Řehka po summitu: K odstrašení protivníka je nutná rychlá reakce, spoustu věcí je potřeba udělat v míru
Skončil další summit NATO ve stínu konfliktu na Ukrajině. Aliance přislíbila napadené zemi efektivnější pomoc a sama má nově ve vysokém stupni pohotovosti půl milionu vojáků. „Primárním účelem NATO je odstrašení, aby k válce nikdy nedošlo,“ připomíná šéf české armády Karel Řehka, který byl v české delegaci. V rozhovoru pro Radiožurnál mluví také o tom, proč se čeští vojáci nejspíš vrátí do Afriky, i o novém projektu „prázdniny s armádou“.
Co chybí k tomu, aby se fronta na východní Ukrajině pohnula ať už na jednu, nebo na druhou stranu?
My vojáci teď nečekáme masivní zlom. Rusové - byť teď na Ukrajině měli trochu navrch - tak okno příležitosti, které měli v souvislosti třeba i se zpožděnými dodávkami (zbraní ze Západu pro Ukrajinu, pozn. red.), nedokázali využít. Jejich zisky jsou drobnější, spíš taktické.
A co by s tím dokázalo pohnout? Je toho víc. Samozřejmě velká změna by byla, pokud by jedna ze stran získala vzdušnou nadvládu. Jinak je to kombinace věcí: ženijní prostředky, senzory, protivzdušná obrana...
USA oznámily další pomoc Ukrajině za 225 milionů dolarů. Musíme se sjednotit, říká Zelenskyj
Číst článek
Pro Ukrajinu je velká výzva také lidský potenciál, protože potřebují demobilizovávat vojáky a potřebují dobudovávat jednotky. A vybudovat bojové brigády není o jedné věci. Potřebujete mít výstroj, výzbroj, výcvik, logistiku. Je to kombinace toho všeho.
Ukrajinci na washingtonského summitu slyšeli, že stíhačky F-16 darované Dánskem a Nizozemskem už jsou na cestě k nim a třeba také Američané přislíbili další balík vojenské pomoci. Co Ukrajina teď potřebuje nejvíc?
Mění se to v čase s tím, jak se vyvíjí situace. Jednoznačně Ukrajina pořád potřebuje munici, dělostřeleckou munici, a v tom je důležitá třeba naše muniční iniciativa.
Potom je to protivzdušná obrana a samozřejmě také prostředky k přesné palbě na větší vzdálenost. To znamená schopnost zasahovat do větší hloubky území protivníka. Jedno souvisí s druhým.
Čím méně protivzdušné obrany dáte na frontu, tím více jsou zranitelní vojáci. A zase naopak: když protivzdušnou obranu předsunete, tak o ni můžete přijít a odkrýváte kritickou infrastrukturu.
A pokud nejsou Ukrajinci schopni zasáhnout cíle více do hloubky na teritoriu Ruska, odkud například létají bezpilotní prostředky nebo je odtamtud Rusové ostřelují, tak to samozřejmě zatěžuje zase protivzdušnou obranu.
Potřeba rychlé reakce
Na loňském summitu ve Vilniusu lídři NATO odsouhlasili nové obranné plány, které poprvé od konce studené války detailně popisují, jak se bránit případnému útoku Ruska. Co jste za ten rok stihli, změnilo se něco?
Změnilo se to poměrně hodně. Jedna věc je mít plány, což je velmi důležité, ale druhá věc je mít je naplněné schopnosti a silami. A tohle je jedna z oblastí, která se velmi posunula.
Připravenost aliančních sil vzrostla násobně oproti tomu, jak to bylo ještě pár let zpátky. Dneska téměř půl milionu aliančních vojáků funguje v poměrně vysoké míře připravenosti.
Nedávno skončilo největší alianční cvičení od konce studené války, kterého se zúčastnilo 90 tisíc vojáků, včetně těch českých. Co jste při cvičení Steadfast Defender 2024 zjistili?
Není to úplně o tom, co jsme zjistili jako Češi. Kvalitní obranné plány, jejich testování a realistický výcvik jsou jedním z pilířů nové éry kolektivní obrany.
Nebylo to jen jedno cvičení, ale série. Cvičení Steadfast Defender 2024 testovalo vše od násunu jednotek ze Severní Ameriky přes Atlantik až po pohyb a působení v Evropě, především v severní, střední a východní.
Poslední podobné cvičení proběhlo v roce 1988, kdy se ho účastnilo asi 125 tisíc vojáků, a od té doby nic tak velkého nebylo.
Taková cvičení jsou obecně o tom testovat sebe, testovat plány a odhalovat to, na čem je potřeba pracovat, ale zároveň je to demonstrace schopností, odhodlání a jednoty, která slouží k odstrašení.
Demonstrujete tak protistraně, že nemá cenu nic zkoušet, protože jste na to připravení, jste odhodlaní, máte schopnosti a máte vůli.
Je potřeba připomínat, že primární účel Aliance není válčit a vyhrát válku, což samozřejmě ano, kdyby to bylo nezbytné, ale primární účel je odstrašení, aby k válce nikdy nedošlo.
Předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer mluvil v rozhovoru pro Český rozhlas o tom, že na válku je potřeba se připravovat v době míru, protože ve chvíli, kdy začne, tak už je pozdě. Jenže k tomu podle něj často chybí legislativa. Platí to i v Česku?
Určitě, nejsme výjimka. Ale je potřeba říct, že některé legislativní úpravy už v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci proběhly. Ale určitě jsou věci, kterým se budeme muset věnovat dál.
Myslím, že Rob měl na mysli to, že je potřeba uzpůsobit legislativu více tomu, aby ty věci, o kterých se vždy uvažovalo, že by proběhly až za války, tak aby bylo jednodušší je provést už v míru.
3:27
NATO po padesáti letech aktualizovalo plán, jak se bránit Rusku. Pomáhal s tím Opata ze speciálních sil
Číst článek
Představa klasické války: že žijeme v hlubokém míru, najednou si někde vyhlásíme válku, válka začne, má to nějaký jasně ohraničený začátek a konec a pak zase přepneme do hlubokého míru, tak takhle to dneska nefunguje.
Jak už jsem říkal, primární účel Aliance je, pokud možno, se konfliktu vyhnout a protivníka od něj odstrašit. A k tomuhle je potřeba rychlá akce. Je pravda, že spoustu věcí potřebujeme dělat už v míru.
Když se dnes podíváme na možnosti a pravomoci, ať už se jedná o různé mobilizační věci nebo když se podíváme třeba na to, jak máme nastavené krizové stavy, tak my v podstatě neznáme nic jiného než hluboký mír a (mírovou) legislativu a předpisy, které rozhodně neumožňují nějakou akci nebo to neulehčují.
A potom máme až skok, kde máme stav ohrožení státu nebo válečný stav. Takže určitě je potřeba se i nad tímhle zamýšlet do budoucna.
Budeme to muset nějak reflektovat, protože když si rozehrajete reálné scénáře, tak opravdu zjistíte, že abyste všechno stíhala, aby plány mohly zafungovat a ideálně, abyste se vyhnula eskalaci do konfliktu, tak potřebujete velmi rychle začít konat už v době míru.
Neříkám, že to vůbec nejde, ale ta legislativa v tomto není úplně nápomocná. My vojáci samozřejmě tyto diskuse vedeme, děláme si i různé válečné hry a simulace možných scénářů.
Nezapomenout na Afriku
Přesuneme se do Afriky. Když vás budu citovat, tak na konci loňského roku jste na jedné konferenci řekl: „Co se děje v Sahelu, mě děsí“. Co se tam děje?
V Sahelu (pás afrických zemí na jižním okraji Sahary, táhnoucí se od Atlantiku k Rudému moři, pozn. red.) je nešťastný mix různých faktorů, které to prostředí tam dělají velmi nestabilním a rizikovým. Jsou to zhroucené státy a hroutící se režimy, je to ale také klimatická změna nebo chudoba.
Výsledek války na Ukrajině ovlivní globální bezpečnost na desetiletí, míní šéf NATO
Číst článek
Zároveň na řadě míst tam získávají zázemí teroristické skupiny s přesahem do mezinárodního terorismu.
A když se podíváme na dění v zemích jako je Mali, Niger, Středoafrická republika a další, tak trend je takový, že se tam poměrně významně šíří ruský vliv a nepomáhá to stabilitě tamního, ale ani našeho regionu.
Jako Evropa nemůžeme na Afriku zapomenout, protože pokud se těm problémům nebudeme věnovat tam, tak dřív nebo později skončí tady u nás.
Na africký Sahel se ptám proto, že čeští vojáci loni ukončili mnohaleté působení v této oblasti, ale teď by se tam měli vrátit, konkrétně do Mauritánie. Co tam budou dělat?
Je to výcviková alianční mise. Připravujeme ji už řadu měsíců, vedeme o tom jednání s mauritánskou stranou. Konkrétně se jedná o nasazení našich speciálních sil, které tam mají rozvíjet a cvičit svoje protějšky. Takže je to asistenční a výcviková, ne bojová mise. Koneckonců Mauritánie je poměrně stabilní země a žádný válečný konflikt tam teď neprobíhá.
Na závěr se vrátím do Česka. V rozhovoru pro Radiožurnál letos v únoru jste mluvil o tom, že armádě chybí zálohy a že armáda proto studuje modely, jak funguje vojenská služba jinde ve světě. K čemu jste došli?
Nechci, aby zase někdo říkal, že chceme vrátit vojnu nebo něco podobného. Samozřejmě to je vždycky primárně politické rozhodování. Ale ano, díváme se na ty modely.
Dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky
Zhruba 130 českých studentů projde letos v létě dobrovolným vojenským cvičením. Poprvé ho organizuje armáda, která se tak pro službu v uniformě snaží zaujmout mladou generaci. Za čtyřtýdenní výcvik dostanou studenti zaplaceno.Všichni, kteří projdou armádním kurzem základní přípravy, se stanou vojáky v záloze. To znamená, že v případě výrazného zhoršení bezpečnostní situace by už nemuseli na odvod a základní výcvik.
Jedna z věcí, kterou teď můžu uvést a které se chystá, je projekt „prázdniny s armádou“ pro středoškoláky, což si myslím, že je velmi dobrá aktivita.
Tento ročník je pilotní, chceme se z toho co nejvíc poučit, opravdu to vychytat, aby to bylo dobré a potom v dalších letech bychom to chtěli rozjet ve větší míře.
Takže to je třeba jeden z projektů, kde je inspirace částečně v zahraničí. Je to dobré i pro budování odolnosti společnosti, je to i edukace o armádě, a určitě to pomůže i armádě v nastavování a posilování vztahů s civilní veřejností.
Navíc pro ty studenty si myslím, že je to zajímavé, protože je to v podstatě určitá forma brigády, kde oni se naučí něco zajímavého, vyzkouší si vojenský výcvik, a zároveň nám to generuje použitelné zálohy. Je to čistě na bázi dobrovolnosti, ale myslím si, že toto má potenciál do budoucna.
