Mnichovská konference má svoji symboliku. Na ruské požadavky bychom neměli přistoupit, míní Lipavský
Válka na Ukrajině a v Pásmu Gazy, situace v Sýrii, Súdánu či Kongu, ale i složité úkoly, které pro svět představují klimatické změny a umělá inteligence, budou tématy letošního 61. ročníku Mnichovské bezpečnostní konference. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský. „Česko přichází s praktickými návrhy, jako je omezení pohybu ruských diplomatů,“ popsal Lipavský v rozhovoru pro Radiožurnál.
Podle šéfa konference Christopha Heusgena se na akci možná podaří pokročit v plánech na dosažení míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Věříte, že je to možné?
Konference, jako je mnichovská, slouží k tomu, že se světoví lídři mají možnost potkat se na okraj různých jednání. Také je to možnost, aby před správně naladěným publikem a světovou veřejností představili třeba nějakou novou iniciativu.
Rozhovor s ministrem zahraničí Janem Lipavským o bezpečnostní konferenci v Mnichově
Víme, že do Evropy přicestovala početná delegace ze Spojených států, kterou vede viceprezident J. D. Vance, a že se bude účastnit Volodymyr Zelenskyj. Bude tam třeba i účast zástupců z Číny. Je to ten moment, kdy v projevech nebo na okraji různých bilaterálních jednáních může zaznít něco nového.
Už se objevují komentáře, že vzhledem k postojům Trumpovy administrativy a jeho jednáním s Putinem by pro Ukrajinu mohlo jít o druhý Mnichov s odkazem na situaci Československa v roce 1938. Vyjádřil se tak podle CNN například bývalý švédský premiér Carl Bildt. Hrozí takové riziko i podle vás?
Já se před druhým Mnichovem snažím varovat už poslední tři roky ve svých různých projevech. Mnichovská konference je určitou symbolikou, která by nás před tím měla varovat.
V reakci na celou řadu vyjádření, která přišla ze Spojených států, jsem telefonoval s různými evropskými ministry – polským, ukrajinským nebo nizozemským ministrem. Volal jsem také s Vysokou zmocněnkyní EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou, aby Evropa koordinovala svoji pozici a aby se nejednalo o nás bez nás.
Jednání s Ruskem
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek označil ruského prezidenta Vladimira Putina za silného vyjednavače, který je velmi nepředvídatelný. Dodal, že pokud chceme dosáhnout mírové dohody, potřebujeme ho při jednáních. V tom s tím souhlasíte?
Souhlasím s tím, že je potřeba jednat. Na druhou stranu víme, co chce ruská strana, protože nám to tři roky skrz propagandistické nebo i diplomatické kanály sděluje.
Chtějí Ukrajinu zbavit suverenity, chtějí pozměnit jejich území, chtějí limitovat možnost Ukrajiny se svobodně rozhodovat pro vstup do NATO nebo do EU. Chtějí Ukrajinu demilitarizovat a omezit velikost jejich armády. Na tyto podmínky bychom neměli přistupovat, protože to není v našem zájmu, ani bychom o tom neměli před jednáními příliš hovořit.
Všichni chceme mír na Ukrajině. Je ale zásadní, aby byl trvalý, uvedl Rutte
Číst článek
Mark Rutte také řekl, že lídři NATO Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestli uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Už jste dříve řekl, že Ukrajina si zaslouží stát se členem NATO. Za jakých podmínek by to mohlo být?
Mark Rutte má pravdu v tom, že nedošlo k jednotnému postoji NATO v této otázce a vždy to bylo žhavou otázkou, ať už před summitem ve Vilniusu, nebo před summitem, který se konal loni v červenci k 75 letům NATO ve Washingtonu.
Spojenci se na tom nikdy nedokázali domluvit, ale v české pozici bychom neměli zavírat dveře Ukrajině. Nevíme, kdy se to může stát, může to být za poměrně dlouhou dobu, ale neměli bychom principiálně říkat, že se to nikdy nestane, protože to je jeden z důvodů, proč Putin válku rozpoutal. Myslím si, že pokud se Putinovi příliš nedaří na bojišti, tak bychom mu neměli dávat vítězství diplomatickou cestou.
Setkání s Kelloggem
Prezident Petr Pavel avizoval, že má v Mnichově domluvenou schůzku s americkým zmocněncem Kelloggem, s nímž se chce bavit o tom, jak v jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem může pomoci Evropa. Přichází Česko v tomto směru s konkrétními návrhy?
Česko přichází s návrhy, které nejsou překvapivé, protože je můžeme znát z celé řady jednání na úrovni EU. Jsou to praktické věci, jako omezení pohybu ruských diplomatů nebo zrušení dokumentu mezi NATO a Ruskem z roku 1997, který částečně omezuje suverenitu nově vstoupených zemí od roku 1999 do NATO a dále i Česka.
Pak je tam celá řada konkrétních věcí, které ale spíše prezentujeme na uzavřených jednáních. O české muniční iniciativě je poměrně hodně informací ve veřejném prostoru. Přicházíme s konkrétními návrhy a jednání s generálem Kelloggem je důležitý moment a víme, že sbírá informace a vede dialog se spojenci o tom, jak by Spojené státy mohly postupovat. Je to důležitá schůzka.
Složitá mise Trumpova vyjednavače. Válečný veterán Kellogg má donutit Rusko a Ukrajinu k ústupkům
Číst článek
S kým se chystáte na bezpečnostní konferenci v Mnichově setkat na bilaterálních jednáních?
Mám celou řadu jednání. Program teď nemám před sebou, ale budu vystupovat na panelu ke kybernetické bezpečnosti, potkám se s různými osobnostmi. Není to vysloveně bilaterální jednání, ale například se setkám s ministrem z Argentiny, který je velice důležitý, takže budou i oficiálnější jednání.
Jak ovlivní bezpečnostní opatření související s konferencí, která se tradičně koná v hotelu Bayerischer Hof, čtvrteční útok mladého Afghánce na odborářskou demonstraci nedaleko hlavního nádraží? Máte o tom nějaké informace?
V první řadě bych chtěl útok odsoudit, je to naprosto nepřijatelné. Takové věci by se neměly dít a je potřeba to odsoudit a přijmout náležitá opatření. Přiznám se, že to je otázka spíše na německou policii a na organizátory konference. Věřím, že průběh konference samotné tím narušen nebude.
Co očekáváte jako výsledek jednání?
Konference nemá program ve smyslu politické agendy. Je to prostor pro setkávání. Můžeme slyšet nové věci, které se jednotliví účastníci rozhodnou oznámit nebo budou výsledkem jednání jednotlivých aktérů. Myslím si, že v tom má tato konference docela unikátní význam, protože takových konferencí, kam skutečně přijedou lídři a věnují se bezpečnosti, se za rok nekoná tolik.
