uvedlo, při zpracování účetnictví a sestavování účetní závěrky postupuje vždy podle platné účetní legislativy. „MMR však věnuje maximální pozornost nálezům a doporučením NKÚ a na základě těchto závěrů neustále upravuje systém účetnictví tak, aby minimalizovalo případná pochybení při následných kontrolách NKÚ,“ dodalo ministerstvo.
