Šéf Motola Ludvík: Kdyby byla WHO co k čemu, nastaví nějaká pravidla pro vykazování obětí covidu
Podle statistik ministerstva zdravotnictví zemřelo v České republice na onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 už bezmála 15 800 lidí. Ministr Jan Blatný (za ANO) ale toto číslo ve sněmovně do jisté míry zpochybnil s tím, že Češi jsou při vykazování úmrtí spojených s koronavirem příliš poctiví, a proto jsou čísla ve srovnání s jinými státy tak vysoká. V tom s ním víceméně souhlasí i ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD).
„Už od jara jsem velmi kritizoval, že WHO nestanovila korektní způsob, kdy se určí co je a co není covid,“ uvedl pro Český rozhlas Plus šéf pražské nemocnice.
Miloslav Ludvík: Kdyby byla WHO co k čemu, nastaví nějaká pravidla pro vykazování obětí covidu-19
„Kdyby byla WHO co k čemu, tak by konečně měla určit statistiku, aby to ve všech zemích dělali stejně – speciálně dnes, když už se v Evropě vymýšlí kromě červené barvy i tmavě červená a berou se v potaz statistiky, které jednotlivé země vykazují.“
Ludvík poukazuje na fakt, že v důsledku těchto informací se obyvatelé některých států mohou dostat do izolace. A jako velmi nekorektní vnímá v tomto světle postup sousedního Německa, které Čechům svou hranici uzavřelo. Při přechodu požaduje registraci, negativní test a nástup do karantény.
Host Speciálu Lukáše Matošky poukazuje na šedou zónu, s níž je potřeba se napříště vypořádat. „Typickým příkladem je pacient v terminálním stadiu nádorového onemocnění s velmi infaustní prognózou, kdy je jen na paliativní léčbě, a dostane covid. Tam se bude velmi obtížně určovat, co bylo pravou příčinou úmrtí. A to si myslím, že měl ministr Blatný na mysli.“
Na druhou stranu je ale i podle Ludvíka třeba uznat nepochybný nárůst celkového počtu úmrtí. Jako signifikantní vnímá skokové zvýšení čísel v období, kdy koronavirová nákaza v říjnu pronikla k institucionalizovaným seniorům – tedy do domovů důchodců nebo domů s pečovatelskou službou.
Vedle nutnosti jasně stanovit příčinu úmrtí, bychom se ale měli zaměřit i na jiné aspekty nepříznivé statistiky, myslí si. „Měli bychom si určit, nakolik se na čísle nadúmrtí podílela přijatá opatření – třeba to, že byla zastavena elektivní péče v nemocnicích, nebo že se nepodařilo ochránit zmíněné domovy seniorů,“ tvrdí.
Pokud se povede stanovit, kdy byl příčinou smrti přímo covid-19 a kdy šlo o důsledek stávající situace, můžeme se poučit pro příště. „Covid totiž určitě není poslední pandemie, která nás potkala,“ uzavírá Miloslav Ludvík.
Psycholog: Ministr by měl předvídat
Slova Jana Blatného o tom, že zemřelých v důsledku koronavirové nákazy může být v Česku méně, než uvádí oficiální statistika ministerstva zdravotnictví, našla ohlas u dezinformačních webů.
„Myslím si, že v tak vysoké pozici by mohl ministr předvídat, že jeho výrok překroutí nějaký dezinformační web,“ hodnotí Jiří Šípek z Katedry psychologie při Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.
S covidem, nebo na covid? Určit příčinu úmrtí není tak snadné, jak se zdá
Číst článek
„Vždyť tam není sám, má přece skupinu lidí, která se snaží poradit. Za sebe si myslím, že by se předvídat mělo a dalo – zvláště v této vypjaté době.“
Psycholog upozorňuje i na problematiku clickbaitových titulků, k nimž sahají nejen dezinformační weby, a připomíná, že první reakcí na zavádějící titulek bývá emoce, která následně může přehlušit jakákoli racionální, solidní a slušná data, která jsou dále předložena.
I o úmrtích spojených s pandemií koronaviru by se tedy mělo mluvit tak, abychom nebyli bombardování emocemi, které ohluší klidný hovor, myslí si psycholog.
„Debata navíc musí k něčemu vést. Mluví se o aktivním naslouchání – diskuse má vypadat tak, že jsem schopen vyslechnout a porozumět názoru, který je mi prezentován. A měl bych taky být schopen shrnout to, co ta druhá strana říká, a pak třeba říct: ‚Ne, mám jiný názor.“
