„Můžeme potvrdit, že auditní orgán ministerstva financí v souladu s platným metodickým rámcem (…) vypočítal za účelem snížení rizika vyplývajícího z projektované chybovosti pod 2 procenta extrapolovanou finanční opravu pro operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost za účetní období 2019/2020,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového odboru ministerstva financí. Současně vyčíslil i požadovanou sumu: „Jde o částku ve výši 543 446 809 korun.“

Kritiku si resort Karla Havlíčka (za ANO) vyslechl například kvůli nedostatečné kontrole střetu zájmů u firem ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Prověrka odhalila také pochybení v kontrole statutu malých a středních firem či nerovný přístup k příjemcům při stanovování sankcí. Chyby pak našla i v konkrétních projektech.

Ministerstvo financí provádí na pokyn Evropské komise kontroly unijních dotačních programů každoročně. Audituje vždy vybraný vzorek projektů a odhalenou chybovost vyjádřenou v procentech na základě standardizovaného výpočtu pak aplikuje na celý dotační program. Výsledky své práce poté předává do Bruselu k závěrečné kontrole.

A tak vznikla také více než půlmiliardová pokuta pro ministerstvo průmyslu a obchodu, které má dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na starosti. „Jedná se o částku celkovou, tedy skládající se ze soukromých a veřejných zdrojů a podílu Evropské unie. Přímý dopad na státní rozpočet je tedy nižší,“ doplnil k tomu Vojtěch.

Zaseknuté ministerstvo

Přesto to neznamená, že ministerstvo musí o tyto peníze přijít. Funguje to totiž následovně: pokud se najdou chyby v evropských dotacích, vyčíslí se finanční oprava a resort ji musí akceptovat. A pak může odebrané dotace – v tomto případě tedy přes půl miliardy – rozdělit mezi jiné, neproblematické příjemce.

Jenže Havlíčkův resort se rozhodl pro nečekané řešení. A sice bránit se. Jaký to má vedlejší efekt? Pokud dojde Evropské komisi trpělivost, zmíněnou částku může odebrat úplně a Česko o ni definitivně přijde. Na čtvrtek je proto v plánu online jednání s Bruselem, který bude mít ve věci poslední slovo.

„Rozhodli jsme se, že budeme riskovat i čistou opravu (úplné odebrání chybných dotací – pozn. red.), abychom mohli s Evropskou komisí jednat. S tím, jak byly chyby vyčíslené a jak byla následně spočítána extrapolace (rozšíření chybovosti na celý dotační program – pozn. red.), nesouhlasíme,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz náměstek pro eurofondy Marian Piecha na setkání v budově ministerstva  průmyslu a obchodu, kde chtěl celou věc vysvětlit.

Server iROZHLAS.cz Piechu požádal o zodpovězení několika dotazů nejdříve e-mailem. To však odmítl a vyžádal si osobní schůzku, které se účastnil například také šéf odboru strukturálních fondů Bohumil Šmucr.

Ačkoli měla oficiální charakter a vznikl rovněž audiozáznam, náměstek druhý den otočil a nesouhlasil s tím, aby byl citován. Na opětovnou žádost o zaslání stanoviska pak vzkázal, že chce nejdříve vidět text před publikací. Na to server iROZHLAS.cz nepřistoupil.

Ultimátum Bruselu

Postup ministerstva při řešení pokuty je přitom značně nestandardní. Vyplývá to i z dopisu Evropské komise, jehož českou verzi poslala tuzemských úřadům koncem května. Podle Bruselu odhalená chybovost „překročila práh významnosti“. V dokumentu tak Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku upozorňuje na to, že resort má povinnosti finanční opravu přijmout.

Současně ministerstvu uložil měsíční lhůtu, během které má resort průmyslu dát celou věc do pořádku. „V této souvislosti se od řídících a certifikačních orgánů programu požaduje, aby provedly nezbytnou dodatečnou extrapolovanou finanční opravu s cílem snížit zbytkovou celkovou chybovost na 2 procenta a potvrdily její provedení Komisi do jednoho měsíce od data tohoto dopisu,“ píše se v dopise, který má iROZHLAS.cz k dispozici.

Mezitím ministerstvo požádalo o neformální jednání s Evropskou komisí, které se odehraje během čtvrtka. Náměstek Piecha má totiž za to, že byli auditoři ministerstva financí, kteří kontrolu pro Brusel prováděli, příliš přísní při výběru kontrolovaného vzorku. „I o tom chceme jednat,“ uvedl dále.

Času přitom resort nemá nazbyt – rozporované peníze musí vyčerpat do konce roku, kdy vyprší současné dotační období. Jinak o ně rovněž přijde. Stejný scénář tedy hrozí i v případě, že česká strana Brusel svými argumenty nepřesvědčí. A ten se nakonec rozhodne pro takzvanou čistou opravu, tedy úplné odebrání dotace.

Proč tedy ministerstvo tak riskuje? Podle šéfa strukturálních fondů Šmucra jde o nejkrajnější variantu. Ministerstvo bude mít podle něj možnost případně pokutu ještě přijmout, aby o peníze stát nepřišel. „Až poté, kdy bychom po neformálních jednáních trvali na svém, došlo by k té nejkrajnější variantě, tedy čisté finanční opravě,“ uvedl.

(Ne)kontrola Agrofertu

Ministerstvo si ohledně vyplácení dotací za loňský rok vyslechlo kritiku také kvůli projektům holdingu Agrofert. Ministerstvo financí totiž v rámci každoročního „auditu systému“, tedy auditu dotačních programů, na žádost Evropské komise mimo jiné prověřovalo, jak resort naložil s výtkami popsaných v auditní zprávě ke střetu zájmů.

A právě zjištění ke střetu zájmů hodnotí jako vysoce závažná. Resort Aleny Schillerové (za ANO) totiž konstatoval, že ministerstvo průmyslu a obchodu vlastnickou strukturu firem žádajících o dotace stále nedostatečně prověřuje. Server iROZHLAS.cz dokument získal s pomocí informačního zákona.

„Aktuálně vedený seznam veřejných funkcionářů, na základě kterého probíhá kontrola střetu zájmů žadatelů před podpisem Rozhodnutí o poskytnutí dotace, neobsahuje pro osobu předsedy vlády Ing. Andreje Babiše výčet společností patřících do skupiny Agrofert,“ píše se v protokolu.

Vedle neaktuálního seznamu veřejných funkcionářů a s nimi spojených firem ministerstvo podle resortní prověrky nedisponuje ani návodem pro případ, že by úředníci chtěli majitele ověřit po vlastní ose. Nemluvě o „chybějící úpravě problematiky ověření žadatelů spadajících do svěřenských fondů“.

Kontroloři tyto nedostatky označují jako „významné riziko netransparentního postupu v procesu schvalování a výběru projektů“. Ačkoli se proti výtkám Havlíčkův resort ohradil, ministerstvo financí námitky neuznalo.

Tereza Čemusová, Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít