Muskovo gesto byl nacistický pozdrav. Ne jen hození srdce do davu, myslí si filozof jazyka Koblížek
Miliardář Elon Musk po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa vzbudil pozornost a celosvětové debaty svým gestem, které výrazně připomínalo nacistický pozdrav z druhé světové války. „Elon Musk chtěl ukázat: ‚Já se nebojím dělat explicitní gesta’,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Koblížek, který se věnuje filozofii jazyka a působí v oddělení analytické filozofie na Filozofickém ústavu Akademie věd České republiky v Praze.
Muskovo gesto, které udělal na konci oslavného projevu po Trumpově inauguraci, rozebírala mimo jiné i Evropská komise. Filozof Koblížek má jasno o tom, že se jednalo o nacistické gesto, a odkazuje se na text amerických politologů z roku 2004.
„Udělali prognózu, že se v americké politice budou politici vyjadřovat mnohem umírněněji. Že sice nezmizí rasismus nebo misogynie, ale nebudou se tyhle myšlenky vyjadřovat jasnými slovy, spíš podprahově,“ popisuje.
Tato situace podle něj skutečně platila někdy od roku 2005, kdy politici, kteří chtěli oslovit tu část publika, která tíhne třeba i k antisemitismu a rasismu, používali spíš podprahové signály. Anglicky se jim říká dog whistles, psí píšťalka.
„Tenhle styl byl používán až do roku 2015. Potom se to změnilo s nástupem Donalda Trumpa, který naprosto převrátil styl komunikace a naopak začal používat velmi explicitní jazyk, pokud jde o tahle témata. Začal používat opravdu nenávistné urážky týkající se různých skupin,“ upozorňuje Koblížek.
‚Co se smí a co zase ne‘
Od Muska to byla cílená provokace, zdviženou pravici používali už Římané, popisuje expert na extremismus
Číst článek
Podle filozofa to znamenalo změnu v politické komunikaci. Jednotlivec na sebe upoutával pozornost tím, že se nebojí takhle mluvit. Že on bude definovat to, co se smí a nesmí říkat.
„Podle mě to, co Elon Musk udělal, patří do tohoto stylu komunikace. Chtěl ukázat: ‚Já se nebojím dělat explicitní gesta.’ Můžeme nechat stranou, jakou ideologii on zastává, ale podle mě šlo o nacistický pozdrav a šlo o typ komunikace, který spadá do tohoto nového stylu,“ dodává.
Na druhou stranu například politolog a expert na extremismus Jan Charvát i na sociální síti X, která patří právě Elonu Muskovi, napsal, že se podle něj o hajlování nejednalo.
„S panem Charvátem bych se v tomto neshodl, protože tím argumentem nemůže být – a myslím, že na tenhle argument bychom měli úplně zapomenout – že někomu nevidíme do hlavy. Potom bychom nemohli posoudit vůbec nic, protože nikdo nikomu nevidí do hlavy,“ namítá Koblížek.
„Myslím, že tu věc jde rozsoudit tak, že se podíváte, jestli jsou dobré důvody tvrdit, že to gesto mělo tenhle charakter. Musk tíhne k tomuhle světu a jsou dobré důvody, proč tvrdit, že to gesto opravdu nebylo jenom hození srdce do davu, ale byl to nacistický pozdrav,“ dodává.
Nenávistné příspěvky
5 nečekaných momentů inaugurace: Muskův pozdrav, senátor v kraťasech a Trumpův polibek
Číst článek
Miliardář Musk, který vlastní také společnosti Tesla nebo SpaceX, koupil sociální síť X (tehdejší Twitter) v říjnu 2022 za 44 miliard dolarů. Od té doby se podle filozofa jazyka Koblížka síť proměnila, byť počet nenávistných příspěvků je podle něj stále podobný.
„Není to tak strašné oproti období, kdy tam nebyl Musk. Oproti svým proklamacím stále maže nějaký nenávistný obsah, v tomhle není absolutista. Změnilo se ale, že jsou mnohem méně suspendovány nebo vypínány účty, které tohle šíří,“ srovnává.
„Oproti bývalému twitteru není posun v tom, že by nabylo nenávistných projevů. Ale spíše v tom, že lidé, kteří to šíří, vědí, že se jim nic nestane a že z twitteru nezmizí,“ dodává.
Nenávistné projevy na internetu prošly podle Koblížka určitým vývojem. V minulosti měly charakter jednotlivých útoků, později se lidé začali organizovat a čím dál víc se objevovaly i několikadenní organizované nenávistné útoky.
„Teď se objevilo nové patro. Totiž je tady někdo, kdo dál manipuluje s nenávistnými davy. Dřív byli jednotlivci, pak skupiny a teď se objevil Elon Musk, který využívá skupinovou nenávist a dokáže ji různým způsobem posouvat tam, kam zrovna míří jeho zájem,“ zdůrazňuje filozof Koblížek.
Jaký vliv budou mít miliardáři a podnikatelé na amerického prezidenta Donalda Trumpa? Co znamená rozhodnutí majitele Mety Marka Zuckerberga, že na obsah na facebooku nebo instagramu už nebude moderovaný? A jak určit hranici svobody slova? Poslechněte si celou Osobnost Plus, audio je v úvodu článku.
